Brexit

Analýza: Jaké implikace pro Evropu přinese brexit?

17. červenec 2016 četba na 8 minut
Brexit_ilu

Brexit_ilu

Foto: archiv

Očekává se, že okamžitý ekonomický dopad na zbytek EU bude omezený, ale odchod Britů bude rezonovat ve zbývajících státech EU. Ve střední a východní Evropě se podle analýzy banky HSBC promítne ekonomické oslabení Velké Británie a dalších evropských států po brexitu.

Ačkoliv obchodní podmínky mezi Velkou Británií a jejími obchodními partnery v EU zůstávají prozatím beze změny, potenciální pokles poptávky ze strany Británie a nejistota týkající se budoucího nastavení obchodních vztahů může přesto mít v krátkodobém horizontu dopad na hospodářskou činnost.

Některé země mohou čelit obavám z propadu poptávky. Výrazný deficit obchodní bilance Velké Británie dokazuje fakt, že Británie spotřebovává velký objem evropského zboží a služeb.

Rozvrat, nejistota a HDP

Mezi země vykazující výrazný přebytek bilance zboží s Velkou Británií patří Německo, Nizozemsko a Belgie, zatímco Španělsko má podstatný přebytek bilance služeb (díky cestovnímu ruchu).

Čistá obchodní pozice ovšem není jediným indikátorem, který reflektuje význam obchodu s Británií. Pro některé země hraje Spojené království zásadní roli v dodavatelském řetězci jako výrobce komponentů nebo poskytovatel služeb v oblasti financí či médií.

Například 7,5 procenta přidané hodnoty irského exportu (zboží a služeb) se vytváří v Británii. Pro další země je procentní podíl přidané hodnoty vytvářené v Británii nižší, nicméně stále významný (například 3 procenta v případě Belgie, 2 procenta pro Nizozemsko, přibližně 1,5 procenta v případě Německa, Francie nebo Španělska).

Přímá investiční návaznost

Země, které jsou výrazně navázané na Velkou Británii v oblasti přímých zahraničních investic, mohou být také zasaženy, pokud se výnosy ve Velké Británii sníží vlivem propadu hospodářské činnosti. Mezi státy, které jsou v tomto ohledu nejzranitelnější, patří opět Španělsko a Německo (finanční sektor), Nizozemsko (maloobchod) a Francie.

Jaký to bude mít dopad pro růst v eurozóně? Odhadujeme, že dopad na obchodní aktivity a investice podniků bude malý, ale nikoliv zanedbatelný.

Vývoz zboží do Velké Británie odpovídá cca 13 procentům všech vývozů eurozóny. Nicméně už dříve jsme předpovídali, že objem obchodu a podnikových investic bude v příštím roce růst jen mírně, jelikož firmy spotřebovávají existující kapacity.

Mezi státy, které jsou v tomto ohledu nejzranitelnější, patří Španělsko a Německo (finanční sektor), Nizozemsko (maloobchod) a Francie.

Lze tedy předpokládat, že Brexit může snížit očekávaný výhled růstu eurozóny pro rok 2017 o 0,2 procentního bodu z celkových 1,5 procenta. Nicméně důsledek může být znatelnější, pokud se Británie rozhodne pro „tvrdý odchod". To by nevyhnutelně přineslo ostřejší reakci ze strany EU, kdy se dá očekávat zavedení obchodních bariér a omezení přístupu Velké Británie na jednotný trh, což by mělo za následek výraznější rozvrat ekonomiky.

Smíšená reakce v zemích střední a východní Evropy

Je brzy na to s jistotou odhadnout trvalý dopad hlasování o brexitu na vývoj ve střední a východní Evropě. Ekonomové HSBC ubrali 0,3 a 1,4 procentního bodu z odhadů růstu ve Velké Británii pro roky 2016 a 2017 a snížili i svou prognózu pro eurozónu o 0,5 procentního bodu pro příští rok.

Ekonomické zpomalení jinde v EU pravděpodobně zatíží jak investice, tak i vývoz ve střední a východní Evropě, zejména v Maďarsku a České republice, dvou malých otevřených ekonomikách.

