Konec dvojího zdanění firemních zisků je znovu na stole. Zatím se však jedná spíše o plánovaný záměr než o konkrétní návrh. V aktuální novele zákona o daních z příjmů, kterou chce Babišovo ministerstvo stihnout do voleb v příštím roce, se ale tato daňová úleva neobjeví.

„Tato skutečnost však neznamená, že tuto myšlenku nerozpracováváme a nepřipravujeme se pro její případnou realizaci v rámci následujícího volebního období," dodává k tomu Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.

Recyklace Kalouskovy myšlenky

Pozoruhodné je, že Andrej Babiš sáhl po opatření, které v minulosti už jednou prosadil jeho sok Miroslav Kalousek. Byl to právě bývalý ministr financí z pravicové TOP 09, kdo před pěti lety prosadil osvobození dividendových příjmů od daně. Novinka měla platit – po ročním odkladu – od ledna roku 2015.

Jenže podnikatelé a drobní akcionáři se na změnu těšili marně. Levostředová koaliční vláda s Babišovou účastí schválila v závěru roku 2014 technickou novelu zákona o daních z příjmů, která slíbenou daňovou úlevu odbourala. Vše se tehdy odehrálo narychlo, bez větší pozornosti médií a odborné veřejnosti.

Důvody tohoto kroku nevysvětlila ani důvodová zpráva k novele vypracovaná ministerstvem financí. Autoři novely původní odstavec přepsali jiným textem, který se týkal osvobození nabytí vlastnického práva k družstevnímu bytu.

Ministr financí Andrej Babiš tedy slibuje něco, co mohlo již dva roky platit – pokud by tehdy jeho úřad „nemakal" zbytečně. Současné znění zákona o daních z příjmů je přinejmenším nešťastné – zvýhodňuje zahraniční vlastníky českých firem a domácí podnikatele přímo vybízí k zakládání holdingů v daňových rájích.

Stát podporuje odliv kapitálu

Daň z dividend totiž v praxi odvádějí jen dva okruhy firemních vlastníků – drobní akcionáři a tuzemští byznysmeni, kteří svou firmu vlastní napřímo. Jejich zisky z podnikání jsou zatíženy daní dvakrát – nejprve odvedou z vytvořeného firemního zisku 19procentní daň. Pokud se následně dohodnou na výplatě podílu na zisku, odvedou státu ještě 15 procent z vyplacené částky.

Pokud je akcionářem či spoluvlastníkem českého podniku právnická osoba se sídlem kdekoli v Evropské unii, Norsku či Švýcarsku a vlastní alespoň desetiprocentní podíl po delší dobu, 15procentní srážkovou daň z dividendy neodvádí.

Srovnání sazeb daně z dividend

0 % Slovensko, Maďarsko, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Velká Británie, Lotyšsko, Kypr, Malta
5 % Rumunsko (od ledna 2016)
15 % Česko, Belgie, Slovinsko, Turecko, Rusko, Ukrajina
19 % Polsko
25 % Německo, Kanada
26 % Itálie
27,5 % Rakousko
30 % Francie, USA
35 % Švýcarsko

Zdroj: Deloitte – studie Withholding Tax Rates 2016

Poznámka: V praxi platí četné výjimky, typicky osvození pro platby v rámci EU (pokud jiná firma vlastní větší než 10% podíl) nebo vyšší sazba při platbě do exotických daňových rájů.

„Nejedná se o daňovou úsporu pro nadnárodní korporace ani velké hráče, právě naopak. Ti velcí mají své holdingové struktury, přes které dividendy v rámci jejich skupiny 'točí', a srážkovou daň z dividend stejně neplatí," vysvětluje dopad zrušení srážkové daně vedoucí partner poradenské firmy Schaffer & Partner Martin Felenda.

Českým finančníkům a průmyslníkům se dnes vyplácí vlastnit firmy nikoliv napřímo, ale prostřednictvím „schránky" se sídlem v zahraničí. Vysoké oblibě se těší Nizozemsko, Lucembursko a Kypr, kde jsou dividendové příjmy od daně osvobozeny. Takový postup zvolili miliardáři Petr Kellner, Karel Komárek, Daniel Křetínský a Pavel Tykač, ale také stovky podnikatelů menší a střední velikosti.

Kladný dopad na burzu

Nešťastný způsob zdanění dividend v praxi prohlubuje odliv zisků z Česka do zahraničí. Jen na dividendách v posledních letech odchází kolem 200 miliard korun, po započtení dalších výnosů z podnikání se jedná o zhruba 300 miliard ročně.

Mohlo by odbourání dvojího zdanění firemních zisků pomoci zastavit odliv peněz do daňových rájů? „Odpadne ten daňový důvod k vytváření zahraničních holdingových struktur, další důvody však budou přetrvávat – například možnost dovolávat se smluv na ochranu investic," říká Martin Felenda.

Generální ředitel Burzy cenných papírů Praha (BCPP) Petr Koblic upozornil na pozitivní dopad této změny na obchodování na českém akciovém trhu. Vedle nárůstu zájmu o současné akcie obchodované na pražské burze by se mohl zvýšit i zájem středně velkých podniků o financování růstu s pomocí veřejného úpisu akcií.

„Velký význam hrají daňové úlevy jednoznačně v podpoře spoření na důchod. Prakticky ve všech zemích, ve kterých rozumně fungují penzijní fondy a penzijní systém jako takový, existují nejrůznější formy daňových odpočtů v případech, kdy se jedná o investování na stáří," dodává k tomu Petr Koblic.

Ušetřit může i Agrofert

Babišův záměr by přitom mohl nahrát i autorovi návrhu, jak v minulém týdnu upozornil portál Seznam.cz. Chemický a potravinářský holding Agrofert, který Andrej Babiš stoprocentně vlastní, dividendy nevyplácí. Místo toho hromadí nerozdělený zisk.

Jen samotná mateřská firma holdingu má podle poslední účetní uzávěrky na účtu nerozděleného zisku z minulých let 27,3 miliardy korun, ke kterým lze přičíst dalších 2,4 miliardy korun za loňský rok.

Pokud by si Andrej Babiš chtěl celou tuto sumu nechat vyplatit, musel by z ní odvést daň z dividend ve výši bezmála 4,5 miliardy korun. Ale když prosadí plánovanou změnu pravidel, neodvede státu na dani ani korunu.