Na první pohled má Ukrajina všechno, co by mohlo být základnou pro ekonomický rozmach – uhlí, železnou rudu a další nerostné bohatství, úrodnou půdu, pracovité lidi i byznysově výhodnou polohu mezi Evropskou unií a Ruskem. Navzdory tomu je dnes tato 43milionová země chudobincem Evropy.

Podle posledních statistik Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhl loni výkon ekonomiky na jednoho Ukrajince pouhých 2125 dolarů. Ukrajina je tak chudou zemí už i ve srovnání s Rumunskem či Albánií. V celé Evropě lze najít už jen jednu zemi s nižší životní úrovní, a tou je Moldávie.

Kde se stala chyba? „Ukrajina je celých 25 let ovládaná místními klany, kdy za každým z politiků stál jeho kmotr. Daleko důležitější pro fungování země než prezidenti a premiéři tak byli lidé jako Rinat Achmetov, Ihor Kolomojskyj a Dmytro Firtaš," říká Karel Svoboda, který vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zaměřuje se na hospodářské dějiny postsovětských zemí.

Další oslovený odborník, Pavel Havlíček z výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), upozorňuje na nepříznivou strukturu ukrajinského průmyslu s vysokým podílem hutnictví, těžkého strojírenství a výroby zbraní. Průmysl byl silně zaměřený na vývoz do Ruska a po omezení vzájemných obchodních vazeb zkolaboval.

Z jedné krize do druhé

Hospodářské dějiny nezávislé Ukrajiny tak připomínají hororové čtení. Po těžké ekonomické krizi, která trvala po celá 90. léta, přišlo oživení. Jenže dosažený růst nestačil k tomu, aby se země vrátila zpět na předchozí úroveň. „Například v roce 2008 byl Kyjev jediným regionem, který překonal úroveň hrubého regionálního produktu z roku 1990," dodává Pavel Havlíček.

V roce 2008 nastoupila další finanční a ekonomická krize, kdy Ukrajina byla nucena čerpat úvěry od MMF v objemu 18,4 miliardy dolarů. Po krátkém oživení nastoupila další krize poté, co Rusko začalo v létě 2013 blokovat import z Ukrajiny.

Po událostech roku 2014 – revoluci na kyjevském Majdanu, ztrátě Krymu a povstání v průmyslovém Donbasu – přešla ukrajinská ekonomika do stavu volného pádu. Její výkon během let 2014 a 2015 klesl celkem o 16 procent, kurz hřivny k dolaru se zhroutil a země přežívá jen díky úvěrům od mezinárodních institucí.

Ukrajina: základní čísla

1995 2005 2015
Počet obyvatel (milionů) 50,9 46,7 42,6*
HDP (miliard USD) 38,3 89,3 90,5
HDP na obyvatele (USD) 752 1910 2125
Inflace (%) 377 13,5 48,7
Míra nezaměstnanosti (%) 14,8 7,2 9,5
Veřejný dluh / HDP (%) x 17,1 80,2

* Počet obyvatel bez Krymu, ale s Donbasem

Zdroj dat: MMF

Hlavními položkami ukrajinského exportu dnes jsou železná ruda, hutní produkty a obilniny. Země se sice chlubí výrobou dopravních letadel, lodí, autobusů či tramvají vlastní konstrukce, ale na zahraničních trzích s nimi zatím příliš neprorazila. Na modernější průmyslové závody lze zpravidla narazit na západě a ve středu Ukrajiny, naopak uhelné doly a hutě v Donbasu už dnes připomínají spíše industriální skanzen.

S jistou nadsázkou lze říci, že nejúspěšnějším exportním artiklem Ukrajiny jsou lidé. Tamní levná pracovní síla se uplatňuje na stavbách a v zemědělství nejen v Česku, ale také v Polsku, Rusku a v jižní Evropě.

Světlo na konci tunelu

Navzdory všem pohromám lze spatřit záblesk světla na konci tunelu. Ukrajinská ekonomika se letos vrátila k růstu, ve druhém čtvrtletí posílila o 1,3 procenta. S podobným výsledek má skončit i celý letošní rok. Tahounem růstu je od ledna platná zóna volného obchodu s Evropskou unií, naopak Rusové import z Ukrajiny téměř úplně zablokovali.

Podle vyjádření Pavla Havlíčka bude pro budoucnost Ukrajiny rozhodující, zda ze současného mocenského chaosu vyjdou jako vítězové zástupci mladé proevropské generace reformátorů a občanských aktivistů, nebo mocní oligarchové, kteří zázračně zbohatli během uplynulých 25 let.