Už jsi ho viděl? Tak zněla nejčastější otázka mých novinářských kolegů, když jsem měl tu možnost pracovat v televizní skupině Nova přímo pod nejvyšším managementem firmy. Mysleli Adriana Sarbua, který v té době vedl vlastníka Novy – mediální skupinu CME (Central European Media Enterprises, též označováno zkratkou CETV, pozn. redakce). A ta má sídlo právě ve čtvrtém patře „novácké" budovy na barrandovských kopcích. I když má odpověď byla dlouho negativní, přítomnost Adriana Sarbua byla na Nově cítit i v době, kdy v ní zrovna nebyl. Každý se obával jeho náladovosti, mezi zaměstnanci největšího mediálního domu v Česku často kolovaly historky o létajících kusech nábytku při poradách s představenstvem CME.

Sarbu ale samozřejmě měl i okruh svých oblíbenců, kteří se ho příliš obávat nemuseli. I když sám dokázal vybudovat významné mediální impérium, jako úspěšný manažer se do historie nezapíše. CME během jeho pětiletého vedení prodělala přes miliardu dolarů. A nic na tom nemění ani fakt, že mediální trh v posledních letech doplácel na ekonomickou krizi, která razantně sesekala výdaje firem na reklamu. Teď se navíc otevřela nová aféra, kdy byl Sarbu obviněn rumunskou policií za údajnou zpronevěru, praní špinavých peněz a navádění k daňovým únikům.

První ministr kultury

Absolvent Divadelní a filmové akademie se ihned po studiích stal filmovým režisérem. Během dekády před pádem komunismu v Evropě natočil více než 150 krátkých filmů. Po roce 1989 se stal ministrem kultury první rumunské porevoluční vlády. Tehdy prosadil nový audiovizuální zákon a umožnil vznik soukromých mediálních společností, čehož hned sám využil. Dal dohromady skupinu Mediapro, která svého času byla jedna z největších mediálních firem ve východní Evropě. Zabývala se nejen televizní a filmovou produkcí, ale také třeba distribucí tiskovin.

V roce 1993 založil televizní společnost Pro TV, která se o dva roky později stala součástí skupiny CME a Sarbu v ní získává první manažerský post. Nejdříve řídil aktivity skupiny v Rumunsku, na Slovensku a v Česku. V roce 2007 se pak stal provozním ředitelem CME, o dva roky později už celou skupinu vedl. Do této chvíle byl považován za velmi zdatného manažera, což se ale mělo brzy změnit.

Ztráta „zlatého vejcete"

Adrian Sarbu převzal otěže CME asi v ten nejhorší možný čas. Ve světě „řádila" ekonomická krize a firmy, které řešily základní problém – přežít –, ve velkém omezovaly výdaje na propagaci a reklamu. Je běžné, že tyto výdajové položky společnosti v problémech seškrtávají jako první, až pak nastupují škrty v personálních nákladech a dál. CME se tak během několika málo let dostala do ztráty kumulovaně přesahující 1,1 miliardy dolarů. Samotná skupina Nova přestala být kvůli Sarbuovým manažerským rozhodnutím zlatým vejcem pro CME.

A třeba agentura Mediafax, kterou Sarbu poprvé založil v Rumunsku, se stala namísto přímého konkurenta České tiskové kanceláře vlastně jen minimalistickým dodavatelem informací pro zpravodajství Novy. Jak už bylo zmíněno, jen krize za to nemohla. Adrian Sarbu, který měl dům na Barrandovských terasách, z něhož často pěšky v šusťákové bundě s mobilem u ucha chodil na porady do sídla CME, měl totiž mnoho nápadů, které prosazoval. Sice na jedné straně měly svoji logiku, ale zároveň často znamenaly vysoké prvotní náklady a český mediální trh na ně nikdy nebyl připraven. Nutno říct, že je to ale úděl každého lídra trhu, který prosekává cestičku svým konkurentům.

Chybná manažerská rozhodnutí

Jedním z typických příkladů bylo zavedení nové obchodní politiky na Nově. Ta na podzim 2012 oznámila, že ruší bonusy pro mediální agentury a sníží počet reklamních bloků v hlavním vysílacím čase (prime time). Naproti tomu zavedla pojem „super prime time", kde je minimum reklam, za což ale požadovala platby vyšší o několik desítek procent, než bylo do té doby běžné. Cílem bylo přinést více peněz do médií a odvrátit trend klesajících příjmů, z čehož by nakonec těžily všechny mediální domy. Pokud by na to ovšem inzerenti přistoupili, což se však nestalo.

I když Nově v roce 2013 rostla sledovanost jejího hlavního kanálu často nad 40 procent u diváků ve věku 15 ž 54 let, inzerenti přešli na levnější konkurenční Primu, která tak zažívala zlaté časy. Během jednoho roku se tak dle statistik Admosphere z Novy na reklamách vypařilo 5 miliard korun. Příjmy pak samozřejmě chyběly jinde. Zde vezměme v potaz, že Nova má například nejdražší seriálovou produkci v Česku, která ale na druhou stranu přináší kýženou sledovanost.

Obchodní politika ale nebyla jediným „plýtváním" peněz. Kromě neúspěšného rozjezdu Mediafaxu vyšly vniveč i investice do plánovaného spuštění druhého měření televizní sledovanosti, na kterém Nova spolupracovala s agenturou AC Nielsen. Od projektu se ustoupilo po Sarbuově odchodu v roce 2013. Sarbu proto do konce nedotáhl ani chystanou revoluci českého televizního trhu, který se měl přiblížit americkému vzoru, kde v podstatě neexistuje terestriální vysílání zdarma. A pokud by se opravdu uskutečnily ty nejradikálnější úvahy, nepotěšilo by to „babičky z Horní Dolní", které denně hltají nové díly Ulice či Ordinace.

Investice do sjezdovek

Sarbu se často prezentoval také jako velký obdivovatel českého režiséra Jiřího Menzela, jehož mimo jiné významně podporoval při natáčení jeho posledního celovečerního filmu Donšajni. A i když měl od Novy luxusní mediální propagaci, která se jinému filmu jen málo dostane, film kritiky vůbec neoslnil a ani veřejnost příliš nezajímal. Tehdy už ale měla v CME téměř poloviční podíl americká skupina Time Warner, která jí nyní kapitálově pomáhá. Američanům po provedeném finančním auditu došla trpělivost a Sarbu na konci srpna 2013 oznámil rezignaci.

S ním po zhruba měsíci odešel i dnes už bývalý ředitel Novy Jan Andruško, přišly další změny ve vedení a započala restrukturalizace, která ukončila Sarbuovy zlaté časy na Barrandově. Rumunský manažer i přesto dostal příjemný zlatý padák s téměř 300 tisíci akciemi CME k dobru a ještě s příslibem milionových investic do jeho budoucích filmových projektů. Ty se ale do této doby zatím neuskutečnily.

Adrian Sarbu se stáhl zpět do Rumunska, často ale také navštěvuje Itálii, kde chce investovat do cestovního ruchu, přesněji sjezdovek poblíž Turína. Italové v něm vidí naději pro oživení lyžařských areálů, které po zimních olympijských hrách zejí prázdnotou. Jestli ale bude mít Sarbu možnost využít svůj mediální vliv, to rozhodnou až rumunské soudy.