Maloobchod

Časté a zákeřné. Pozor na 5 triků, které na vás zkoušejí prodejci

2. září 2016 četba na 7 minut

Foto: Shutterstock

Zneužívání smluvních ustanovení mobilními operátory a dodavateli energií, nefér praktiky podomních prodejců a podvodných e-shopů a také nižší kvalita potravin stejné značky než u západních sousedů. Takový je podle spotřebitelské organizace dTest výběr nejčastějších lumpáren, kterými prodejci zboží či poskytovatelé služeb poškozují české spotřebitele. Portál Dotyk.cz spolu s dTestem vybral pět rafinovaných triků, na něž je třeba dávat zvýšený pozor.

1. Nefér změny smluv s operátorem

Telekomunikační lobby je velmi silná po celé Evropě a Česko není výjimkou. Dochází zde dokonce ke zhoršování pozice spotřebitelů. Na vině je novela zákona o elektronických komunikacích z podzimu 2014, která citelně oslabila ochranu práv odběratelů telekomunikačních služeb – od volání přes internet až po kabelovou televizi.

V čem je hlavní problém? Znevýhodnění – dokonce i rozpor s evropským právem – spočívá v ustanovení, které zákazníkovi neumožňuje v některých případech při jednostranné změně smluvních podmínek operátorem ukončit smlouvu. Naopak ho nutí setrvávat ve smluvním vztahu za podmínek, se kterými nesouhlasí. Nově totiž platí, že odstoupit od smlouvy lze jen tehdy, pokud změna je podstatná a v neprospěch zákazníka – navíc prakticky jen u klientů, kteří mají smlouvu na dobu určitou.

Evropská směrnice o univerzální službě přitom hovoří o tom, že kterýkoliv účastník má při změně smluvních podmínek právo od smlouvy odstoupit, a to bez jakýchkoliv sankcí. Posuzovat výhodnost či nevýhodnost smluvních podmínek je výsostným právem zákazníka jakožto slabší smluvní strany.

Výsledkem této novely je například změna, kterou provedl mobilní operátor O2 letos k 15. červenci. Operátor změnil podmínky čerpání datových tarifů. Jeho zákazníci tak nemůžou po vyčerpání předplaceného objemu dat užívat zpomalený mobilní internet. Ten se jim zcela vypne.

„Považujeme to za podstatnou změnu uzavřené smlouvy. Zákazníci měli být informováni, že smlouvu mohou k datu účinnosti změny ukončit. To se však nestalo. Podle nás jde o protiprávní jednání, kvůli kterému jsme podali žalobu k soudu, což nám jako spotřebitelské organizaci umožňuje zákon o ochraně spotřebitele," dodává vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

V letošním roce se část senátorů pokusila situaci napravit a vrátit spotřebitelům ztracená práva, bohužel neúspěšně. Návrh novely senát zamítl na konci dubna.

Pozici spotřebitelů by zlepšilo zavedení možnosti hromadné žaloby, doporučuje právník dTestu Lukáš Zelený.Pozici spotřebitelů by zlepšilo zavedení možnosti hromadné žaloby, doporučuje právník dTestu Lukáš Zelený.Autor: dTest

2. Natahovací délka smluv na energie

Dodavatelé elektřiny a zemního plynu v posledních letech často nabízejí smlouvu na dobu určitou. Její podmínky mohou být na první pohled lákavé, ale mohou se stát i pastí pro zákazníka, který s nimi smlouvu podepíše. Na vině je možnost automatického prodloužení smlouvy.

„Řada lidí si není vědoma toho, že se smlouva automaticky prodlužuje. Pokud ceny energií klesají, může být prodloužení smlouvy třeba na další tři roky nevýhodné. Navíc s předčasným ukončením smlouvy na dobu určitou bývá spojena vysoká smluvní pokuta," vysvětluje Lukáš Zelený.

Někteří dodavatelé zkrátka udělají vše, aby nemuseli zákazníka pustit ke konkurenci. Jak se tomu lze bránit? „Automatickému prodloužení můžete zabránit tím, že včas oznámíte dodavateli elektřiny či plynu, že trváte na ukončení smlouvy k datu sjednanému ve smlouvě. Lhůta, v níž tak můžete učinit, je stanovena ve smlouvě," doplňuje Lukáš Zelený.

