Velikost čínského trhu s léčivy se odhaduje na více než sto miliard dolarů a z tohoto šťavnatého koláče si chtějí ukousnout všechny globální farmaceutické firmy. Jenže v minulém roce tržby největších hráčů s léky v Číně prudce klesly. Souvisí to s čínským ekonomickým zpomalením a také snahou komunistické vlády stlačit ceny léků dolů.

Státní zdravotnictví

Čínský trh s léčivy je omezován tím, že zdravotní systém funguje pouze prostřednictvím státem vlastněných zdravotních pojišťoven. Ty se snaží držet krok s tím, jak populace stárne, což v překladu znamená, že výdaje pojišťoven rostou. Zejména na léčbu rakoviny a cukrovky. Tím, jak veřejné rozpočty mají na centrální i regionální úrovni méně peněz, snaží se úřady nejlidnatější země světa jednat s farmaceutickými firmami, aby snížily své marže.

V loňském roce se na čínském trhu prodaly léky v hodnotě 115 miliard dolarů, což je po USA nejvíce na světě, uvedla firma pro analýzu trhu IMS Institute for Healthcare Informatics. Podle analytiků banky Barclays se ale farmaceutický trh v Říši středu zmenšil od října do listopadu o jedno procento. Jak připomíná agentura Bloomberg – propad tržeb na asijském trhu hlásí farmaceutičtí giganti z Velké Británie GlaxoSmithKline a AstraZeneca společně s americkým Pfizerem. To je velká změna oproti minulosti, kdy trh ještě v druhé polovině roku 2013 rostl o 17 procent.

Zpomalování tlačí na úspory

Čínští komunisté v době ekonomického zpomalování tlačí na další snížení cen léků. Ředitel Plánovací komise pro zdraví a rodinu Li Bin prohlásil, že se vláda snaží dojednat snížení cen pěti nejčastěji používaných léků až o 50 procent, včetně těch, které se používají na léčbu rakoviny. Neuvedl ale konkrétní preparáty ani výrobce.I když Číňané odvádějí ze svých příjmů stále více na zdravotní pojištění, nestačí to s ohledem na to, jak největší asijská ekonomika zpomaluje.

„Navyšování příjmů ze zdravotního pojistného nestačí držet krok s tím, jak rostou platby za péči. Jsou různé způsoby, jak náklady omezit, a nejjednodušší je začít s léky," prohlásil Joseph Cho, který reprezentuje sdružení zahraničních výrobců léků v Číně. Snaha Pekingu nese ovoce, což se projevilo už v posledním kvartále loňského roku, kdy firmě GlaxoSmithKline spadly tržby o čtvrtinu a pokles hlásí i ostatní výrobci.

Nemocnice: 70 procent léků

Úspory ve zdravotnictví jsou nutné. Státní pojišťovny rozhodují o platbách veřejných nemocnic, které léčí 90 procent čínských pacientů a podílejí se na výdajích za léky ze 70 procent. Ke konci roku tak už mnohé nemocnice pravidelně mívají vyčerpané limity na koupi zahraničních medikamentů. Státní nemocnice odkládají rovněž nákladné operace a pobyty v nemocnicích, citovala agentura Bloomberg Josepha Cho. Z 380 lokálních pojišťoven až 185 hlásí za loňský rok ztrátu v hospodaření, vyplývá z hlášení čínských zdrojů.

Chaotická výběrová řízení

Mnoho čínských nemocnic vyhlašuje výběrová řízení na dodávky léků, ale v mnoha případech dochází k nepřehledným a zmateným nabídkám. „Tendry jsou opravdu chaoticky vyhlašovány," tvrdí Ding Lieming z firmy Betta Pharmaceuticals, která distribuuje léky. „Řízení jsou nekonečná, vlastně nikdy nekončí. Jednou je vyhlásí provincie, pak nastupuje další kolo jednání s čínskými městy a pak další kolo s nemocnicemi," stěžuje si na komplikovaný proces prodeje Lieming.

Farmaceutické firmy se snaží proti poklesu prodejů, a tedy i tržeb, bojovat. Například GlaxoSmithKline (GSK) plánuje zvýšit prodeje tím, že přesouvá výrobu některých preparátů přímo do Číny a snaží se dojednat partnerství s místními pojišťovnami. Výrobce Merck zase hodlá na čínském trhu prorazit s novým lékem na léčbu cukrovky Januvia. Podle něj jde o „významnou příležitost" pro místní trh.

Nové registrace

I další zahraniční firmy se snaží urychlit registraci nových léčiv pro obrovský trh s 1,37 miliardy lidí. Analytik firmy McKinsey Franck Le Deu tvrdí, že čínský trh má obrovské problémy například u léčby srdečních onemocnění. A s tím, jak populace stárne, se stává stále nákladnější i léčba rakoviny.
Na druhou stranu bohatší střední třída je ochotna platit více peněz za kvalitnější péči. „Čína představuje i nadále rostoucí trh pro většinu firem. Ale všechny nejsou ve stejné pozici. Je to velmi ovlivněno tím, co zahraniční firmy nabízejí a jak se umí přizpůsobit změněným podmínkám na čínském trhu," vysvětlil Le Deu. Celkově by trh se zdravotní péčí měl v Číně v roce 2020 překročit hranici 1 bilionu dolarů, v roce 2011 to byla asi třetina.

Výzkum v Číně

Podle analýzy McKinseyChina je v centrálně plánované ekonomice podceňován základní výzkum. I když šlo na čínský výzkum v roce 2015 přes 200 miliard dolarů, na základní výzkum šlo jen 5 procent. Přitom v technologicky vyspělých zemích, jako je Izrael, Jižní Korea a Spojené státy americké to je až třikrát tolik.

Čínskému prostředí podle inovátora Erika Rotha chybí kapacity, aby své inovace Čína převedla do praxe, respektive zúročila i po komerční bázi.
A to se týká také farmaceutického průmyslu, který nedokáže držet krok se světovou špičkou. Navíc je farmaceutický trh příliš regulován. Schválení testování nového léku trvá až 21 měsíců, v západních zemích to je polovina, upozornil Roth.

Smíšené signály

Čínská vláda plánuje i přes zpomalující výkon ekonomiky motivovat zahraniční firmy, aby v zemi investovaly, a týká se to i zdravotnictví. Loni druhá největší ekonomika světa rostla nejpomaleji za 25 let, o 6,8 procenta a letos by to podle MMF mělo být okolo 6,3 procenta, i když tamní vláda hovoří o cíli 6,5 až 7 procent. Zahraniční investoři se ale stále bojí toho, že čínské firmy jsou na obrovském trhu zvýhodňovány. Peking vysílá zahraničním investorům „smíšené signály", prohlásil pro agenturu AP John Frisbie, prezident americko-čínské obchodní komory. „Tato nejistota oslabuje podnikatelskou důvěru (pro čínský trh)," dodal. Šéf čínského státního výboru pro rozvoj a reformy Su Šao-š´ ale slibuje zahraničním subjektům, že růst čínské ekonomiky mají podpořit masivní inovace v oblastech čistých energií, zdravotnických technologií a umělé inteligence.