Je ostuda, že jsme se po čtvrt století od sametové revoluce doplazili jen na úroveň 28 procent německých mezd, hřímají čeští odboráři.

Jak ukazuje srovnání tuzemských platů s hodnotou toho, co čeští zaměstnanci vyprodukují, skutečně by si zasloužili víc.

Fakt, že jsou české platy ve srovnání s Evropou nízké, potvrzují statistici i ekonomové. A nejen ti, které lze označit za levicové.

Děláme za málo

V Česku je prakticky největší rozdíl mezi průměrnou mzdou a HDP na obyvatele, spočítal ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Zjednodušeně řečeno: zatímco Češi pracují za 62 procent průměrné evropské mzdy, hodnota toho, co vyrobí, je na úrovni 87 procent průměru unie.

Rozdíl činí 25 procentních bodů. Když odhlédneme od specifické situace Lucemburska a Irska – je to nejvyšší nepoměr v Evropě.

„To skutečně indikuje, že v Česku bereme o něco nižší mzdy, než odpovídá výkonu naší ekonomiky," říká Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

„Mzdová úroveň je v Česku nižší, než odpovídá hospodářské výkonnosti," potvrzuje i Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce z Českého statistického úřadu.

Samé polotovary

„Jedním z důvodů relativně nízkých českých mezd je nízká přidané hodnota," uvádí David Marek. V Česku působí velké množství průmyslových podniků, které neprodukují hotové výrobky, ale jen polotovary.

Ty pak vyvážejí do ciziny, především do Německa. Tamní firmy dokončí výrobky, na které si mohou „přirazit" vyšší marži než české podniky na pouhé součástky.

„Protože na mzdy a firemní zisky lze zpravidla použít pouze vytvořenou přidanou hodnotu – a firmy chtějí dosahovat podobné ziskovosti jako jinde, s nízkou hrubou marží souvisí relativně nízké mzdy v porovnání s jinými zeměmi," vysvětluje Marek.

Pomalí dělníci

České výplaty jsou nízké i kvůli nadprůměrnému zdanění práce. Zatímco tuzemské podniky odevzdají státu na nejrůznějších daních a sociálních odvodech celkem 39 procent z hrubého platu zaměstnance, v Evropě je to průměrně 36 procent.

Navíc Češi za stejný čas strávený v zaměstnání odvedou méně práce než třeba Němci. Za hodinu práce nevyprodukují ani tři čtvrtiny toho, co průměrní Evropané.

To není tím, že by byli o poznání línější. Mohou za to různé prostoje, zbytečná administrativa a fakt, že víc odpracují manuálně, zatímco ve vyspělejších zemích „pomáhají" stroje či roboty.

„Kolonie" Česko

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové jsou tuzemské nízké platy zčásti způsobené i tím, že si zahraniční „matky" z českých podniků vytahují zisky.

„Odlivy zisků jsou klíčový symptom našeho nerovnoprávného postavení v mezinárodní dělbě práce," říká Švihlíková. „Kolonie nemůže mít důstojné mzdy."

Kolonie nemůže mít důstojné mzdy, říká ekonomka Ilona Švihlíková.

Obdobně jako odboráři Švihlíková srovnává tuzemské mzdy s těmi německými. Když se v úvodu článku zmíněných 28 procent přepočítá podle parity kupní síly, podíl českých platů k německým naroste na 40 procent.

„Ale pořád je to velký rozdíl," dodává Švihlíková.

Pomůžou odbory?

Je tu ještě jeden důvod, který se může podepisovat na nižších tuzemských platech.

A to, že se lidé moc neženou do odborů. Bez takzvané kolektivní smlouvy pracuje v tuzemsku 50 procent lidí, což je výrazně více než v západoevropských ekonomikách. V Evropské unii pracuje bez kolektivní smlouvy v průměru jen 32 procent zaměstnanců.

„Vyjednávací schopnosti jedince v otázce mzdy jsou většinou slabší," podotýká Miroslav Novák z Akcenty.

Budou platy výrazně růst?

Je tedy šance, že se čeští zaměstnanci dočkají vyšších mezd? Podle statistiků už poslední roky celkem rostou. Nicméně výrazný posun směrem k německých platům se očekávat nedá.

„Pokud si má Česko udržet k ostatním zemím střední a východní Evropy komkurenceschopnost, prostor pro rychlý růst mezd neexistuje," míní Marek.

„Pokud boj za 'spravedlivé' mzdy nedoprovází dostatečná produktivita, může vést i k 'nespravedlivé' zaměstnanosti," uzavírá hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Upozorňuje na příklad Francie a Španělska, kde od přelomu tisíciletí do krizového roku 2008 došlo téměř k likvidaci pracovních míst v průmyslu. Ten se stal kvůli výraznému růstu mezd nekonkurenceschopným.