Podobně rizikové jsou také různé dárky za uzavření smlouvy, které nejčastěji rozdávají podomní prodejci. Jistá společnost novým zákazníkům nabízela sadu žárovek za jednu korunu. Počáteční výhoda se však snadno změní v sankci za odstoupení od smlouvy. Spotřebiteli v takovém případě rázem vzniká povinnost uhradit plnou cenu žárovek, kterou společnost vyčíslila na několik tisíc korun.

Autor: Shutterstock

3. Vrátit zboží do 14 dnů? Jak kdy

Zákon umožňuje smlouvu sjednanou v bytě spotřebitele zrušit do 14 dnů od uzavření. K tomuto se vážou určité výjimky, které se často snaží zneužít nepoctiví prodejci. Mnohdy tak vznikají i velmi kuriózní situace.

„Setkali jsme se s případem, kdy při podpisu smlouvy potvrdíte, že jste do právě kupovaného parního čističe sami nalili vodu a použili jej. V podmínkách smlouvy je pak uvedeno, že nalitím vody dochází ke smísení zboží s jiným, a tudíž od koupě nelze odstoupit do 14 dnů," uvádí Lukáš Zelený.

Zákon určuje výjimky, kdy právo odstoupit od smlouvy neplatí. Patří mezi ně případy, kdy bylo zboží vyhotoveno podle specifických požadavků zákazníka. Někteří neseriózní prodejci zkoušejí prezentovat zboží, které je běžně na trhu v daných rozměrech dostupné, jako zboží, které bude údajně speciálně vyráběno podle pokynů a přání spotřebitele.

Obchodník v tomto případě předstírá, že se jedná o zhotovení věci na zakázku, a ne o běžnou kupní smlouvu. Kromě tohoto triku existuje i řada jiných podobných metod, kterými se nepoctiví prodejci snaží připravit důvěřivé lidi o právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů.

4. Prodejce s maskou zprostředkovatele

Pokud si v internetovém obchodě vyberete boty, dáte je do košíku a odešlete objednávku, podle tvrzení některých e-shopů nejde o nakupování. Svým počínáním údajně dáváte zmocnění, aby obchodník za vás objednané zboží koupil. Záruka a reklamace pak prý už není jeho problém, i když jste u něho objednávku provedli.

„Některé e-shopy přišly s tím, že údajně nenabízejí prodej, ale zprostředkování prodeje. Rozdíl spočívá v tom, že zprostředkovatel zboží neprodává a za nic neodpovídá. Nenese odpovědnost za vady zboží, za škodu a ani za pozdní dodání," popisuje triky podvodníků na webu Lukáš Zelený.

Ani takzvané zprostředkovatelské e-shopy však nemohou zákazníky zbavit záruky na zakoupené zboží. Rozhodující je to, co se skutečně odehrává, nikoli to, jak situaci podnikatel prezentuje. Spotřebitelé, kteří si vyberou zboží označené kupní cenou, dají ho do virtuálního nákupního košíku a stiskem tlačítka jej objednají, jsou zkrátka kupujícími a provozovatel e-shopu je prodejcem. Předstíráním zprostředkování namísto prodeje tito obchodníci porušují zákon.

Autor: Shutterstock

5. Proč platit víc za horší kvalitu

Minimálně neetickým jednáním je v poslední době hojně diskutovaný problém kolem údajně identických výrobků, které však mají v různých státech odlišné složení i rozdílnou cenu. V českých regálech tak můžeme najít například Nesquik od Nestlé, který je dražší a obsahuje méně hořčíku, železa a zinku než ten, který je možné pořídit v Rakousku.

Případů, kdy za horší kvalitu platíme více než zákazníci v Německu či Rakousku, však lze nalézt celou řadu.

Postupně však dochází k nápravě situace. Medializace tohoto problému přiměla některé výrobce ke sjednocení kvality výrobků. Výrobci už vědí, že je tento problém s velkým zájmem veřejnosti sledován. Svoji troufalost se snaží držet na uzdě, aby nepoškodili jméno své značky.