Komodity

Dodavatelé energií se ocitli ve hře s nulovým součtem

8. únor 2016 četba na 6 minut

Foto: redakce

Okolo změny plateb za distribuci elektřiny je živo, naopak dříve dynamický trh s energiemi se přestává hýbat. Noví dodavatelé už nezvládají dále růst na úkor skupin ČEZ a RWE. Změnu může přinést hromadná aukce organizovaná sdružením dTest.

Vhodný čas na expanzi vypršel, trh je přerozdělen. Tak se jeví dnešní stav trhu s elektřinou a zemním plynem v Česku. Dominantní hráči sice přišli o část klientů, ale už dále nepadají. A přetahování o zákazníky stále více připomíná hru s nulovým součtem.

Trh u ledu

Jisté „zamrznutí" dokládají též data o tržních podílech dodavatelů na českém trhu, která týdeník Dotyk BYZNYS získal od operátora trhu s energiemi – společnosti OTE. Podíly hlavních hráčů zůstaly v loňském roce takřka na shodných úrovních jako o rok dříve.

Platí to hlavně v elektroenergetice, kde tři hlavní dodavatelé – ČEZ, E.ON a Pražská energetika – stále dodávají zákazníkům dvě třetiny proudu.

Co se týká alternativních dodavatelů, meziroční pokles postihl Slovenské elektrárne a firmu EP Energy Trading ze skupiny EPH. Roli dravé štiky v energetickém rybníku pak přebírá hlavně firma Amper Market vedená Janem Palaščákem. Zaměřuje se na odkup elektřiny z obnovitelných zdrojů a díky agresivní cenové politice je častým vítězem veřejných soutěží.

Loni dokázala svůj tržní podíl navýšit o polovinu na 1,7 procenta (kompletní přehled uvádíme v tabulce na konci).

Cenově vstřícná politika se vyplácí také společnosti E.ON Energie v případě zemního plynu. Ta dokázala během tří let tržní podíl zdvojnásobit na 11,5 procenta. Své pozice na trhu s plynem posiluje také ČEZ, který se loni dostal na téměř osm procent.

Když nabídky neosloví

Opadnutí zájmu Čechů o změnu dodavatele dokládají též statistiky společnosti OTE o počtu provedených převodů odběrných míst. Zájem klientů vrcholil v letech 2011 a 2012, od té doby počet převodů klesl skoro na polovinu. Loni tak lidé a firmy přešli k novému dodavateli s 278 tisíci odběrnými místy na elektřinu a 178 tisíci plynovými přípojkami.

Ne každý je o takové změně vůbec ochotný uvažovat. Podle aktuálního průzkumu spotřebitelského časopisu dTest chce u stávajícího dodavatele zůstat 64 procent oslovených lidí. Další jsou pak vázáni několikaletou smlouvou, jejíž předčasné ukončení by bylo možné jen za cenu pokuty dosahující často až 5000 korun.

Dalším problémem je nízká vstřícnost velkých i středních dodavatelů. Navzdory výraznému pádu cen komodit, který se týkal i elektřiny a zemního plynu, většina z nich nezlevnila.

Nevelké rozdíly v nabídkách k větší aktivitě zákazníky zrovna nevybízejí. Doba, kdy převod rodinného domku s plynovým vytápěním k levnějšímu dodavateli přinesl lidem roční úsporu až 12 tisíc korun, se zdá být pryč.

Vylepšené marže

Největší dodavatel plynu RWE nakonec šel s cenou dolů, i když neobvyklým způsobem. „Zavázali jsme se zlevnit plyn formou veřejného příslibu, tudíž naši zákazníci od začátku ledna odebírají levnější plyn. Slevu ve výši 6 až 13 procent jim připíšeme formou speciální prémie při nejbližším vyúčtování," vysvětluje mluvčí RWE Pavel Grochál.

ČEZ k plošnému snížení cen u elektřiny dosud nepřistoupil. „U produktu zemní plyn s tříletou fixací jsme od února cenu snížili. Podobně chystáme výhodnější nabídku i u elektřiny, konkrétní ceník ale právě teď dolaďujeme," dodává mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Výsledek je zřejmý – při klesající ceně energie na burzách rostou dodavatelům ziskové marže. „Marže v segmentu maloodběru se opravdu zlepšily, což vyrovnává pokles marží na minimum v segmentu velkoodběru," říká energetický konzultant Jiří Gavor z firmy ENA.

Průmysl může být spokojen

Situace v případě průmyslových podniků a veřejných zadavatelů je diametrálně odlišná. Přetahují se o ně desítky dodavatelů, kteří neváhají jít s cenou až na samou hranu rentability.

Do výhodné pozice se dostává hlavně průmysl. Ten kromě samotné elektřiny ušetří také na platbách na podporu obnovitelných zdrojů energie. Řídí se totiž novým modelem, podle kterého velcí odběratelé platí od letošního ledna tento poplatek v závislosti na rezervovaném příkonu, nikoliv podle spotřebované elektřiny.

Současně platí pojistka, že nikdo nezaplatí více než v minulých letech.

Podle odhadu tajemníka Sdružení velkých spotřebitelů energie Luďka Piskače ušetří v novém režimu až 80 procent velkých odběratelů. „U těch největších to bude v řádu desítek milionů korun," zmínil Luděk Piskač.

Od ledna 2017 by pak velcí spotřebitelé mohli platit méně i na platbách za využití přenosové a distribuční sítě. Změna pravidel se jich dotkne stejně jako domácností. Nový režim bude výhodný hlavně pro podniky se stabilní úrovní odběru elektřiny. Typicky se jedná o výrobní závody s třísměnným provozem.

Kdo si koupí 47 tisíc zákazníků

Ambici rozhýbat zatuhlý trh dodávek energií malým zákazníkům má výše zmíněné sdružení dTest. Největší organizace hájící zájmy spotřebitelů v Česku se rozhodla uspořádat hromadnou aukci pro domácnosti, které chtějí platit za elektřinu a plyn méně než dosud.

Na nezájem si organizátoři nemohou stěžovat. „Do konce ledna se u nás zaregistrovalo přes 47 tisíc domácností, z toho 29 tisíc vyplnilo podrobný dotazník a lze je tedy považovat za vážné zájemce," uvedl vedoucí právník dTestu Lukáš Zelený.

Aukce, v níž sdružení vybere pro získaný kmen zákazníků nového dodavatele elektřiny a plynu, se má odehrát ve čtvrtek 11. února. Vítěz bude muset podle organizátorů soutěže nabídnout nejen atraktivní cenu, ale také obchodní podmínky vstřícné k zákazníkům.