Budoucnost amerických těžařů není zrovna růžová, spíš naopak. Podle některých odhadů se z dnešních cca 40 těžařů konce roku dočká sotva polovina. Po letech strmého růstu celého odvětví je to velmi bolestivá rána. Značí přitom jediné – americký ropný a plynový průmysl bojuje o přežití.

Energetická velmoc v problémech

Při cenách ropy přesahujících 100 dolarů za barel američtí producenti neustále přidávali na obrátkách a snažili se ze země pomocí metody takzvaného „frackingu" dostat stále více ropy a plynu. Díky tomu je z USA znovu energetická velmoc, která se stala nezávislou na importech zmíněných surovin. Tradiční těžaři z arabského poloostrova a Afriky tak ropou zaplavili zbytek světa, který ale vzhledem ke konjunkturálním problémům Evropy a Číny také není ve své nejhladovější fázi. V důsledku toho klesla cena ropy na polovinu.

Recept, jak z takové situace ven, je velmi jednoduchý: teorie americkým těžařům velí omezit těžbu a počkat, dokud cena černého zlata znovu nevyletí. Jenže nastal přesný opak. Nejen Američané, ale i těžaři zemí OPEC a Ruska, se nečekaně začali řídit podle pravidla „když je cena nízká, musíme těžit ještě více" (abychom výpadek kompenzovali). Druhé čtvrtletí tak v USA zaznamenalo rekord – v průměru se vytěžilo 9,7 milionu barelů denně.

Při současné ceně nevydrží nikdo

Americké těžební firmy se pustily se Saúdskou Arábií a Ruskem do bitvy, kdo z nich déle vydrží. Zatím ještě mohou využívat svých nejvýnosnějších polí, kde je těžba relativně levná. Krize v jistém ohledu produkuje také inovace, a tak například EOG Resources staví více vrtů vedle sebe, aby navýšil vytěžený objem. Při dlouhodobé ceně 50 dolarů za barel ale dříve či později narazí na nepřekonatelné hranice. Nízké ceny ropy působí problémy také v dalších zemích. Saudská Arábie sahá na své stále ještě vysoké finanční rezervy, ale například ve Venezuele se již schyluje k lidovému povstání.

Zběsilou těžbou přitom cenovému propadu svorně všichni vzdorují pouze v prvním plánu, mnohem více ho naopak prohlubují. Očekávaný přísun íránské ropy na světové trhy v první polovině příštího roku pak leckomu může definitivně podtrhnout nohy. Nízká cena ropy nás sice těší u čerpacích stojanů, pro řadu na její těžbě závislých ekonomik však žádným požehnáním není.