„Burzu lze ve srovnání s otevřenými soutěžemi považovat za méně konkurenční prostředí, které navíc vykazuje známky oligopolu a potenciálního kartelu mezi dodavateli. Centropol Energy a E.ON Energie dohromady kontrolují 66,2 procenta obchodů burzy," tvrdí analytik Jiří Skuhrovec.

Svolal tím však na svou hlavu ostrou kritiku ze strany nařčených energetických společností i Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK). „Je trochu s podivem, že autor se zaštiťuje Univerzitou Karlovou, kde by ho za takto nekvalitní analýzu vyhodili od zkoušky už v prvním ročníku," reagoval na studii obchodní ředitel Centropol Energy Tomáš Hlaváček.

Má lídr trhu 52 nebo 21 procent?

V čem konkrétně se názory obou stran liší? Jiří Skuhrovec vycházel z oznámení o výsledku soutěží ve Věstníku veřejných zakázek a dospěl k výsledku, že Centropol Energy vyhrál 52,5 procenta soutěží na dodávku elektřiny pro veřejný sektor – ministerstva, kraje, nemocnice, města či komunální podniky. „Ve skutečnosti Centropol uspěl v letošním roce pouze ve 21 procentech soutěží," oponuje Tomáš Hlaváček.

Podle vyjádření ČMKBK je tamní prostředí velmi konkurenční, na jejím trhu aktivně působí 12 dodavatelů elektřiny. „Představu, že existuje kartel 12 obchodníků s elektřinou, kde deset z nich ve spolupráci s burzou nechává vyhrávat a uzavírat smlouvy s odběrateli pouze dva dodavatele, nelze označit jinak než jako stupidní," říká mluvčí kladenské burzy Martin Soukup.

Ke zjištění, že veřejně soutěže na nákup elektřiny nápadně často vyhrává Centropol Energy, dospěl loni v červnu také autor článku; příslušný text vyšel v týdeníku Ekonom. Vysvětlení však bylo jiné, než zákulisní dohody zmiňované Jiřím Skuhrovcem. Někteří dodavatelé zkrátka nabízejí nižší ceny, protože jejich prioritou je zvětšit podíl na trhu.

Mluvčí burzy zpochybňuje také autorem studie zmíněné „vysoké" poplatky za služby komoditní burzy. Náklady pro veřejné zadavatele jsou prý naopak řádově nižší než v minulosti, kdy soutěže na nákup energií pro ministerstva a kraje pořádaly soukromé zprostředkovatelské firmy.

Na závěr padly i pochybnosti o „nezávislosti" studie. „Studie není nezávislá, je podporovaná společností Amper Market, která za své nekalosoutěžní aktivity čelí žalobě ČMKBK," tvrdí mluvčí kladenské burzy Martin Soukup.

Až příliš vlivná kladenská burza

K pozici Českomoravské komoditní burzy v Kladně lze s jistou nadsázkou říci, že se stává obětí vlastního úspěchu. Nabídku obstarání elektřiny a plynu pro koncové spotřebitele spustila v roce 2009. Dnes celému trhu jasně dominuje.

Například v loňském roce ČMKBK uzavřela 6814 obchodů s elektřinou a plynem v objemu 4,4 miliardy korun. Právě zde nakupují energie všechna ministerstva, většina krajských úřadů a stovky českých měst. Její služby často využívají také soukromé firmy, které nemají chuť či kapacity organizovat vlastní tendr na nákup energií.

Autor: ČMKBK - Výroční zpráva 2015

Kladenská burza má dva konkurenty, kteří však na trhu s energiemi spíše jen živoří. Na Komoditní burze Praha se loni zobchodovala elektřina a plyn v hodnotě pouhých 62 milionů korun. O něco úspěšnější byla pražská energetická burza PXE, která zprostředkovala nákup energií pro koncové spotřebitele v objemu zhruba 400 milionů korun.

Pro odběratele energií je nákup energií prostřednictvím burz obecně výhodný. Oproti „ceníkovým" nabídkám velkých dodavatelů mohou ušetřit běžně desítky procent výdajů za elektřinu a plyn. Poplatky burzám bývají nižší než při využití služeb jiných zprostředkovatelů. Kriticky naopak jejich fungování vidí menší dodavatelé, kteří na burzovní parket nemají přístup.

Nákup energií prostřednictvím burz má své příznivce i odpůrce. Jistou zajímavostí může být fakt, že burzovních aukcí se až na výjimky neúčastní dva největší dodavatelé energií na českém trhu – ČEZ a RWE Energie. Vadí jim totiž jednostranná orientace těchto soutěží na výši nabídnuté ceny.