Makroekonomika

6 důvodů, proč Krym stále hledá slibovanou prosperitu

25. srpen 2016 četba na 7 minut
Krym stále hledá ekonomickou prosperitu.

Krym stále hledá ekonomickou prosperitu.

Foto: Shutterstock

Ekonomika Krymu se 2,5 roku od anexe Ruskem stále vyrovnává s odtržením od Ukrajiny, na které v posledních šedesáti letech byla a stále je v mnoha věcech závislá. Poloostrov se proto nyní snaží plně integrovat k Rusku, což ale bez pořádného dopravního spojení jde jen pozvolna.

Kolaps ekonomiky na Krymu se rozhodně nekoná. Na druhou stranu nelze ale říci, že by se na dvoumilionový poloostrov dostavila prosperita, kterou při anexi Krymu před 2,5 roku sliboval ruský prezident Vladimir Putin a stejně tak jeho předchůdce a dnes premiér Dmitrij Medveděv.  

Dnes již ruské území se totiž stále vyrovnává s odříznutím od ukrajinského vnitrozemí, na kterém bylo v posledních šesti dekádách zčásti závislé. Ukrajinci navíc tradičně tvořili větší část turistického ruchu na poloostrově, což Rusové nyní nemohou nahradit.

V roce 2014 byl dokonce růst cen na Krymu druhým nejvyšším na světě hned po Venezuele.

Inflace na Krymu navíc nabrala rychlých obrátek, u základních potravin, jako je mouka, vajíčka nebo chleba, vzrotly ceny až o 70 procent. V roce 2014 byl dokonce růst cen na poloostrově druhým nejvyšším na světě hned po Venezuele.

„Nemáme peníze"

Za rostoucími cenami zboží na Krymu stojí jednak krize rublu, alfou a omegou všeho je ale absence silničního spojení mezi poloostrovem a Ruskou federací, která prodražuje dovážené zboží. Kreml sice ohlásil, že na polostrov pošle do roku 2020 celkem 680 miliard rublů (v přepočtu asi 10 miliard dolarů), investice ale zatím váznou.

"Jde o špičku ledovce všech miliard, které Rusko každý měsíc posílá na Krym na výplatu důchodů a platů učitelů, doktorů nebo úředníků," píše agentura Reuters. Moskva sice po anexi Krymu napumpovala miliardy rublů do zdravotnictví i různých sociálních programů, ale mělo to sice příjemný, leč jen jednorázový efekt.

To dokazuje i video z květnové návštěvy Krymu ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, kde se do něj nespokojená obyvatelka pustila kvůli nízkým penzím (zmiňovala v přepočtu necelých 3000 Kč na měsíc), které podle původních slibů měly růst. Nestalo se tak. 

„Jednoduše teď nemáme peníze," odpověděl ji po kratší diskusi ruský premiér, jak je patrné z následujícího autentického videa.

Klíčový most

Z dlouhodobého hlediska jde tedy hlavně o to, aby se ekonomika postavila na své nohy a nemusela být dotována z ruského rozpočtu, který má kvůli propadu cen ropy na světových trzích svých problémů už tak dost.

I proto prezident Putin bere za prioritu postavit mezi poloostrovem a ruskou pevninou 19kilometrový most, který podle odhadů vyjde na 212 miliard rublů, tedy zhruba 3,2 miliardy dolarů. Stavbu považuje doslova za historickou.

Stavba důležitého mostu, který má překlenout 19 kilometrů široký Kerčský průlivStavba důležitého mostu, který má překlenout 19 kilometrů široký Kerčský průliv.Autor: Shutterstock

„Doufejme v naplnění této historické mise," řekl Putin letos na jaře přímo na Krymu dělníkům, kteří se na stavbě nové dopravní tepny podílejí. „Bezpochybně vytvoří další možnosti pro ekonomický růst," dodal. 

Přečtěte si nyní, s jakými ekonomickými výzvami se musí obyvatelé Krymu i samotná Moskva vypořádat.

