Energetické skupiny ČEZ a Energo-Pro, ale také Škoda Auto, Zentiva a Vítkovice. Tyto české podniky jsou nejvíce vidět na tureckém trhu. Navzdory znepokojivým zprávám o masivních čistkách a represích Erdoğanova režimu po zmařeném armádním puči – a výhrůžkám o konci spolupráce s Evropskou unií – prý běží byznys v této zemi beze změn.

Podle dat České národní banky měly tuzemské společnosti nainvestováno k 1. lednu 2015 do základního kapitálu tureckých podniků něco přes 9,5 miliardy korun; novější číslo banka neuvádí. Tok českých investic do Turecka byl v loňském roce minimální, uvedené číslo se od té doby tedy příliš nezměnilo.

Nejaktivněji v zemi na pomezí Evropy a Asie působí dvě silné energetické skupiny ČEZ a Energo-Pro. Ani jedna z nich si zatím problémy příliš nepřipouští. „Situaci v Turecku samozřejmě sledujeme, je však předčasné z ní nyní vyvozovat jakékoliv důsledky. Naše výrobní, prodejní i distribuční aktivity pokračují podle plánu," reagovala mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

České miliardy do turecké energetiky

Skupina Energo-Pro chce dokonce v zemi dále investovat. „Současná vnitropolitická situace nemá na aktivity Energo-Pro v Turecku žádný vliv. Naše investice do vodních elektráren je úspěšná a v současné době naopak plánujeme rozšíření našich aktivit v tomto teritoriu," uvedl výkonný ředitel skupiny Energo-Pro Pavel Váňa.

ČEZ vstoupil na turecký trh v říjnu 2008, kdy odkoupil podíl 37,4 procenta v elektrárenské společnosti Akenerji. Zaplatil za něj 302,6 milionu dolarů (v tehdejším kurzu 5,6 miliardy korun). Krátce poté získal spolu s tureckým partnerem za 600 milionů dolarů (zhruba 13 miliard korun) společnost Sakarya Elektrik Dağıtım (SEDAŞ), která zajišťuje distribuci elektřiny v průmyslovém regionu východně od Istanbulu.

Zatímco prodej a distribuce elektřiny v Turecku jsou ziskové, vodní a plynové elektrárny skupiny Akenerji vykázaly v loňském roce ztrátu zhruba čtyř miliard korun. Dopad do výsledků ČEZ je však omezený, protože ČEZ v nich nemá majoritu a tudíž je nezahrnuje do konsolidovaných čísel.

V jiné pozici je svitavská společnost Energo-Pro, která na jaře 2010 koupila za téměř osm miliard korun pět tureckých vodních elektráren. Je tak jejich výhradním vlastníkem. Podle oznámení z letošního června postaví Energo-Pro v Ankaře závod na výrobu vodních turbin a generátorů. Na záměru nic nezměnil ani nedávný pokus o převrat.

Objem česko-turecké obchodní výměny

zdroj: ČSÚ

rok český vývoz (mld. Kč) dovoz z Turecka (mld. Kč)
2010 19,8 18,5
2011 24,0 22,9
2012 33,3 21,6
2013 43,2 22,4
2014 44,7 27,8
2015

47,1

31,2

Čas navazovat nové kontakty

Mimo energetiku je rozsah českých investic v Turecku omezený. Výrobce léčiv Zentiva v roce 2007 koupil 75procentní podíl v třetím největším tureckém producentovi generických léků Eczacibaşi, akvizice se však uskutečnila prostřednictvím mateřského holdingu se sídlem v Nizozemsku. Později se Zentiva stala součástí globálního koncernu sanofi-aventis.

Bezprostřední dopad nemá politické napětí v zemi ani na český export. Turecko je poměrně významným odbytištěm – jen za loňský rok směřovaly na tamní trh dodávky z Česka v hodnotě přes 47 miliard korun - dvojnásobek oproti roku 2011. Jedná se hlavně o osobní auta a jejich součásti, přístroje a zařízení pro průmysl a energetiku, počítače, kolejová vozidla a hutní produkci.

Členové Svazu průmyslu a dopravy ČR zatím zhoršení platební morálky tureckých obchodních partnerů nezaznamenali. „Poukazují však na možnost jistých komplikací při získání některých veřejných zakázek – například v obranném průmyslu či v dopravní infrastruktuře, kde si firmy budou muset vybudovat nové kontakty na vládní i regionální úrovni," zmínila mluvčí Svazu Kateřina Pavlíková.

Česká exportní banka (ČEB) i státní pojišťovna exportu EGAP se řídí kategorizací rizika zemí podle organizace OECD. Turecko má stále rizikovou kategorii 4 (na stupnici 0–7). „Zatím nevnímáme bezprostřední důvod pro přeřazení do horší kategorie rizika," dodává mluvčí EGAP Hana Hikelová.

Vše dobré, až na elektrárnu od Vítkovic

Hlavním bolehlavem pro EGAP, exportní banku a generálního dodavatele Vítkovice zůstává nedokončená uhelná elektrárna Yunus Emre. K původním technickým problémům, o nichž Dotyk.cz informoval letos v červnu, přibyla ještě politická rizika.

Jak před týdnem uvedly Hospodářské noviny, investor elektrárny – podnik Adularya ze skupiny Naksan – doplácí na špatné politické vazby svých manažerů. Šéfy Naksanu turecká policie zatkla kvůli údajnému spojení s opozičním duchovním Fethullahem Gülenem.

Pohled na rozestavěnou elektrárnu Yunus Emre v TureckuAutor: Adularya Energy


Správu holdingu Naksan převzali soudem jmenovaní správci. „V těchto dnech probíhají jednání na úrovni naší ambasády v Ankaře a připravuje se jednání zástupců ČEB a EGAP s těmito pověřenými zástupci. Ze strany tureckých správců byl avizován zájem na dokončení projektu," odpověděl mluvčí ČEB Petr Križan.

Nejedná se zde o malé peníze – úvěr České exportní banky na stavbu elektrárny Yunus Emre dosahuje 12 miliard korun. Pokud by projekt skončil z technických či politických důvodů krachem, ztrátu by prostřednictvím EGAP museli uhradit daňoví poplatníci.

user

David Tramba

redaktor

Přihlášení

Rádi bychom znali důvod proč se nechcete přihlásit.