Průmysl

Byznys jde proti vládě. Novelu stavebního zákona považuje za paskvil

24. listopad 2016 četba na 7 minut
Tuny dokumentů a nejistý výsledek: povolovací řízení v Česku.

Tuny dokumentů a nejistý výsledek: povolovací řízení v Česku.

Foto: Shutterstock

Omezení byrokratické zátěže a dlouhých, opakujících se řízení měla přinést novela stavebního zákona, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vedené Karlou Šlechtovou. Výsledný návrh, na kterém úředníci pracovali téměř dva roky, však vyvolává v prostředí byznysu vlnu zklamání. Kromě několika kosmetických změn totiž novela významnější zjednodušení schvalovacích procesů nepřináší.

Úředník požadující potvrzení o bezbariérovém přístupu na plánované vedení vysokého napětí. Povinnost získat vyjádření lázeňského úřadu ke stavbě, která byla od nejbližších lázní vzdálena desítky kilometrů. Ze zážitků investorů a stavebníků s úřady by bylo možné poskládat scénář k satirickému seriálu, podobnému nedávno vysílanému Kosmu.

V nejbližších letech však změnu k lepšímu nelze očekávat. Naopak, některé změny situaci ještě zhorší. „Novela zavádí kolaudaci podzemních sítí – telekomunikačních linek, plynovodů a podobně. Jak to budou úředníci kontrolovat? Z nesmyslů ve stavebním zákoně by šla postavit věž," komentuje návrh viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Razítko na studnu jen u Jurečky

Právě Hospodářská komora patří mezi nejhlasitější kritiky navržené legislativy. Zkusí ji „doladit" během projednávání v parlamentu. Novelu stavebního zákona schválila vláda v září a nyní ji mají na stole tři poslanecké výbory. Poslanci si na tento obsáhlý materiál – sněmovní spis má délku 874 stran – vyžádali čas do konce ledna.

Co konkrétně zástupcům podnikatelů a firem vadí? Terčem kritiky je ministerstvo zemědělství vedené lidovcem Marianem Jurečkou, které zablokovalo možnost přičlenit řízení o vodohospodářských stavbách, mezi něž patří i „drobnosti" typu vodovodní přípojky či studny, do společného – integrovaného řízení. Ministerstvo by přitom o své kompetence nepřišlo, pouze by s ním komunikoval stavební úřad namísto stavebníka.

Délka řízení po navržené novele stavebního a souvisejících zákonů.Délka různých typů řízení po navržené novele stavebního zákona (ve dnech)Autor: MMR

Irena Bartoňová Pálková upozorňuje také na právní nejistotu. Podobně jako dnes bude možné zrušit stavební povolení i během výstavby. To se loni stalo například Plzeňské teplárenské v případě zařízení na energetické využití odpadů. Ztráta povolení může v extrémním případě vést k tomu, že stavba zůstane nedokončena, a ke zmařeným investicím v řádu miliard korun.

Hospodářská komora navíc usiluje o stanovení závazných časových lhůt pro úředníky. Právě ti svým laxním přístupem často povolovací řízení neúměrně protahují. Tento návrh však narazil na ostrý nesouhlas MMR i dalších ministerstev, která závazné lhůty považují za nepřípustný nátlak na úředníky.

Zdroje jsou, razítka scházejí

Neméně kritický je k návrhu novely Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Zkušenosti členů Svazu potvrzují, že povolovací procesy jsou v České republice jednou z kritických bariér investičního prostředí. Podle zprávy Doing Business 2017 je Česko v rychlosti povolovacích řízení až na 130. místě ze 190 sledovaných zemích," zmínil ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek.

Modelový příklad ve zprávě Doing Business uvádí, že povolení menší budovy pro podnikání zabere 247 dní. Jenže to platí pouze v případě, že úředníci dodrží všechny lhůty a že do řízení nevstoupí různí „aktivisté" či odpůrci. V praxi celý povolovací proces zabere jeden a půl až dva roky, v případě infrastruktury – dálnic, elektrických sítí či nových jaderných bloků – se běžně jedná o deset a více let.

