Komodity

České rafinerie na pádu cen ropy vydělávají

25. leden 2016 četba na 7 minut

Foto: redakce

Na pádu cen ropy někteří těžce prodělávají, jiným naopak přináší miliardové zisky a úspory. Mezi překvapivé vítěze „komoditního masakru" patří ropné rafinerie – včetně tuzemského unipetrolu. Ceny pohonných hmot a plastů totiž nepadají tak rychle jako ropa, což přináší zpracovatelům zajímavé zisky.

Po čtyřech ztrátových letech se český rafinérský a petrochemický holding Unipetrol vrací do kladných čísel. Výsledky loňského hospodaření oznámí ve čtvrtek (28. ledna), ale už teď je jasné, že vykáže vysoké zisky.

Na základě výsledků za první tři kvartály lze odhadnout, že za celý loňský rok Unipetrol vytvořil čistý zisk okolo osmi miliard korun, provozní zisk před odpisy pak má dosáhnout 12 miliard korun.

Výsledky by mohly být ještě o několik miliard vyšší, kdyby loni v srpnu nedošlo k explozi v areálu litvínovské rafinerie a následně k výpadku petrochemické výroby. Celkové škody způsobené havárií se sice vyšplhají přes 10 miliard korun, většinu by však měl podnik získat nazpět od pojišťoven.

Růstové ambice českého zpracovatele ropy dokládá i v minulém týdnu oznámený odkup 68 čerpacích stanic od rakouské OMV.

Unipetrol díky této transakci rozšíří svůj řetězec Benzina na více než 400 pump a upevní svou pozici jedničky na tuzemském trhu s pohonnými hmotami.

Konec hubených let

Ještě v předminulém roce byl přitom Unipetrol ztrátový. Do médií pronikaly spekulace, zda jeho většinový vlastník, polský rafinérský koncern PKN Orlen, neomezí výrobu v Česku, či rovnou nezavře jednu z rafinerií – kralupskou, nebo litvínovskou. Řada odborníků i politiků (nejostřeji zřejmě exministr průmyslu Martin Kuba) v té době polského vlastníka kritizovala, že málo investuje do modernizace a rozvoje tuzemských závodů.

Dnes je vše jinak. Hlavním důvodem jsou výrazně vyšší marže ze zpracování ropy na benzin a naftu. V předchozích letech se pohybovaly kolem dvou dolarů za barel, což stačilo sotva k přežívání.

„Rafinérská marže se meziročně více jak zdvojnásobila a v loňském třetím čtvrtletí dosáhla úrovně 5,8 dolaru za barel," uvádí analytik Patria Finance Ondřej Koňák.

Stejně tak loni vylétly na rekordní hodnoty marže z výroby plastů. Na jejich produkci se Unipetrol orientuje více než jeho konkurenti ve střední Evropě.

K dalšímu navýšení má přispět investice do nové polyetylenové jednotky. Stavební práce začnou v litvínovském komplexu letos na jaře a skončí o dva roky později. Celkové náklady se vyšplhají na 8,5 miliardy korun, což představuje největší porevoluční investici v oboru petrochemie.

Zajímavý byznys díky ropě

Spotřebu pohonných hmot táhne nahoru rostoucí ekonomika i cenový pád. „Nižší ceny pohonných hmot způsobené levnější ropou se pozitivně projevují do spotřeby. Český statistický úřad očekává, že v loňském roce vzrostl prodej nafty o pět procent a benzinu o jedno procento," dodává mluvčí Unipetrolu Mikuláš Duda.

Vzhledem k předchozímu zavírání neefektivních rafinerií v Evropě (to se týkalo i Česka, kde na jaře 2012 skončilo zpracování ropy v pardubickém Paramu) zmizel problém s nadbytkem kapacit. Po šesti krizových letech se tak ze zpracování ropy v Evropě opět stává zajímavý byznys.

Z dnešního pohledu se tak ukazuje jako šťastný tah, že Unipetrol s podporou polského vlastníka odkoupil podíly západních ropných koncernů v České rafinérské. Nejprve v lednu 2014 získal 16procentní podíl společnosti Shell, o rok později následovalo převzetí třetinového podílu italského koncernu ENI.

