Komodity

Česko: budoucí velmoc trhu s lithiem

4. duben 2016 četba na 9 minut

Foto: redakce

Elektromobily, notebooky, mobilní telefony, ale do budoucna třeba i systémy pro ukládání elektrické energie. To jsou příklady zařízení, jež stále více spoléhají na lithiové baterie. Rostoucí poptávka si vyžádá také nárůst těžby nejlehčího kovu. Poměrně velké zásoby se přitom nacházejí na severu Čech.

Je lithium „ropou budoucnosti" a může se z Česka stát „nový Kuvajt"? S jistou nadsázkou lze říci, že ano. Zájem o lithium, využívané k ukládání energie v bateriích, i jeho cena v poslední době prudce rostou. Současný objem globální produkce okolo 35 tisíc tun za rok přestává odběratelům stačit. Pokud se naplní plány výrobců elektromobilů, v roce 2021 bude svět potřebovat trojnásobné množství.

A o tom, že svět zažívá lithiový boom, svědčí i další čísla. Zatímco v roce 2011 se celosvětově spotřebovalo 130 tisíc tun uhličitanu lithného, v roce 2025 by celosvětová spotřeba měla činit půl milionu tun. Uhličitan lithný je klíčový pro používání v bateriích, přičemž v přepočtu lze z jedné tuny vytěžit zhruba pětinu čistého lithia.

Rozsáhlé – a zatím málo prozkoumané – podzemní zásoby lithia přitom má na svém území i jinak na nerostné suroviny spíše chudé Česko. Jen v Krušných horách se nacházejí stovky tisíc tun tohoto kovu. Podle odhadů by v Česku mohlo být až šest procent světových zdrojů lithia.

Sedm povolení k průzkumu

Z vyjádření Ministerstva životního prostředí je zřejmé, že těžaři mají o české zásoby lithia zájem. Ministerstvo zatím vydalo sedm rozhodnutí o stanovení průzkumného území, o něž se dělí firmy Cínovecká deponie, Geomet, Fluorit Teplice a KMK Granit, a další probíhají. „Řízení o žádosti firmy Timex o průzkumné území Krupka stále běží," doplňuje mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.

V souvislosti s lithiem se dosud hovořilo hlavně o cínovecké lokalitě v Krušných horách. Jen v malé oblasti označované jako Cínovec – jih se má podle starších geologických studií nacházet 113 tisíc tun lehkého kovu s atomovým číslem tři. Další zásoby v severočeském okolí zůstávají dodnes nezmapované.

Zájem těžařů se však neomezuje pouze na Krušnohoří. Podle zjištění týdeníku Dotyk BYZNYS se čtyři přidělené licence týkají okolí Horního Slavkova na Sokolovsku. Méně bohatá naleziště se pravděpodobně nacházejí i v okolí měst Aše a Slaného, ale ta zatím pozornost těžařů nepřilákala.

Trnitá úřední cesta

Je však třeba dodat, že cesta od průzkumu ložisek k těžbě je dlouhá a lemovaná řadou úředních povolení a konfliktů s aktivisty a majiteli pozemků. Jen zlomek zájemců se dopracuje až do fáze komerční těžby. Atraktivitu těžby může zvýšit fakt, že v rudách obsahujících lithium se nacházejí další z pohledu byznysu zajímavé kovy. V některých lokalitách je to cín a wolfram, jinde třeba rubidium a cesium.

Janečkova firma je zatím nejdál

Nejblíže k zahájení těžby má projekt firmy Cínovecká deponie, jejímž většinovým vlastníkem se koncem roku 2014 stala investiční skupina RSJ Private Equity miliardáře Karla Janečka. V daném případě se však nebude jednat o hlubinnou těžbu, ale o využití hald hlušiny, které se poblíž krušnohorského Cínovce nahromadily v 60. až 80. letech minulého století. Zájem těžařů se tehdy soustředil na cín a wolfram, lithium ještě nikoho nezajímalo. Podle propočtu geologů haldy obsahují 1860 tun lithia, jehož hodnota při ceně 10 tisíc dolarů za tunu vychází na téměř půl miliardy korun.

Janečkova firma je přinejmenším o jeden krok před ostatními zájemci. „Obvodní báňský úřad v Mostě vydal letos v lednu rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru Cínovec I. Na jeho základě může firma Cínovecká deponie následně požádat o povolení k hornické činnosti," odpověděl ústřední inspektor Českého báňského úřadu Bohuslav Machek. Podle vyjádření mluvčí RSJ Petry Krystiánové je zahájení těžby reálné za dva až tři roky.

Projekt firmy Cínovecká deponie počítá se vznikem pěti desítek přímých pracovních míst, další pracovní příležitosti vzniknou u spolupracujících firem. O pár let později by chtěl začít těžit hlubinnou metodou podnik Geomet s českými a australskými vlastníky. Podle prezentace na webu australské mateřské firmy European Metals vychází taková investice na 326 milionů dolarů (7,8 miliardy korun).

