Makroekonomika

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

17. leden 2017 četba na 4 minuty

Foto: Shutterstock

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Řada oborů - celým průmyslem počínaje, zdravotnictvím konče - se potýká s katastrofálním nedostatkem pracovní síly. Mnohé firmy jsou nuceny odmítat zakázky, některé nemocnice zavírají celá oddělení. Většina velkých českých firem, včetně automobilek táhnoucích export, by se dnes neobešla bez agenturních pracovníků ze zahraničí.

Trh práce by podle některých názorů byl schopen absorbovat ještě několik set tisíc lidí. Ti, co jsou nyní „volní" jsou totiž velmi často „nepoužitelní". Jsou to lidé, kteří buď nemají požadovanou kvalifikaci, nechtějí se stěhovat za prací, mezi nezaměstnané se zaregistrovali jen fiktivně (a přivydělávají si načerno), případně nejsou ochotni pracovat „za žádných okolností".

Tendenci k dalšímu úbytku pracovní síly může ještě posílit nízká porodnost, stárnutí populace a postupný odchod silných populačních ročníků do penze.

Z mapky je zřejmé, že celé střední Evropě, navázané na Německo, se ekonomicky v zásadě daří, jižní křídlo EU se ale potýká se závažnými ekonomickými problémy. Vysoká nezaměstnanost přitom postihuje hlavně mladé do 25 letZ mapky je zřejmé, že celé střední Evropě, navázané na Německo, se ekonomicky v zásadě daří, jižní křídlo EU se ale potýká se závažnými ekonomickými problémy. Vysoká nezaměstnanost přitom postihuje hlavně mladé do 25 letAutor: Dotyk

Půl roku čekání na Ukrajince

Podniky nyní poptávají asi 140 tisíc lidí. Na poplach bije Svaz průmyslu. Chybí prý zejména technicky vzdělaní pracovníci, ale například též řidiči autobusů a nákladních vozů, montážní dělníci, dělníci v chemické výrobě, svářeči, zedníci či pracovníci v rostlinné výrobě.

Svaz vidí šanci v masovém „dovozu" pracovní síly hlavně z Ukrajiny. Vítá proto navýšení kvót pro zaměstnávání středně a nízko kvalifikovaných ukrajinských pracovníků, o něž domácí firmy nyní projevují enormní zájem.

„Navýšení kvót jednoznačně vítáme, ale zároveň upozorňujeme na kritický bod celého projektu, a tím je časová náročnost," říká viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. Ještě loni v srpnu stačily na vyřízení jen dva měsíce, nyní celý proces od výběru po získání zaměstnanecké karty trvá 5 až 6 měsíců.

„Proto je třeba také navýšit počet úředníků, kteří zpracovávají žádosti o karty. Jinak pozitivní efekt z navýšení kvót pro ukrajinské zájemce o práci bude oslaben v praxi tím, že se žádosti nestihnou vyřizovat. Firmy potřebují zaměstnance nyní, ne za rok," zdůrazňuje Rafaj.

Školství není připraveno na revoluci

Nynější vývoj na českém trhu práce, který je ovlivněn levnou pracovní silou i geografickou blízkostí prosperujícího Německa (jak je z mapy jasně vidět, nízkou nezaměstnanost mají i další jeho sousedé), se může ale zastavit a nabrat i zcela jiný směr. A to v souvislosti se vzdělanostní ekonomikou, digitální revolucí atd.

Myslí si to například bankéř a ekonom Pavel Kysilka. Ten v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že „subdodavatelsko-exportní charakter české ekonomiky čeká drsný test". Podle něj nástup robotizace, umělé inteligence, virtuální a rozšířené reality, kontroly a řízení procesů na dálku bude postupně snižovat význam oné blízkosti. Nebude už tolik záležet, v které části Evropy a světa se firma nachází. 

Subdodavatelsko-exportní charakter české ekonomiky čeká drsný test.

Klíčové bude, zda na na novou éru budou Češi připraveni z hlediska svého vzdělání a svých schopností. Kysilka přitom vidí velkou slabinu v českém školství, které podle něj zamrzlo v devatenáctém století.