1. Inflace

Růst spotřebitelských cen na Krymu se loni pohyboval na úrovni 26,4 procenta, nejvýše v Ruské federaci. U některých základních potravin ale ceny vyrostly až o 70 procent. „Máme tu krizi rublu, ceny jsou vysoké. Když přijedou lidé z Ruska, jsou šokování místními vysokými cenami," uvedla pro Reuters servírka Natalie z lázeňského města Jevpatoria.

2. Nezaměstnanost

I počet lidí bez práce se na Krymu zvýšil. A to znatelně. V roce 2013 činila tamní míra nezaměstnanosti jen 1,8 procenta. Na konci roku 2015 to bylo už 9,5 procenta. V posledních měsících ale dochází k určitému zlepšení, kdy se dostává k 7 procentům.

3. Turismus

Velkým problémem pro Krym je úbytek turistů kvůli přerušení dopravních vazeb mezi Krymem a vnitrozemím Ukrajiny. Ukrajinci totiž vždy tvořili většinu turistického ruchu na poloostrově (před anexí šlo o cca 65 % Ukrajinců z celkových 6 milionů turistů). A motorem turismu byly hlavně vlaky, kterými na Krym mířilo 70 procent všech turistů.

Sami Rusové tento výpadek nemohou nahradit už jen kvůli tomu, že se na Krym mohou dostat jen letecky či po moři. A současné kapacity lodí a letadel mohou na poloostrov dopravit jen zhruba 1,3 milionu Rusů. I proto nový most představuje zejména pro hoteliéry a restaurace velkou naději. I když, jak shodně jedním dechem dodávají, útraty turistů jsou nyní velmi slabé.

4. Potravinová soběstačnost

Krym u některých komodit tvořil nezastupitelnou část ukrajinské zemědělské produkce. Například u bavlny, když na poloostrově rostlo až 30 procent celkové produkce Ukrajiny. Nebo ve vinařství, když 24 procent z celkové rozlohy vinic na Ukrajině připadalo právě na Krym.

Faktem ale je, že většina zemedělských komodit musí být na Krym dovážena. Například obilné produkty, jelikož Krym stál pouze za 2,7 procenta z celkové produkce obilí na Ukrajině. Absence propojení po zemi tak stojí i za růstem cen potravin. Ty se totiž nyní musí dovážet buď letecky, nebo trajekty, což je samozřejmě prodražuje. 

5. Závislost na vodě z Ukrajiny

Přes polovinu Krymského poloostrova tvoří vysušené stepi, které se rozkládají i kolem hlavního města Simferopolu. Celý poloostrov ročně spotřebuje asi miliardu kubických metrů vody, přičemž 85 procent této spotřeby obstarával přes Severokrymský kanál, který vodu na poloostrov přiváděl z ukrajinského Dněpru. S délkou přes 400 kilometrů jde o nejdelší vodní kanál v Evropě. 

Na vodě z Dněpru byly závislé dvě třetiny obyvatel Krymu, i když valnou většinu vody spotřebovali pro zemědělské účely. Krym si v otázce pitné vody dokáže v současnosti poradit sám, pokud by ale chtěl spotřebu navyšovat, musí vystavět nové (nebo rekonstruovat stávající) artéské studny. 

Severokrymský kanál

6. Pokles evropských investic

Předtím, než Západ uvalil sankce proti Rusku kvůli nelegální anexi Krymu, polovina objemu přímých zahraničních investic mířila na polostrov z Evropy a Ruska. Evropské země v roce 2013 představovaly 23 procent z celkového zahraničního obchodu dřívější Autonomní krymské republiky. Zatímco Rusko dodávalo na Krym hlavně suroviny a jednodušší techniku, evropské země společně s Kanadou, USA a Tureckem zajišťovaly kromě dodávek polotovarů a zboží všeho druhu také technickou asistenci.

Po zavedení sankcí ale došlo k poklesu zahraničních investic ze Západu, což znamenalo zrušení mnoha investičních projektů, které nyní do svých rukou musí vzít Moskva. Pokud na ně bude mít.