Regionální studio veřejnoprávního Českého rozhlasu, které vysílá pro oblast Vysočiny na frekvencích 87,9 a 90,1 FM, nese od 1. června název Český rozhlas Vysočina. Podle vyjádření mluvčího Českého rozhlasu Jiřího Hošny pro Dotyk.cz šlo o dlouhodobý a plánovaný krok.

"Stanice Český rozhlas Region, Vysočina (takový byl úplný název stanice) pouze následovala další sesterské stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu, které mají ve svém názvu město nebo název regionu, v němž vysílají," uvedl Hošna. Podle něj nejde ani o přejmenování v pravém smyslu slova. "Celý název stanice byl dříve Český rozhlas Region, Vysočina. Šlo tedy o úpravu názvu, která zohledňuje tradiční branding a zároveň koresponduje s celkovou strategií značek Českého rozhlasu," dodal mluvčí veřejnoprávního rádia.

"Věříme, že naši posluchači nový název přijmou... Jsme rádiem jejich kraje a doufáme, že se staneme i rádiem jejich srdce," píše navíc v tiskové zprávě k přejmenování studia ředitel regionálního vysílání Českého rozhlasu (ČRo) Jan Menger.

"Chcete na nás parazitovat," píše Hitrádio Vysočina šéfovi ČRo

Přejmenování se ale nezamlouvá komerčnímu Hitrádiu Vysočina. Jeho provozovatelem je společnost František Vostál, v níž 50%, respektive 70% podíl vlastní firma Media Bohemia, provozující rozhlasovou síť Hitrádií (akvizici dalších 20 %, které Media Bohemia získala od druhého spoluvlastníka Petra Dvořáka - nejde o ředitele České televize - musí ještě schválit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, pozn. red.).

Podle provozovatele Hitrádia Vysočina představuje přejmenování regionálního studia ČRo nekalou soutěž.

"Značku Rádio Vysočina, nyní Hitrádio Vysočina, budujeme již 22 let a vynaložili jsme na její marketingovou podporu značné prostředky. Pro představu o výši škody, která nám může v důsledku vašeho jednání vzniknout, uvádíme, že jen roční náklady na promotion značky našeho rádia se pohybují kolem šesti milionů korun," stojí v dopise Karly Nevečeřalové, jednatelky společnosti František Vostál, generálnímu řediteli Českého rozhlasu René Zavoralovi, který Media Bohemia postoupila i Dotyku.

Podle Nevečeřalové zdůvodnil Český rozhlas přejmenování svého studia nepřesvědčivě. "Dosavadní strategie Českého rozhlasu při označování regionálních studií bylo upřednostňovat názvy krajských měst. Nevidíme tedy žádný pádný důvod, proč se této osvědčené praxe nedrží," píše Nevečeřalová. Podle ní to spíš vypadá, že se veřejnoprávní rádio snaží na Hitrádiu Vysočina paratizovat, protože je v daném regionu neúspěšné. Nevečeřalová v této souvislosti argumentuje i výše uvedenou citací Jana Mengera. "Odkaz na srdce je přímou asociací s Hitrádiem Vysočina, jež má ve svém logu symbol srdce, který je pro tuto stanici příznačný," píše jednatelka.

V této souvislosti stojí za zmínku, že poslechovost rádií v Česku včetně regionálních stanic zjišťuje dlouhodobě oficiální výzkum Radioprojekt, jehož zadavatelem je Asociace provozovatelů soukromého vysílání a Rozhlasová sekce Sdružení komunikačních a mediálních agentur. Výzkum realizují firmy Median a Stem/Mark telefonickým dotazováním za pomoci počítače na vzorku 30 tisíc respondentů ročně. Ti jsou dotazováni na to, jaká rádia poslouchají, i na to, jaká rádia znají. Výsledky Radioprojektu tvoří základní podklad pro rozhlasové reklamní ceníky.

Podle mluvčího ČRo Jiřího Hošny si ale Český rozhlas není vědom, že by jakkoli zasáhl do práv někoho jiného. K dotazu, zda změna názvu nemůže mást respondenty Radioprojektu, kteří by své preference mohli přiřadit jinému rádiu, Hošna uvádí: "Nevím, jakým způsobem by respondent mohl být zmatený. Radioprojekt by se měl ptát na název celé značky. Není mi jasné, jakým způsobem by bylo možné zaměnit značku Českého rozhlasu za jinou a naopak."

"Protiprávní to není," říká odborník na ochranné známky

Z právního hlediska může Český rozhlas přejmenování svého studia obhájit. Tento názor aspoň zastává odborník na právo ochranných známek Ivan David z advokátní kanceláře KMVS.

"Pokud se označení firmy, výrobku nebo služby přímo vztahuje k místu, kde daná firma působí, nelze je obvykle zapsat jako ochrannou známku. Pouhé označení místa totiž nemá ve vztahu ke značce dostatečnou rozlišovací schopnost. Mohou je tedy využívat i další subjekty, které v daném místě působí. Výjimku tvoří pouze označení, které se v souvislosti s nějakou konkrétní značkou natolik vžilo, že tuto rozlišovací schopnost získalo. Příkladem jsou třeba Kostelecké uzeniny. Ty byly zapsány jako ochranná známka, protože existují desítky let a lidé si s nimi spojují zcela konkrétní masokombinát, ne obecné uzeniny z Kostelce," uvedl pro Dotyk.cz David.

Problém by tedy podle něj nastal až tehdy, pokud by se prokázalo, že Hitrádio Vysočina je takto vžitým názvem a že Český rozhlas se snaží změnou názvu svého studia přetáhnout mu posluchače.

Podle asociace jde o degradaci trhu

K celé kauze se ve čtvrtek vyjádřila také Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), v jejímž čele stojí Michel Fleischmann. Asociace ve svém prohlášení vyzývá Český rozhlas k "dodržování férového jednání v rozhlasovém prostředí".

"Členové APSV musí na de facto posledním regulovaném mediálním trhu podstoupit při jakékoli změně tohoto typu zdlouhavé schvalování u orgánu státní správy (Rady pro rozhlasové a televizní vysílání). ČRo pravděpodobně tuto povinnost nemá, když svévolně mění pojmenování svých stanic, mění programové schéma a rozšiřuje své pokrytí. Tímto krokem však narušuje duální systém a hospodářskou soutěž," uvedla asociace.

V prohlášení dále vyzvala veřejnoprávní rádio i regulační orgány, aby byla "zastavena degradace rozhlasového prostředí". "Kauza přejmenování stanice ČRo Region Vysočina na ČRo Vysočina je při znalosti dlouholetého vysílání a mediálního působení Hit Rádia Vysočina nejen opovrhováním investic a práce tohoto soukromého vysílatele, ale současně také poukazuje na přiživování se ČRo na úspěšnosti této značky," tvrdí Fleischmannovými ústy asociace.