Ekonomické zpomalení jinde v EU pravděpodobně zatíží jak investice, tak i vývoz ve střední a východní Evropě.

Pro Česko očekáváme v meziročním srovnání 2,6procentní růst (pokles z 2,9 %) a 2,1procentní růst v Maďarsku (z původních 2,6 %). To znamená, že dynamika trhu práce je silná v obou zemích.

Dále předpokládáme, že soukromá spotřeba se bude držet na stejné úrovni i v období 2016–2017, čímž bude kompenzovat slabší zahraniční poptávku. V roce 2017 očekáváme také zrychlení veřejných investic z fondů EU, což zmírní omezení kapitálových výdajů soukromého sektoru vlivem snížení exportu.

Revize i u Polska

Polsko je uzavřenější ekonomika s vývozem zboží a služeb odpovídajícím zhruba 49 procentům HDP. Pro srovnání, v České republice je to více než 80 procent HDP a v Maďarsku více než 90 procent HDP. Ale i zde jsme provedli revizi našich odhadů směrem dolů.

Soukromé investice zasmluvněné v 1. čtvrtletí vybízejí ke snížení odhadu za celý rok 2016 na úkor tohoto slabého začátku. V návaznosti na hlasování o brexitu, ať dopadl jakkoliv, musíme také snížit naše odhady růstu investic a exportu pro rok 2017. Nyní očekáváme, že růst HDP dosáhne 3,4 procenta v letošním roce (z 3,7 %) a 3,4 procenta v příštím roce (z 3,8 %).

I tak mají politici ve střední a východní Evropě dostatečný manévrovací prostor v případě, že by ho potřebovali. Věříme, že nejlépe je na tom Česká republika se značný prostorem pro fiskální uvolňování.

V roce 2015 se Česku podařilo dosáhnout střednědobého cíle pro schodek veřejných rozpočtů ve výši 1 procenta HDP. A plány vlády na další uvolňování veřejných rozpočtů v blízké budoucnosti by mohly přinést pozitivní fiskální impulz ve výši 0,6 procenta HDP v letošním a příštím roce. Pokud se růst prudce zpomalí, mohlo by to být ještě více, ale v minulosti politici nevyužívali fiskální politiku jako nástroj k odvrácení rizika zpomalení růstu.

Dlouhodobé obavy pro střed a východ Evropy

Je třeba také vzít v úvahu důležitá dlouhodobější rizika pro střední a východní Evropu s ohledem na změny v celkové politice EU, které by hlasování o Brexitu mohlo přinést.

První riziko se týká politiky soudržnosti EU, která je klíčovou politikou unie pro sbližování životních úrovní napříč jednotlivými členskými státy a ročně přispívá dvěma procenty k tvorbě HDP díky strukturálním převodům mezi lety 2007 a 2020.

Po roce 2020 by mohla být politika soudržnosti přehodnocena, což by mohlo vést ke snížení jejího celkového rozpočtu.

V krátkodobém horizontu nevidíme žádné riziko pro přerušení těchto toků. Po roce 2020 by však mohla být politika soudržnosti přehodnocena, což by mohlo vést ke snížení jejího celkového rozpočtu nebo změny základu pro nárok na příděl podle HDP na obyvatele. Například pokud by se přerozdělovalo podle míry nezaměstnanosti, získala by více jižní než střední Evropa.

Pokud se příliv prostředků z fondů EU do střední a východní Evropy zmenší, bude to mít negativní důsledky pro dlouhodobý ekonomický růst v celém regionu.

Druhé riziko je více politické, hlasování o brexitu by v zemích střední a východní Evropy mohlo vyvolat frustrace ohledně pokračujícího členství v EU. To je zvláště patrné v Polsku a Maďarsku, kde současné vlády prosazují větší přenesení pravomocí z Bruselu a zároveň odmítají hlubší integraci.

Mezi samotnými obyvateli střední a východní Evropy však nepanuje chuť k opuštění EU – vnímání Unie veřejností je daleko příznivější v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a České republice než jinde ve zmíněné oblasti.

Nevěříme, že se situace změní, ani s ohledem na bezprostřední podporu ze strukturálních fondů a dlouhodobé závislosti na obchodních vazbách s EU.