Maloobchod

Drobných prodejců potravin v česku ubylo

14. prosinec 2015 četba na 4 minuty

Foto: redakce

Role velkých řetězců na trhu s potravinami dál roste, menších obchodníků ubývá. Proti roku 2007 počet drobných prodejen potravin klesl o čtvrtinu, nyní jich je tři tisíce. Sněmovna také minulý týden ve třetím čtení schválila novelu, která má některé nerovnosti na trhu potravin, hlavně ve vztahu velkých řetězců a dodavatelů, napravit.

Počet malých prodejců potravin se za posledních osm let snížil o plnou čtvrtinu. Přepočítáme-li to na absolutní čísla, pak počet klesl o tisícovku na 3026 – ukazuje analýza portálu informaceofirmach.cz, který zpracovává údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky. Analýza se týká těch, kteří mají roční obrat do 10 milionů korun. Hlavním důvodem je tvrdý konkurenční boj, který v tomto segmentu panuje.

Pokles se přitom týká všech krajů s výjimkou Ústeckého. Nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji, kde činnost ukončili čtyři z deseti obchodníků. Na většině území se tak podle údajů serveru zhoršuje dostupnost malých prodejen s potravinami, aspoň co do jejich vzdálenosti od obydlí.

Do obchodu je „nejdál" v Kutné Hoře

Podobně jako sever a severozápad Čech je na tom Plzeňský kraj, který zaznamenal pokles o 40 procent. Největší úbytek drobných prodejců nastal v okrese Kutná Hora – ve srovnání s rokem 2007 jich na zdejším trhu zůstala necelá polovina. Váha obliby a dostupnosti se vychyluje na stranu supermarketů a hypermarketů, které poskytují širší nabídku zboží, obvykle i za nižší ceny.

„Svoji roli může hrát také odchod mladší generace do větších měst a obecně větší schopnost obyvatel zajet si na větší nákupy mimo svoji obec. Menší prodejny tak ve velké míře využívají především starší občané," říká datový analytik portáluinformaceofirmach.cz Jan Cikler. Výjimečná je situace v Ústeckém kraji, kde drobných prodejců za posledních osm let přibylo. V celém kraji je to nárůst o 10 procent, největší nárůst počtu drobných prodejců zaznamenaly okresy Ústí nad Labem (o 40 procent) a Teplice (+25 procent). „Mohou za to především okresy u hranic s Německem," nabízí vysvětlení Cikler.

Regulace trhu jde ve sněmovně do finále

Sněmovna navíc nyní ještě před Vánocemi schválila ve třetím čtení novelu zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Složitější název skrývá zjednodušeně řečeno regulaci vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Novela má zabránit tlakům na dodavatele například zavedením pojmu obchodní aliance, který dosud zákon neznal.

Princip zneužívání aliancí nedávno popsal v rozhovoru pro HlídacíPes.org místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom. „Tři až čtyři obchodní řetězce si udělají obchodní alianci. Dodavatel, když chce uzavřít obchod s jedním řetězcem, musí nejdříve uzavřít obchod s obchodní aliancí. A ta mu říká, že za určitý poplatek, který se vztahuje k obratu, mu poskytne služby," vysvětlil Brom.

Problém je v ceně této služby. „Jestli je cenou tržní, kterou dostane kdekoliv jinde. Pokud budu mít jako dodavatel díky tomu nižší náklady na prezentaci, klidně to zaplatím. Je to pro mě výhra. Ale přece nemůžu dobrovolně platit mnohonásobně víc, než kdybych si tu reklamu dělal sám," říká místopředseda ÚOHS.

Spor o novelu

O dopad novely, která je v legislativním procesu vedena jako technická, se ostře pře Svaz obchodu a cestovního ruchu, jako organizace zastřešující řetězce, a Potravinářská komora. Zatímco řetězce varují, že přísnější regulace může zvýšit ceny potravin a zhoršit dostupnost českých výrobků na trhu, potravináři argumentují, že případné vyšší náklady by řetězce měly pojmout snížením nepřiměřeně vysokých marží.