Oba nákupy se přitom uskutečnily za velmi atraktivní cenu v řádu vyšších stovek milionů korun. Unipetrol se tak stal stoprocentním vlastníkem obou českých rafinerií a může nyní plně využívat jejich kapacitu, která dosahuje 8,7 milionu tun zpracované ropy za rok.

Důsledky srpnového výbuchu

Po srpnové explozi v areálu litvínovského závodu to však s využitím kapacity žádná sláva není.

„Je velká škoda, že se to stalo v době, která je pro podnikání Unipetrolu velmi příznivá. Ona totiž nestojí jen petrochemická výroba, ale i rafinerie v Litvínově jede na snížený výkon," vysvětluje analytik J&T Banky Bohumil Trampota.

Výši škody a její krytí z pojistek bude vedení Unipetrolu komentovat až při oznámení loňských výsledků. Zatím je známý jen dopad do výsledků třetího čtvrtletí 2015, kdy Unipetrol odepsal zničený majetek za 597 milionů korun a ušlý zisk vyčíslil na 1,6 miliardy korun.

Před dvěma týdny rozsah škod vyčíslila pojišťovna Allianz, která litvínovskou explozi zařadila mezi deset největších loňských průmyslových havárií ve světě.

Přímé i nepřímé škody, jako je ušlý zisk, spočítala na více než 12 miliard korun. Analytik Ondřej Koňák považuje tento odhad za poměrně přesný a dodává, že většinu z této sumy by měly uhradit pojišťovny.

Podle dřívějšího vyjádření Unipetrolu by se jednotka na výrobu etylenu měla vrátit do provozu v letošním červenci, na plný výkon se má dostat v říjnu. Výrobu klíčového plastu polyetylenu společnost udržela díky nákupu etylenu od jiných evropských rafinerií.

Čekání na signály z Polska

S nadsázkou lze dodat, že i bez dalších výbuchů bude letos okolo Unipetrolu živo. Personální čistky, které po svém nástupu rozpoutala polská strana Právo a spravedlnost, se zřejmě dotknou i polského rafinerského podniku PKN Orlen.

Ten by následně mohl provést změny i ve vrcholovém vedení Unipetrolu. Jasněji bude po mimořádné valné hromadě polského koncernu, která se má konat v pátek (29. ledna).

Nový polský ministr státního pokladu Dawid Jackiewicz navíc zadal analýzy, zda by bylo vhodné zfúzovat dohromady ropné zpracovatele PKN Orlen a Grupa Lotos s plynárenským koncernem PGNiG. Pokud se fúze uskuteční, součástí vzniklého konglomerátu by se stal i Unipetrol.

Burzovní investoři budou také s napětím sledovat, zda společnost po osmi letech vyplatí dividendu. Záležet bude hlavně na rozhodnutí PKN Orlenu, který drží majoritních 63 procent akcií. Druhým významným akcionářem je sdružení investorů okolo finanční skupiny J&T, které vlastní celkem 23,7 procenta akcií.

Zájmy skupiny J&T v Unipetrolu nejsou zcela zřejmé a jsou terčem různých spekulací. „Je to pro nás dlouhodobá a strategická, ne spekulativní investice," reaguje Pavel Muchna, zástupce na Kypru registrované firmy Paulinino, v jejímž držení se téměř čtvrtina akcií Unipetrolu nachází. Po řadě hubených let ale nyní akcionáři očekávají, že na výplatu dividendy dojde.

Investoři vyhlížejí dividendu

Teoreticky by Unipetrol mohl vyplatit až 45 korun na akcii. S ohledem na růstové ambice podniku, které dokládá převzetí části pump od OMV a investice do nové polyetylenové jednotky, to však bude zřejmě méně.

„Pokud by společnost dividendu vyplatila, pak bych její výši odhadoval kolem 20 korun na akcii," tipuje analytik Patria Finance Ondřej Koňák.

Při současné ceně jedné akcie na pražské burze, která se pohybuje okolo 160 korun, by to představovalo poměrně zajímavý dividendový výnos ve výši 12,5 procenta. Také letos by díky vysokým maržím mohl Unipetrol vykázat miliardové zisky. Jak při neformálním rozhovoru poznamenal jeden z investorů na akciovém trhu, „z chcípáčka se může stát hit pražské burzy".