Zatím se o úhradu nákladů dělí spotřebitelé elektřiny spolu se státním rozpočtem. Oba příspěvky však jsou zastropované. Zákazníci odvádějí maximálně 495 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu. Od letošního ledna navíc platí štědrý systém úlev hlavně pro velké odběratele, který přinese výpadek příjmů ze "zelené daně" o zhruba osm miliard korun ročně.

Horní limit platí také pro příspěvek ze státní kasy, a sice 23 miliard korun za rok. Mírný deficit ve financování obnovitelných zdrojů se má objevit už letos, v příštím roce dle ministerské prognózy skokově naroste na tři miliardy korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje deficit pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek. Jedna polovina těchto výnosů je podle pravidel Evropské unie účelově vázána na investice do snižování emisí, s druhou polovinou mohou členské státy nakládat libovolně. Tato polovina přestavuje tři až čtyři miliardy korun ročně, což téměř přesně odpovídá deficitu ve financování zelené energetiky.

„Zřejmě jediným možným zdrojem financování, který připadá v úvahu, jsou výnosy z dražeb emisních povolenek. Pro jiný zdroj financování podpory elektřiny a podpory tepla není zákonná opora. Není v možnostech ministerstva zajistit v rámci své rozpočtové kapitoly jiné finanční zdroje," uvádí se v návrhu resortu vedeného Janem Mládkem.

Návrh ministerstva průmyslu je nyní v připomínkovém řízení, až poté o jeho osudu rozhodne hlasování ministrů Sobotkovy vlády.

Podle údajů operátora energetického trhu OTE loni zvýhodněné zdroje energie dostaly provozní dotace v celkové výši 43,5 miliardy korun. Většina těchto peněz směřovala na účty majitelů solárních elektráren (26,8 miliardy korun) a bioplynových stanic (7 miliard).

Od loňského roku se téměř žádné nové „zelené" zdroje energie v Česku nebudují. Náklady přesto dál rostou. Stát totiž v minulosti velkoryse slíbil provozovatelům elektráren, že platby za vyrobenou energii bude navyšovat minimálně o dvě procenta ročně.