Energetika

Česko vydělá na posílení plynovodu Nord Stream miliardy

18. červenec 2016 četba na 5 minut
Nová mapa Evropy: jak bude trh s plynem fungovat po rozšíření Nord Streamu.

Nová mapa Evropy: jak bude trh s plynem fungovat po rozšíření Nord Streamu.

Foto: web nord-stream2.com

Téměř s jistotou lze dnes říci, že rozšíření baltského Nord Streamu na čtyři potrubí posílí roli Česka jako tranzitní země pro ruský plyn. Je to výhra pro společnost Net4Gas, která bude inkasovat na poplatcích odhadem půl miliardy dolarů ročně.

Česko má téměř jisté, že do pěti let posílí svůj význam v evropském plynárenství. Již dnes neproudí ruský plyn do Evropy z východu směrem na západ, ale spíše ze severu na jih. Po plánovaném rozšíření plynovodu Nord Stream to bude platit absolutně.

Zemní plyn k zákazníkům v Rakousku, Bavorsku či na Slovensku bude proudit přes českou potrubní soustavu. „Málo se ví o tom, že přes Česko jdou také dodávky ruského plynu do Itálie. Částečně se tak děje od ledna 2014, po rozšíření Nord Streamu je možné, že objemy dále narostou," říká vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Provozovatel páteřní sítě plynovodů Net4Gas zvýšený zájem potvrzuje. „V návaznosti na letošní německý průzkum trhu, který indikoval zájem o dodatečné kapacity ve směru Německo – Česká republika, spustila společnost Net4Gas svůj vlastní průzkum trhu. Výsledky ukázaly zájem o dodatečné kapacity ve směru z Německa přes Česko na Slovensko a do Rakouska," uvedla mluvčí Net4Gasu Zuzana Kučerová.

Výsledky průzkumu jsou dostupné na webu firmy Net4Gas. Zájem o kapacitu z východu Německa do Česka na konci roku 2019 skokově vzroste na 55 miliard metrů krychlových plynu ročně, přičemž dnešní kapacita je méně než poloviční. Zájem o kapacitu směrem na Slovensko a do Rakouska vzroste až k 50 miliardám kubíků.

Současné kapacity plynovodů přes české území tak bude třeba posílit. Jak ukazuje nedávná zkušenost se stavbou plynovodu Gazela, takový projekt je v Česku možné postavit v rozumném čase a za přijatelné náklady. Návratnost investice je přitom poměrně rychlá.

Miliardový jackpot pro Net4Gas a jeho vlastníky

Kolik z nové situace Net4Gas vytěží? Podle informací portálu Dotyk.cz bude výnos z tranzitních poplatků dosahovat zhruba půl miliardy dolarů ročně. V přepočtu tedy přibližně 12 miliard korun. Vydělá na tom i státní rozpočet, který daní firemní zisky 19procentní sazbou.

Jako mimořádně šťastné rozhodnutí se z dnešního pohledu zdá nákup společnosti Net4Gas ze strany konsorcia tvořeného fondem německé skupiny Allianz a kanadskou společností Borealis Infrastructure. Transakce se odehrála před třema lety. Konsorcium tehdy původnímu vlastníkovi – německému koncernu RWE – zaplatilo 1,2 miliardy eur a navíc převzalo dluh v objemu 400 milionů eur.

Výhody pro Česko jsou zřejmé. „Znamená to výrazně vyšší využití tranzitní trasy přes Českou republiku, tedy trasy s minimálními nutnými investicemi a s nízkými provozními náklady. Přinese to i vyšší využití zásobníků v Česku," zmínil plynárenský expert Vladimír Štěpán z konzultační firmy ENAS.

Přesměrování toku plynu ze směru východ–západ na nový směr sever–jih přitom není úplnou novinkou. Plíživě se odehrálo již v minulých letech. Málo známý fakt dokládají statistiky o využití přeshraničních propojení na webu Net4Gasu. V prvních pěti měsících letošního roku se využití kapacity plynovodů ze Saska do severních Čech pohybovalo mezi 60 a 80 procenty. Jejich procentuální využití rostlo již v minulých letech.

Autor: NET4GAS – historické využití přeshraničních kapacit plynovodů

Naopak tradičním plynovodem přes území Ukrajiny a Slovenska k nám už přicházejí jen malé objemy plynu. Na hraničním bodě Lanžhot na česko-slovenské hranici od roku 2014 převažuje fyzický tok ze západu na východ.

Ukrajina v roli slona v porcelánu

Václav Bartuška i Vladimír Štěpán upozorňují v této souvislosti na nešťastnou politiku ukrajinské vlády. „Ukrajina by neměla stále zvyšovat svoje požadavky na zvýšení tranzitních poplatků, výrazně tím snižuje svoji pozici v mezinárodním plynárenství i svou důvěryhodnost," říká Vladimír Štěpán.

Nedávný pokus Ukrajinců zvýšit poplatky za tranzit plynu až na šestinásobek vedl k tomu, že ukrajinskému území se chce vyhnout nejen ruský producent plynu Gazprom, ale už i velcí odběratelé ze střední a západní Evropy.

Konsorcium s účastí Gazpromu a západních koncernů Shell, Uniper, BASF, Engie a OMV chce stihnout rozšíření baltského plynovodu Nord Stream na čtyři potrubí do roku 2020. Plynovody přes ukrajinské území, které byly ještě před deseti lety hlavní cestou pro vývoz ruského plynu do Evropy, poté budou odsouzeny k chátrání a rezivění.