Makroekonomika

25 let od rozpadu SSSR: Běloruská ekonomika vypadá solidně jen na papíře

1. září 2016 četba na 5 minut
Běloruské hlavní město Minsk.

Běloruské hlavní město Minsk.

Foto: Grisha Bruev / Shutterstock.com

Před 25 lety se začal rozpadat Sovětský svaz. Odpovědi na otázky, jak se daří nástupnickým zemím a zda zvládly přerod v moderní tržní ekonomiky, přináší pětidílný seriál portálu Dotyk.cz. Poslední, pátý díl se věnuje zemi, která se od roku 1991 změnila nejméně – Bělorusku.

„Bělorusko v dnešní době představuje podivnou zemi na východě Evropy, ve které se do určité míry zastavil čas," říká analytik Pavel Havlíček z výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. Jak v politice, tak i v ekonomické oblasti Bělorusko připomíná jeden velký sovětský skanzen.

Bělorusko „na papíře" vykazuje velmi slušná tempa ekonomického růstu i takřka nulovou nezaměstnanost. Ve skutečnosti však jde o příslovečnou Potěmkinovu vesnici. Tamní ekonomika funguje hlavně díky cenově zvýhodněným dodávkám ropy a zemního plynu z Ruska, a je tedy odkázána na dobrou vůli Kremlu.

Bělorusko: základní čísla

1995 2005 2015
Počet obyvatel (milionů) 10,2 9,7 9,5
HDP (miliard USD) 3,4 30,2 54,6
HDP na obyvatele (USD) 332 3115 5749
Inflace (%) 709 10,3 13,5
Oficiální míra nezaměstnanosti (%) 2,9 1,7 1,0
Veřejný dluh / HDP (%) x 8,4 59,9

Zdroj dat: MMF

Hlavní položkou běloruského vývozu jsou ropné produkty z rafinerií v Mozyru a Novopolocku, které směřují do řady zemí střední a východní Evropy – včetně Česka. Letos v červenci Rusové objem dodávek ropy do země omezili; údajně se jednalo o odvetu za neuhrazených 200 milionů dolarů za dodaný zemní plyn.

„Z minulosti je známé také schéma přeprodávání ruské ropy. Mezi Ruskem a Běloruskem je celní unie, ropu tedy dodávaly ruské subjekty do Běloruska bezcelně. Bělorusko ropu prodávalo do třetích zemí a získávalo prostředky z vývozního cla," dodává k tématu Karel Svoboda, který vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zaměřuje se na hospodářské dějiny postsovětských zemí.

Neefektivní průmysl jako za Brežněva

Bělorusko dodnes zůstává ze všech bývalých republik Sovětského svazu nejsilněji ekonomicky spjato s Ruskem. Ještě v roce 2014 do něj směřovalo přes 40 procent běloruského exportu a pocházelo odtud 54 procent importu.

Kromě ropných produktů patří mezi hlavní položky běloruského vývozu syntetická hnojiva, potraviny, traktory a nákladní auta. Tamní průmysl si stále udržuje staré sovětské zlozvyky. Tak například před třemi lety média informovala o 20 tisících neprodaných traktorů, jež zaplnily výrobní areál Minského traktorového závodu.

„Běloruský průmysl je z plných 70 procent stále kontrolován státem a 20 procent společností vůbec negeneruje zisk. Stát tyto podniky uměle dotuje a udržuje v chodu, a to zejména s ohledem na negativní sociální a politické dopady případné restrukturalizace ekonomiky," uvádí k tomu Pavel Havlíček.

Diktátor Aleksander Lukašenko, který vládne Bělorusku již 22 let, se proslavil svým odporem k nezaměstnaným. V zemi platí pracovní povinnost, dávky pro nezaměstnané jsou minimální. Běloruský statistický úřad tvrdí, že bez práce je méně než jedno procento ekonomicky aktivních lidí. Neoficiální odhady se však pohybují od 10 procent výše.

Letos k 1. červenci škrtli Bělorusové na svých rublech čtyři nuly. Nové bankovnky nápadně připomínají eura.Letos k 1. červenci škrtli Bělorusové na svých rublech čtyři nuly. Nové bankovky nápadně připomínají eura.Autor: Shutterstock

Z jedné krize do druhé

Běloruská ekonomika není zdravá ani na makroúrovni. V posledních 20 letech ji opakovaně drtí finanční krize a sužuje vysoká inflace. Například během krizového roku 2011 se propadl kurz běloruského rublu ze 3000 na 8000 za dolar. Letos na počátku července se proto uskutečnila měnová reforma, kdy 10 000 starých rublů nahradil jeden nový rubl.

Další krize přišla v loňském roce a stále trvá. Hrubý domácí produkt podle oficiálních čísel loni klesl o 3,9 procenta, v dolarovém vyjádření se propadl dokonce o 28 procent na 54,6 miliardy dolarů. Zemi táhne ke dnu omezení obchodu se stagnujícím Ruskem.

Nárůst obchodních vazeb směrem na západ zatím blokují výhrady představitelů zemí Evropské unie k totalitnímu režimu v zemi. Bez zásadních politických a ekonomických reforem tak vyhlídky Běloruska do budoucích let nevypadají vůbec příznivě.

V seriálu o ekonomickém vývoji postsovětských zemí již vyšlo:

25 let od rozpadu SSSR: Pobaltí prosperuje, ale lidé z něj přesto odcházejí

25 let od rozpadu SSSR: Ukrajina je zemí promarněných příležitostí

25 let od rozpadu SSSR: V Rusku se střídají desetiletí úpadku a růstu

25 let od rozpadu SSSR: Dlouholetý růst Kazachstánu se zadrhl

souhrnný text pro tabletový týdeník Dotyk: Dědictví Sovětského svazu? Chaos a stagnace