Záměr německé vlády snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 až 95 procent nejspíš zůstane nenaplněn. Doprava i vytápění totiž nadále závisí hlavně na fosilních palivech a zásadní změna není v dohledu. Takové jsou závěry studie Deutsche Bank, kterou zpracoval analytik Eric Heymann.

Nemáme se přitom nechat zmást rostoucím podílem obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Německu. Tento podíl neustále roste a loni přesáhl 30 procent. V době nízké spotřeby a příznivých podmínek pro provoz větrných a solárních elektráren, které nastaly třeba letos během květnových víkendů, již „zelené" energie v odpoledních hodinách pokrývaly přes 90 procent spotřeby.

Jenže, jak Heymann upozorňuje, elektřina tvoří pouhých 21 procent celkové spotřeby energie v zemi. Hlavní podíl zde mají oblasti vytápění a dopravy. V jejich případě se však odehrává minimální pokrok a závislost na fosilních palivech se příliš nesnižuje.

Jak autor studie upozorňuje, hlavní podíl na vytápění domácností v Německu stále mají stále zemní plyn (podíl 49,3 procenta), topné oleje (26,5 procenta) a centralizované teplárny (13,6 procenta). Podíl vytápění elektřinou a tepelnými čerpadly zatím nepřekročil pět procent. Zájemce od této možnosti odrazují vysoké ceny elektřiny, které prodražují platby na dotování obnovitelných zdrojů energie.

Podobně neslavný je vývoj v dopravě. Podíl řepkové bionafty a jiných kapalných biopaliv dosáhl vrcholu v roce 2007, od té doby jejich podíl klesá. Nástup elektromobility je zatím pomalý a závisí na státních dotacích.

Další slabinou německé politiky Energiewende je pak nerealistický odhad snižování celkové energetické spotřeby země – navzdory tomu, že v posledních letech jde spotřeba dál nahoru. Závěr analýzy tedy zní pesimisticky: Němci buď cíle Energiewende ještě přehodnotí, nebo je nesplní.