Rusové neztrácejí čas. První potrubí pro chystaný plynovod Nord Stream 2 již dorazilo do logistického centra v Mukranu na ostrově Rujána. Stejně tak se hromadí roury ve finském přistavu Kotka, tedy na druhé straně podmořského spojení mezi Ruskem a Německem.
Ani čtyři potrubí pod Baltem s kapacitou 110 miliard metrů krychlových ale nemusejí být konečným stavem. Ruský plynárenský gigant Gazprom vyhlásil soutěž na zvýšení kapacity potrubí na dně Baltu – dvou existujících i dvojice v přípravě – o dalších 10 miliard kubíků. Celkový objem dodávek ruského plynu do terminálu poblíž německého Greifswaldu by mohl dosáhnout až 120 miliard metrů krychlových za rok.
Rusům se tím zřejmě splní jejich dlouholetý sen – obejít při dodávkách plynu do Evropy území „neposlušné" Ukrajiny. Současně též pracují na plánu, jak dostat plyn do Itálie a na Balkán přes Černé moře a turecké území.
Letos padne rekord
Navzdory všem obavám a varováním tedy závislost Evropy na dodávkách ruského plynu dále narůstá. „V letošním roce pravděpodobně pokoříme historický rekord. Všichni naši partneři odebírají více plynu než v loňském roce," pochvaloval si místopředseda řídícího výboru Gazpromu Alexander Medveděv v nedávném rozhovoru pro televizní stanici Rossija24.
Za prvních deset měsíců letošního roku Gazprom vyvezl do evropských zemí a Turecka celkem 144 miliard metrů krychlových plynu, což je meziročně o 10 procent více. Objem dodávek do Nizozemska narostl o 92 procent, do Británie o 55, Rakouska o 27,5 a do Francie o 20,4 procenta. Na klíčový německý trh Rusové dodali o 7,5 procenta plynu více.
Autor: Dotyk.cz
Zdroj: Statistická ročenka koncernu BP
Objem dodávek ruského plynu do Evropy a Turecka by za celý letošní rok mohl dosáhnout 170 miliard metrů krychlových, tedy nejvyššího objemu v historii. Rusům hraje do karet odklon od spalování uhlí v Británii a Rakousku, který vede k vyšší poptávce po zemním plynu, i útlum těžby v Nizozemsku.
Jak upozornil odborný portál Naturalgasworld.com, ruské dodávky založené na dlouhodobých kontraktech jsou nyní levnější než plyn dodávaný do evropských přístavů ve zkapalněné podobě. Plyn od Gazpromu nyní vychází na 170 dolarů za tisíc kubíků, zatímco spotová cena na burzách odpovídá v přepočtu 200 dolarům za tisíc kubíků.
Schizofrenní pozice Česka
Plynovod Nord Stream 2 má své hlasité zastánce i odpůrce. Kromě ruské vlády a Gazpromu jej podporují Němci, Rakušané a Francouzi. Proti projektu naopak protestují země střední a východní Evropy, mezi nejhlasitější odpůrce patří Poláci a Slováci.
Jejich motivace je zřejmá – hraje se zde o velké peníze.
Slovensko díky plynovodu Eustream dlouhodobě vydělávalo na poplatcích za tranzit ruského plynu směrem na západ. Přes polské území vede plynovod Jamal. Jenže po zprovoznění prvních dvou potrubí Nord Streamu mají obě země smůlu – většina dodávek do Německa dnes putuje po dně Baltského moře.
Nová mapa Evropy: jak bude trh s plynem fungovat po rozšíření Nord Streamu.
Nová mapa Evropy: Jak bude trh s plynem fungovat po rozšíření Nord Streamu.Autor: web nord-stream2.com
Česko se dostává do schizofrenní situace. Na jednu stranu se vláda snaží „držet partu" s ostatními státy Visegrádské skupiny a požaduje zachování přepravní trasy přes ukrajinské a slovenské území. Naopak, čistě z ekonomického hlediska by se rozšíření přepravní trasy pod Baltem Česku vyplatilo.
Dodávky směřující k zákazníkům v jižním Německu, Rakousku a Itálii již dnes protékají přes naše území a s rozšířeným Nord Streamem by objem přepravy dále vzrostl. Vydělával by na tom jak vlastník tranzitních plynovodů Net4Gas, tak i státní rozpočet (více ve zprávě, kterou Dotyk.cz vydal letos v červenci).
Evropa ustupuje Gazpromu
Gazprom dosáhl v posledních dnech ještě jednoho významného vítězství. Kapacitu plynovodu OPAL, který vede napříč východním Německem od Baltu do Krušných hor a tam je napojen na českou síť, bude moci lépe využít.
Dosud totiž měl ruský plynárenský monopol nárok jen na 50 procent kapacity plynovodu. Druhá polovina zůstávala nevyužita, protože nikdo jiný tuto přepravní cestu nepotřebuje. Evropská komise vydala v pátek 28. října rozhodnutí, kterým povolila Gazpromu využívat až 80 procent kapacity.
Rusové přesto nejsou spokojeni. „Evropská komise bohužel provedla v dohodě několik jednostranných úprav. To by se v civilizovaném světě nemělo stávat," postěžoval si topmanažer Gazpromu Alexander Medveděv.