Andrej Babiš

Byznys Andreje Babiše: 5 postřehů z výroční zprávy Agrofertu

26. červenec 2016 četba na 5 minut

Foto: Profimedia

Zisk Agrofertu sice vzrostl, ale rekord z roku 2011 se překonat nepovedlo. Nejhorší výsledky už nemají Kostelecké uzeniny, ale pekárny Penam. Přijaté dotace rostou, ale zatím nedosáhly úrovně zaplacené daně ze zisku. Babišovo impérium loni přestalo nabírat další úvěry. Holding Agrofert už v Česku zaměstnává víc lidí než České dráhy či Škoda Auto. Týdeník Dotyk prostudoval novou výroční zprávu firmy. Tady je 5 nejzajímavějších postřehů. 

1. Zisk vzrostl, ale rekord nepadl

Mohl to být rekordní rok, ale nebyl. Loňský čistý zisk Agrofertu 8,614 miliardy korun byl sice v meziročním srovnání o 40 procent vyšší, ale hodnotu z roku 2011 nepřekonal. Před pěti lety Babišovo firemní impérium vydělalo 8,677 miliardy korun po zdanění.

Na rozdíl od jiných byznysmenů však majitel Agrofertu Andrej Babiš, který si „odskočil" do politiky a řídí ministerstvo financí, nemusí s nostalgií vzpomínat na „předkrizové" roky 2007 a 2008. Tehdy mu zemědělství a potravinářství tolik nevynášelo, zisk Agrofertu se v té době pohyboval jen okolo čtyř miliard korun za rok.

V této souvislosti je zvláštní, že Agrofert nevyplácí dividendy, i když by mohl. Na přelomu loňského a letošního roku se na účtech mateřské společnosti nacházely nerozdělené zisky v rozsahu 29,8 miliardy korun, přičemž zadlužení matky je nulové.

2. Ziskové chemičky, ostudné pekárny

Drtivá většina firem miliardáře Andreje Babiše slušně vydělává. Výsledky holdingu kazí hlavně ztráty z pekárenského byznysu. Penam prodělal 440 milionů korun a německý Lieken v přepočtu 436 milionů korun. Ztrátový je také dceřiný závod Prechezy v Číně, který loni vykázal ztrátu 74 milionů korun.

Dvě nejziskovější dceřiné firmy Agrofertu se nacházejí v zahraničí a vyrábějí syntetická hnojiva. Německá chemička SKW Stickstoffwerke Piesteritz vykázala za loňský rok čistý zisk 1,92 miliardy korun, slovenské Duslo 1,14 miliardy.

Co se týká českých aktivit, okolo půl miliardy korun loni vydělaly tři chemické závody – přerovská Precheza, valašskomeziříčská Deza a pardubická Synthesia. Významným přispivatelem k zisku Agrofertu jsou také regionální podniky známé pod zkratkou ZZN (Zemědělské zásobování a nákup), jejichž prostřednictvím Babiš nepřímo ovládá české zemědělství.

Nejziskovější podniky v impériu Andreje Babiše Zisk v roce 2015 (mil. Kč)
SKW Stickstoffwerke Piesteritz (Německo) 1919
Duslo Šaĺa (Slovensko) 1137
Precheza 624
Deza 542
Synthesia 447

3. Dotace kompenzují zaplacenou daň

Česká média se v posledních měsících zabývají dotacemi, které podnikatelské impérium vlastněné současným ministrem financí inkasuje. Tyto sumy jsou skutečně vysoké a v čase rostou, zatím však jsou menší než zaplacené daně.

Z loňského zisku skupina Agrofert odvedla do státní kasy daň ve výši 2,25 miliardy korun. Současně však Agrofert v loňském roce získal nárok na národní a evropské dotace v celkové výši 1,8 miliardy korun.

Ve zmíněné sumě tvoří největší část unijní dotace na zemědělskou činnost, na veřejné peníze si však sáhnou i chemičky a potravinářské závody Agrofertu. Konkrétně se jedná hlavně o dotace na ekologizaci podnikových elektráren a tepláren nebo investiční pobídky od státu. Agrofert též loni inkasoval provozní dotace na elektřinu vyrobenou v bioplynových stanicích v objemu 149 milionů korun.

4. Konec trendu trvalého zadlužování

Nejsem žádný miliardář, vždyť máme dvacet miliard dluhů, rozčiloval se Andrej Babiš před sedmi lety poté, co byl časopisem Týden zařazen mezi nejbohatší Čechy. Výše zadlužení v té době byla pro Agrofert nepříjemná, jenže holding dnes více vydělává a úrokové sazby klesly k nule.

Dosud platilo, že s každým rokem dluhy Agrofertu narůstají. Loni se trend zlomil. Výše závazků vůči bankám meziročně klesla o jednu miliardu na 24,2 miliardy korun. S přihlédnutím k výši aktiv a současné provozní ziskovosti se výše zadlužení zdá být přijatelná.

Hlavním věřitelem Babišova impéria byla na přelomu loňského a letošního roku Citibank se čtyřmi miliardami půjčených korun. Na druhém místě je Komerční banka s 3,44 miliardy korun a na třetím UniCredit Bank s úvěry za 2,7 miliardy korun. S odstupem následují další české, slovenské, německé i maďarské banky.

5. Víc zaměstnanců než České dráhy

Agrofert se v minulých letech propracoval na pozici největšího soukromého zaměstnavatele v Česku. Má celkem má 33 722 zaměstnanců, z toho 25 193 v tuzemsku. Těsně tak předstihl dosud vedoucí automobilku Škoda.

Pro srovnání, státní podnik Česká pošta měl v loňském roce podle údajů Sdružení Czech Top 100 celkem 31 534 zaměstnanců, státem ovládaná Skupina ČEZ 25 866 (zhruba 20 tisíc z nich v Česku) a Škoda Auto 24 977 lidí.

Dokonce už ani České dráhy (včetně dceřiné ČD Cargo) nemohou Agrofertu konkurovat, loni zaměstnávaly necelých 24 tisíc lidí.