Bankovnictví

Bude Švédsko první země bez hotovosti?

2. listopad 2015 četba na 6 minut

Foto: redakce

Skandinávská země je na cestě k tomu, stát se první zemí na světě, která bude bezhotovostní společností. Švédové si velmi dobře a rychle zvykli platit za vše elektronicky. V tažení za světem bez reálných peněz ale jdou i další země.

V roce 1661 bylo Švédsko první zemí v Evropě, která zavedla papírové bankovky. Nyní po více než 350 letech má „našlápnuto" k tomu být první zemí na světě, která zcela zruší hotovost. 

V zemi dokonce běží mediální kampaň za omezování hotovostních plateb. Vtipné je, že za ní stojí spoluautor hitu Money, Money, Money, člen v 80. letech slavné skupiny ABBA Björn Ulvaeus. On sám nepoužívá peníze již více než rok, přičemž stockholmské muzeum ABBY běží zcela bezhotovostně od svého otevření v květnu 2013. „Jediný okamžik, kdy mi skutečné mince chybí, je chvíle, kdy potřebuji drobné na nákupní vozík v supermarketu," říká Ulvaeus.

Hudebník má navíc s hotovostí negativní zkušenost, neboť jeho syn byl před několika lety okraden. I kvůli tomu nyní Ulvaeus aktivně podporuje zrušení hotovosti se slovy, že prvotní příčinou zločinů jsou právě skutečné peníze. A dodává, že „jakákoli činnost v tzv. černé ekonomice se bez hotovosti neobejde". 

„Bezhotovostní společnost a současná kampaň na její podporu je rozhodně dobrý krok – je to nezastavitelné," dodává Pia Stolt z magazínu Situation Stockholm.

Ulice bez peněz

Hotové peníze působí ve švédských ulicích až podezřele. V zemi jsou již natolik všudypřítomné digitální platby, že transakce prostřednictvím hotovosti může ve švédské bance vyprovokovat udání na policii, tvrdí Niklas Arvidsson, profesor na stockholmském Královském technologickém institutu KTH. A dodává, že banky požadují v případě hotovostního vkladu prokázání původu peněz, důvodem je zákon proti praní špinavých peněz a financování terorismu. 

Jeho slova potvrzuje i Mikael Krogerus z banky Credit Suisse: „Když platíte v hotovosti, vyvoláváte podezření, že tu něco nehraje." Bankovky tak drží v oběhu pouze důchodci, přistěhovalci a lidé bez bankovních účtů. Navíc pro obchodníky jsou už elektronické platby automatické tak, že dokonce došlo i ke zrušení minimální částky, od kdy byli ochotni platbu kartou akceptovat. V severské zemi jsou populární i mobilní aplikace, díky nimž mohou lidé platit odkudkoliv. Nejdále je v tomto směru Swish, vytvořená ve spolupráci hlavních švédských a dánských bank.

Technologická otevřenost

Vymizení švédských bankovek Arvidsson přisuzuje vstřícnosti své země vůči novým technologiím a také nárůstu obliby mobilních platebních systémů. „Zabralo také vládní tažení proti korupci, které pomohlo lidem vnímat elektronické platby jako bezpečné. Používáme hotovost čím dál méně," tvrdí Arvidsson. Finanční sektor je nyní mnohem efektivnější a počet ozbrojených přepadení klesl na nejnižší úroveň za posledních 30 let, tvrdí švédská bankovní asociace.

Statistiky švédské centrální banky Riksbank slova Arvidssona potvrzují. Před šesti lety ve Švédsku kolovalo v oběhu 106 miliard tamních korun. Nová studie ukazuje, že v roce 2015 je to už pouze 80 miliard, přibližně tedy o pětinu méně.

Země k bezhotovostnímu systému směřovala již řadu let. Začínalo to jízdným v autobusech až po platby časopisů v pouličních stáncích nebo na trhu – digitální platby prostě berou všude.

Právo na peníze

Nicméně data Evropské centrální banky naznačují, že Švédové – jakkoli jsou entuziastičtí ohledně bankovních karet a digitálních plateb – stále vybírají poměrně dost peněz z bankomatů. 

A bezhotovostní platby jsou problémem pro lidi bez bankovních účtů, nejčastěji bezdomovce, ale také imigranty nebo důchodce. Dvě třetiny Švédů jsou stále ještě přesvědčeny, že úhrada hotovostí je nezcizitelné lidské právo, citoval Arvidssona britský The Guardian. „Máme naši měnu rádi, je součástí naší švédské identity. Nové bankovky jsme vydali i letos. Lidé prostě rádi vědí, že nějaké skutečné peníze mají, i když je bezprostředně nepoužívají," dodal Arvidsson

Z průzkumu Riksbank vyplývá, že u transakcí do 100 švédských korun (necelých 300 Kč) 41 procent lidí preferuje hotovost. A Národní důchodová organizace, která zastupuje zhruba 400 tisíc seniorů v zemi, tvrdí, že 7 procent těchto lidí nikdy bankovní kartu nepoužilo.

Zcela bez peněz to nepůjde

Další překážky, které stojí v cestě tomu, aby Švédsko bylo totálně bezhotovostní, lze najít i v tom, že za uživateli zůstávají „osobní elektronické stopy", kvůli nimž vystupují někteří kritici. A určitý problém jsou také turisté, kteří zemi navštěvují a kteří často bez hotovosti nedokážou „fungovat". 

Důkazem, že to nepůjde tak snadno, byl také letošní kolaps platebního systému na letním hudebním festivalu v Nörrkopingu. Návštěvníci museli konzumovat takzvaně „na sekeru" a své dluhy uhradili až zpětně.

Sám profesor Arvidsson připouští, že Švédsko nebude totálně bezhotovostní zemí: z určitého sentimentu si lidé vždy ponechají nějaké bankovky, i když je třeba nebudou chtít použít.

Následovníci

Existuje také šance, že by Švédsko v jejich bezhotovostním tažení mohla předběhnout nějaká jiná země. Na paty mu šlapou například další skandinávské země Dánsko a Norsko nebo Velká Británie. Norové dokonce již loni v létě oznámili, že se v roce 2020 už zcela obejdou bez papírových či kovových peněz v oběhu.