Energetické skupiny ČEZ a Energo-Pro, ale také Škoda Auto, Zentiva a Vítkovice. Tyto české podniky jsou nejvíce vidět na tureckém trhu. Navzdory znepokojivým zprávám o masivních čistkách a represích Erdoğanova režimu po zmařeném armádním puči – a výhrůžkám o konci spolupráce s Evropskou unií – prý běží byznys v této zemi beze změn.
Podle dat České národní banky měly tuzemské společnosti nainvestováno k 1. lednu 2015 do základního kapitálu tureckých podniků něco přes 9,5 miliardy korun; novější číslo banka neuvádí. Tok českých investic do Turecka byl v loňském roce minimální, uvedené číslo se od té doby tedy příliš nezměnilo.
Nejaktivněji v zemi na pomezí Evropy a Asie působí dvě silné energetické skupiny ČEZ a Energo-Pro. Ani jedna z nich si zatím problémy příliš nepřipouští. „Situaci v Turecku samozřejmě sledujeme, je však předčasné z ní nyní vyvozovat jakékoliv důsledky. Naše výrobní, prodejní i distribuční aktivity pokračují podle plánu," reagovala mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.
České miliardy do turecké energetiky
Skupina Energo-Pro chce dokonce v zemi dále investovat. „Současná vnitropolitická situace nemá na aktivity Energo-Pro v Turecku žádný vliv. Naše investice do vodních elektráren je úspěšná a v současné době naopak plánujeme rozšíření našich aktivit v tomto teritoriu," uvedl výkonný ředitel skupiny Energo-Pro Pavel Váňa.
ČEZ vstoupil na turecký trh v říjnu 2008, kdy odkoupil podíl 37,4 procenta v elektrárenské společnosti Akenerji. Zaplatil za něj 302,6 milionu dolarů (v tehdejším kurzu 5,6 miliardy korun). Krátce poté získal spolu s tureckým partnerem za 600 milionů dolarů (zhruba 13 miliard korun) společnost Sakarya Elektrik Dağıtım (SEDAŞ), která zajišťuje distribuci elektřiny v průmyslovém regionu východně od Istanbulu.
Zatímco prodej a distribuce elektřiny v Turecku jsou ziskové, vodní a plynové elektrárny skupiny Akenerji vykázaly v loňském roce ztrátu zhruba čtyř miliard korun. Dopad do výsledků ČEZ je však omezený, protože ČEZ v nich nemá majoritu a tudíž je nezahrnuje do konsolidovaných čísel.
V jiné pozici je svitavská společnost Energo-Pro, která na jaře 2010 koupila za téměř osm miliard korun pět tureckých vodních elektráren. Je tak jejich výhradním vlastníkem. Podle oznámení z letošního června postaví Energo-Pro v Ankaře závod na výrobu vodních turbin a generátorů. Na záměru nic nezměnil ani nedávný pokus o převrat.
Objem česko-turecké obchodní výměny
zdroj: ČSÚ
rok | český vývoz (mld. Kč) | dovoz z Turecka (mld. Kč) |
2010 | 19,8 | 18,5 |
2011 | 24,0 | 22,9 |
2012 | 33,3 | 21,6 |
2013 | 43,2 | 22,4 |
2014 | 44,7 | 27,8 |
2015 |
47,1 31,2 Čas navazovat nové kontaktyMimo energetiku je rozsah českých investic v Turecku omezený. Výrobce léčiv Zentiva v roce 2007 koupil 75procentní podíl v třetím největším tureckém producentovi generických léků Eczacibaşi, akvizice se však uskutečnila prostřednictvím mateřského holdingu se sídlem v Nizozemsku. Později se Zentiva stala součástí globálního koncernu sanofi-aventis. Bezprostřední dopad nemá politické napětí v zemi ani na český export. Turecko je poměrně významným odbytištěm – jen za loňský rok směřovaly na tamní trh dodávky z Česka v hodnotě přes 47 miliard korun - dvojnásobek oproti roku 2011. Jedná se hlavně o osobní auta a jejich součásti, přístroje a zařízení pro průmysl a energetiku, počítače, kolejová vozidla a hutní produkci. Členové Svazu průmyslu a dopravy ČR zatím zhoršení platební morálky tureckých obchodních partnerů nezaznamenali. „Poukazují však na možnost jistých komplikací při získání některých veřejných zakázek – například v obranném průmyslu či v dopravní infrastruktuře, kde si firmy budou muset vybudovat nové kontakty na vládní i regionální úrovni," zmínila mluvčí Svazu Kateřina Pavlíková. Česká exportní banka (ČEB) i státní pojišťovna exportu EGAP se řídí kategorizací rizika zemí podle organizace OECD. Turecko má stále rizikovou kategorii 4 (na stupnici 0–7). „Zatím nevnímáme bezprostřední důvod pro přeřazení do horší kategorie rizika," dodává mluvčí EGAP Hana Hikelová. Vše dobré, až na elektrárnu od VítkovicHlavním bolehlavem pro EGAP, exportní banku a generálního dodavatele Vítkovice zůstává nedokončená uhelná elektrárna Yunus Emre. K původním technickým problémům, o nichž Dotyk.cz informoval letos v červnu, přibyla ještě politická rizika. Jak před týdnem uvedly Hospodářské noviny, investor elektrárny – podnik Adularya ze skupiny Naksan – doplácí na špatné politické vazby svých manažerů. Šéfy Naksanu turecká policie zatkla kvůli údajnému spojení s opozičním duchovním Fethullahem Gülenem. Pohled na rozestavěnou elektrárnu Yunus Emre v TureckuAutor: Adularya Energy
Nejedná se zde o malé peníze – úvěr České exportní banky na stavbu elektrárny Yunus Emre dosahuje 12 miliard korun. Pokud by projekt skončil z technických či politických důvodů krachem, ztrátu by prostřednictvím EGAP museli uhradit daňoví poplatníci.
tag
Česká exportní banka
ČEZ
Elektrárna
Evropská unie
Exportní garanční a pojišťovací společnost
Škoda Auto
Trh
Turecko
Vítkovice
Zentiva
user
David Tramba
redaktor
|