Zamýšlený důl by měl produkovat přes 19 tisíc tun uhličitanu lithného ročně (tedy přes 3,5 tisíce tun čistého lithia – pozn. red.) a k tomu menší množství cínu a wolframu.

Ideální kov do baterií

Lithium se ještě donedávna využívalo hlavně v keramickém a sklářském průmyslu, k výrobě lehkých slitin, v medicíně i jaderné energetice. Mezi prvky strategického významu se však zařadilo až v posledních letech s nástupem boomu elektromobility a ukládání energie do baterií. Technologie s využitím lithia zde nabízejí nejvyšší životnost a spolehlivost.

Zmíněný prvek není kotován na komoditních burzách, obchoduje se s ním přímo mezi těžaři a zpracovateli. Informace o jeho ceně tudíž pronikají do médií jen nahodile. Do poloviny loňského roku se cena základní suroviny, uhličitanu lithného, držela mezi čtyřmi a šesti tisíci dolary za tunu. 

Během podzimu však začala prudce růst, nyní se hovoří o ceně 10 tisíc dolarů za tunu. A podle portálu Asia Metal nelze tuto surovinu v Číně sehnat za cenu nižší než 16 800 dolarů za tunu. A z dlouhodobého hlediska poptávka po lithiu – a s ním zřejmě i cena – dál poroste.

Zatímco loni se ve světě prodalo 540 tisíc elektromobilů, očekává se, že za pár let to budou miliony. V roce 2030 už mají podle loňské prognózy poradenské firmy McKinsey tvořit 10 až 50 procent celkového prodeje nových vozidel. Horní hranice se týká bohatých zemí, hlavně velkoměst, v nichž často bude provoz aut s pohonem na naftu a benzin omezen či přímo zakázán.

Zájem táhne nejen Elon Musk

Poptávku po lithiu navýší třeba ambiciózní plány automobilky Tesla Motors vedené Elonem Muskem. Tesla právě buduje závod za pět miliard dolarů v nevadské poušti. Po dokončení bude vyrábět půl milionu baterií ročně. Výroba ve velkém má umožnit pokles ceny elektromobilů, které pro běžné uživatele zůstávají příliš drahé.

Úspěch firmy Tesla Motors láká do byznysu s elektromobily další zájemce. Média v poslední době zmiňují zájem koncernů Google a Apple, ale také startupu Faraday Future (viz Dotyk BYZNYS č. 2/2016), za nímž stojí čínský kapitál. Stále větší pozornost věnují elektromobilům a hybridním vozům také tradiční automobilky ze Spojených států, Evropy a Japonska.

Vizionář Elon Musk chce ve velkém rozjet také výrobu záložních baterií pro domácnosti a firmy. Určeny budou hlavně pro zájemce o střešní solární panely, kteří chtějí omezit závislost na odběru elektřiny ze sítě. Elektřinu vyrobenou přes den bude možné v baterii uchovat pro využití ve večerních a nočních hodinách.

Tesla však není jediným zájemcem o výrobu těchto zařízení. Z českého pohledu je zajímavá drážďanská firma Sonnenbatterie, v níž koupil menšinový podíl fond Inven Capital ze Skupiny ČEZ. Připomenout lze též český startup HE3DA, který se chce prosadit s bateriemi, jež sázejí na unikátní technologii 3D prostorových lithiových elektrod.

Evropa, či Jižní Amerika?

Těžaři samozřejmě nehledají lithium jen v Česku. Koncern Rio Tinto v prosinci vyjádřil zájem o těžbu v Srbsku na ložisku Jadar. „Lithium je pro nás novinkou, ale svět ho bude potřebovat díky nástupu elektrických aut o mnoho větší množství než dnes," uvedl ředitel jedné z divizí koncernu Rio Tinto Alan Davies.

Pozornost těžařských startupů i velkých koncernů se zaměřuje hlavně na trojici zemí v Jižní Americe – Argentinu, Bolívii a Chile. Vysokohorské planiny v Andách nabízejí nejbohatší známé zdroje lithia na světě. Podnikání v těchto zemích však není bez rizik. Zejména Argentina a Bolívie nemají po letech socialistických experimentů mezi investory dobré jméno; atraktivita Argentiny se však může po nástupu pravicového prezidenta Mauricia Macriho rychle změnit k lepšímu.

Ani investování do těžby lithia tak nemusí přinést automatický úspěch. Jak ukazuje nedávný vývoj na trhu s ropou, vysoká cena přiláká až moc velký zájem o otevírání nových ložisek. Logickým důsledkem pak může být zhroucení ceny a miliardové ztráty pro investory a akcionáře.