Jak dlouho trvají povolovací řízení u menšího objektu k podnikání

Srovnání vybraných zemí EU ze zprávy Doing Business 2017

Země Délka (počet dní)
Velká Británie 86
Německo 96
Litva 103
Polsko 153
Nizozemsko 161
Rumunsko 171
Francie 183
Maďarsko 202
Belgie 212
Rakousko 222
ČESKÁ REPUBLIKA 247
Slovensko 286

Zdroj: IBRD - zpráva Doing Business 2017

Česko se tak dostává do paradoxní situace. Stát i soukromý sektor mají peněz dost, ale přesto se staví málo. Chybějí totiž potřebná razítka. Situace je natolik vážná, že zdlouhavé povolovací procesy ohrožují ekonomický růst země i čerpání peněz z evropských fondů.

Situace je natolik vážná, že zdlouhavé povolovací procesy ohrožují ekonomický růst země i čerpání peněz z evropských fondů.

Klesá také atraktivita Česka z pohledu zahraničních investorů. „Stavebnictví se letos meziročně propadá o deset procent a zadané zakázky jsou menší o třetinu. Jde také o pracovní místa ve stavebnictví, kde letos poklesl počet pracovníků o tři procenta, a o navazující odvětví," upozornil Bohuslav Čížek.

Šlechtová návrh obhajuje

Předkladatelka návrhu, ministryně Karla Šlechtová, má na věc opačný pohled. „Návrh zákona obsahuje řadu nástrojů, které pomohou zrychlit územní přípravu, umisťování a povolování staveb a také přispějí ke zlepšení investičního prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky," uvedla v říjnu při představování novely v poslanecké sněmovně.

Hlavní pokrok se podle Šlechtové odehraje v oblasti aktualizací zásad územního rozvoje krajů a měst, která je dnes velmi zdlouhavá a složitá. „Odpadne etapa zadání a bude sloučena etapa společného jednání s dotčenými orgány a veřejné projednání. Tím dojde k úspoře zhruba tři čtvrtě roku, přitom nikdo nebude krácen na svých právech," tvrdí ministryně pro místní rozvoj.

Obecná představa o úřednících na stavebním odboru: pohoda, klídek, kafíčko, zatímco nevyřízené žádosti přibývají…Obecná představa o úřednících na stavebním odboru: pohoda, klídek, kafíčko, zatímco nevyřízené žádosti přibývají…Autor: Shutterstock

Další zmírnění návrh slibuje u liniových staveb – dálnic, elektrických vedení či plynovodů. Pokud je nebude možné umístit do koridoru vymezeného v územním plánu, může investor požádat krajský úřad o vybočení z koridoru. Podle MMR tak bude možné výstavbu urychlit až o dva roky.

Novela stavebního zákona neobsahuje očekávaný návrh změn v zákoně o posuzování vlivu na životní prostředí (proces známý též pod zkratkou EIA). Na vládu a následně do parlamentu jej přinese ministr životního prostředí Richard Brabec s několikaměsíčním zpožděním. Novela EIA má omezit byrokratickou zátěž v případě menších staveb, a těší se proto podpoře podnikatelských svazů.

Zlepšení? Nejdřív za pět let

Ideál, kdy investor či stavebník donese žádost o povolení stavby na stavební úřad a ten se ujme komunikace s ostatními úřady, zůstává v nedohlednu. Model fungující řadu let v Německu a Rakousku, po kterém volají domácí byznysmeni, bude u nás zaveden zřejmě až v příštím desetiletí.

Ministryně Karla Šlechtová totiž během říjnového vystoupení ve sněmovně uvedla, že zásadní změny v systému povolování staveb v Česku přinese až zcela nový stavební zákon. Jeho příprava však podle odhadu ministryně potrvá pět až osm let.