Energetika

ČEZ se obrací k zelené energetice. Prioritu mají německé větrníky

8. listopad 2016 četba na 5 minut
Jeden z mnoha větrných parků, jež vyrostly na území Německa. Kolik z nich koupí ČEZ?

Jeden z mnoha větrných parků, jež vyrostly na území Německa. Kolik z nich koupí ČEZ?

Foto: web umweltbundesamt.de

Více větrných elektráren a malých zdrojů energie, méně uhelných bloků. ČEZ se pomalu obrací k modernějšímu pojetí energetiky. Po nepříjemných zkušenostech z expanze v Rumunsku a Polsku nyní sází na odkup větrných elektráren v Německu.

ČEZ hlásí první malý úspěch na německém trhu se zelenou energií. „Kupujeme pevninský větrný park s instalovaným výkonem 12,8 megawattu. Čekáme už jen na naplnění odkládacích podmínek," uvedl na úterní tiskové konferenci generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Jedná se o první výsledek spolupráce s německou firmou Aquila Capital, která má podle dohody, uzavřené letos v lednu, vyhledávat a odkupovat pro ČEZ větrné elektrárny. V rychlém sledu mají navázat další akvizice, které se budou týkat instalací na zemi i na moři. V jednání je podle informací Dotyku dalších 10 projektů, vesměs s výkonem v řádu desítek megawattů.

Zmařená investice v Polsku

Státem většinově ovládaný ČEZ obrátil svou pozornost směrem na západ poté, co si „spálil prsty" v nových členských státech Evropské unie. V Rumunsku sice zvládl postavit rekordní větrný park zahrnující 240 turbín o celkovém výkonu 600 megawattů, dodnes se zde však potýká s pozastavením či odkladem splatnosti zelených certifikátů. Bez této dotační podpory je provozování větrníků ztrátové.

Neslavně firma dopadla také v Polsku, kde na konci roku 2011 odkoupila majoritu ve firmě Eco-Wind Construction. Otevírala se tím cesta k výstavbě jedenácti větrných parků na severu země o celkovém rozsahu až 800 megawattů. ČEZ ale nestihl včas postavit ani jeden z nich. Konzervativní vláda premiérky Beaty Szydlové letos většinu projektů zablokovala tím, že zpřísnila podmínky pro jejich výstavbu. Nové stožáry musí být umístěny až dva kilometry od nejbližšího domu či lesa, což většina připravovaných projektů nesplňuje.

Autor: ČEZ – prezentace výsledků za 1. až 3. čtvrtletí 2016

* po očištění o mimořádné vlivy, ** ke konci období

ČEZ své plány na expanzi v polské energetice vzdává. Ke své investici do firmy Eco-Wind nyní vytvořil opravnou položku ve výši 400 milionů korun, což lze považovat za přiznání neúspěchu.

Ani expanze na německém trhu však nemusí být bez problémů. „O tamní větrné elektrárny je velký zájem, jsou proto velmi drahé," upozornil analytik J&T Banky Bohumil Trampota.

Konec starých uhelných časů

Lídr českého energetického trhu postupuje podobně jako jeho západní konkurenti. Investuje do obnovitelných a lokálních zdrojů energie, rozšiřuje nabídku energetických služeb, a dokonce začal poskytovat půjčky domácnostem – typicky na změnu zdroje tepla či na střešní solární panely. Naopak se chce zbavovat starých a neefektivních uhelných elektráren.

Prvním takovým krokem byla dohoda se Sokolovskou uhelnou z konce října. Obě strany ukončí vzájemné spory a Sokolovská uhelná získá Elektrárnu Tisová. Žádné významnější peníze však z prodeje nepřitečou. Top manažeři ČEZ mimo záznam dodávají, že tuto ztrátovou a dožívající elektrárnu se vyplatí převést na nového vlastníka i zadarmo.

Autor: ČEZ – prezentace výsledků za 1. až 3. čtvrtletí 2016

Další na řadě bude Energocentrum Vítkovice, tedy starý uhelný zdroj o výkonu 79 megawattů v areálu ostravských hutí a strojíren. Jak uvedl ředitel divize obchod ČEZ Pavel Cyrani, v blízké době bude tento zdroj odstaven a nahrazen kogeneračními jednotkami na zemní plyn.

Posun od uhelné energetiky k ekologicky přijatelnější výrobě elektřiny bude v případě společnosti ČEZ spíše pomalý a postupný.

Během následujících čtyř let chce vedení Skupiny ČEZ rozhodnout také o osudu zbývajících uhelných elektráren, které nebyly zahrnuty do poslední vlny modernizace. Konkrétně se jedná o elektrárny Dětmarovice, Mělník, Počerady, Hodonín a Poříčí.

Zřejmě největší pozornost se soustředí na Elektrárnu Počerady, kde je ve hře uplatnění prodejní opce. Pokud by ji ČEZ uplatnil, novým vlastníkem se stane společnost Vršanská uhelná vlastněná finančníkem Pavlem Tykačem.

Evoluce, žádná revoluční změna

Posun od uhelné energetiky k ekologicky přijatelnější výrobě elektřiny tedy bude v případě společnosti ČEZ spíše pomalý a postupný. Radikální řez po vzoru německého koncernu E.ON, který své uhelné a plynové elektrárny vytěsnil do samostatné společnosti, není v tuzemsku pravděpodobný.

Zatím však má ČEZ co dohánět. Elektrárny v jeho vlastnictví za letošní leden až září vyrobily 45 miliard kilowatthodin proudu. Z toho jednu polovinu zajistily uhelné a 41 procent jaderné elektrárny. Role obnovitelných zdrojů se sedmiprocentním podílem zůstává zatím jen okrajová.