V sázce je hodně – ekonomická výnosnost naleziště Bakken, které leží mezi Severní Dakotou a Montanou. Za poslední čtyři roky to byl nejrychleji rostoucí zdroj ropy v USA, připomněla agentura Bloomberg. Na konci roku 2014 se tu těžilo 1,2 milionu barelů ropy denně, zatímco v roce 2005 to bylo jen sto tisíc barelů.

Společnost Dakota Access Pipeline (DAPL) se rozhodla propojit naleziště s rafineriemi na jihu ropovodem. Jeho stavbu v Severní Dakotě však prozatím zastavilo rozhodnutí úřadu na ochranu přírodních zdrojů US Army Corps of Engineers (USACE). Je to v části rezervace indiánského kmene Siouxů, kde jsou zdroje pitné vody pro rezervaci Standing Rock a pro indiány to je rovněž posvátné území s pochovanými předky.

Podle USACE je třeba pro trasu ropovodu najít alternativní cestu. „Ačkoliv jsme vedli dlouho debatu se Siouxy ze Standing Rock a zástupci ropovodu Dakota Access, je jasné, že je třeba další práce," vysvětlila Jo-Ellen Darcyová z vládní agentury.

Mluvčí Donalda Trumpa ale už oznámil, že vláda rozhodnutí USACE přezkoumá, až miliardář převezme prezidentský úřad. Také guvernér Jack Dalrymple tvrdí, že se jím neřeší problém, jak ropovod dostavět.

Doufáme, že to Trump pochopí

Siouxové verdikt vítají a věří, že jej Trumpova administrativa nezruší. „Doufáme, že Jack Dalrymple i nastupující Trumpova vláda budou toto rozhodnutí respektovat a chápou složitost celého problému," reagoval náčelník kmene Dave Archambault. „Rozplakala jsem se, když jsem o rozhodnutí agentury slyšela," řekla Sylvia Picotteová z kmene Čejenů, která přijížděla každý víkend od srpna indiány a ekologické aktivisty podporovat.

„Tuto bitvu jsme vyhráli, ale válka neskončila," je si ovšem vědom další člen kmene Siouxů Danny Grassrope. „Toto je jen začátek."

Indiáni nechtějí být „ztrumpováni", tedy přijmout jeho pohled na svět a jeho argumentaci.

Mnoho indiánů, tedy rodilých Američanů z předkolumbovské éry, v reportáži pro britský deník Guardian řeklo, že se nástupu Donalda Trumpa obává. Podle nich oslovil spoustu lidí jen rasistickou rétorikou. Indiáni prý nechtějí být „ztrumpováni", tedy přijmout jeho pohled na svět a jeho argumentaci.

Zástupci společnosti Dakota Access Pipeline se chtějí proti rozhodnutí odvolat. Jejich projekt měří 1900 kilometrů a má spojit naleziště na severu USA s městem Patoka ve státě Illinois. Nyní se ropa vozí do rafinerií na východním i západním pobřeží po železnici. Doprava stojí okolo deseti dolarů za barel. Do rafinerií na jihu USA v Louisianě by se náklady na transport snížily až na polovinu (viz Jak dostat ropu ze Severní Dakoty co nejlevněji?).

Jak dostat ropu ze Severní Dakoty co nejlevněji?

Autor: Bloomberg

Otázka přežití pro naftaře

Ze Severní Dakoty se po Texasu stal druhý největší producent ropy ve Spojených státech. V roce 2015 odtud bylo vyvezeno denně na 800 tisíc barelů ropy, ale po železnici.

Když stál barel ropy přes sto dolarů, obchodníkům na několik dolarech nezáleželo. Při současných cenách ropy okolo 50 dolarů ale pět dolarů navíc představuje deset procent, což hraje významnou roli. Rafinerie na východním pobřeží proto opět více nakupují zahraniční ropu přiváženou tankery.

Celý projekt výstavby ropovodu má stát 3,8 miliardy dolarů (asi 96 miliard korun). „Rozdíl mezi cenou za transport bez ropovodu je rozdílem mezi přežitím nebo zavřením pro mnoho těžařů v Severní Dakotě," varoval Philip Verleger, konzultant pro energie, který dříve vedl odbor pro energetiku na ministerstvu financí.

Rozdíl mezi cenou za transport bez ropovodu je rozdílem mezi přežitím nebo zavřením pro mnoho těžařů v Severní Dakotě.

Firma Energy Transfer, která celý projekt realizuje – a podle agentury AFP v ní má malý podíl i Trump –, původně doufala, že ropovod bude v provozu už během prvního čtvrtletí příštího roku. Podle některých odborníků to ale může trvat třeba osmnáct měsíců. A podle jiných Spojené státy další ropovod vůbec nepotřebují.