Na severovýchodě Konžské demokratické republiky pracují tisíce mužů a žen v obtížných horských podmínkách, kde vykopávají ze země coltan. Coltan je černá ruda kolumbitu-tantalitu, ze které se získávají vzácné kovy niob a tantal. Až osmdesát procent světových zásob této rudy se má nacházet v Kongu, uvedla Společnost pro Fair Trade.

Tantal se kvůli velké pevnosti a vodivosti využívá při výrobě kondenzátorů pro malé elektrosoučástky. Bez nich se neobejdou notebooky ani chytré telefony. Tantal využívají všichni výrobci chytrých telefonů. Od iPhonů od Apple přes Galaxy od Samsungu.

Tantal však využívají rovněž automobilky, výrobci letadel, zbrojní průmysl, zdravotnický průmysl.

Stop pašerákům

Coltan se často ze země pašuje a vydělávají na tom ozbrojené gangy. Tyto praktiky hodlá změnit Ben Mwangachuchu, šestapadesátiletý konžský rodák, jenž vystudoval katolickou University of Notre Dame v Indianě v USA.

Mohutný Afričan se před třemi lety domluvil na tom, že nezávislí horníci, kteří kopou v okolí dolů Rubaya nedaleko hranic se Rwandou, budou rudu prodávat jen přes jeho firmu SMB a přestanou vzácnou horninu pašovat do okolních zemí.

Nechce, aby zisky z těžby skončily financováním ozbrojených konfliktů ve střední Africe. Nový systém má přinést spravedlivou odměnu všem stranám a podnikatel se snaží vracet peníze do mechanizace, která zlepší efektivitu těžby.

„Je to jediný pragmatický způsob, jak tu pracovat v postkonfliktním prostředí," řekl pro Bloomberg Mwangachuchu, který je ředitelem společnosti Societé Miniere de Bisunzu (SMB).

Jen přes mojí firmu

Firma SMB pak zajistí to, že peníze z vytěžené rudy neskončí u samozvaných bojůvek v oblasti. Družstvo horníků Cooperamma od SMB měsíčně dostává 5 milionů dolarů za vytěžený coltan.

„Spolupráce mezi nezávislými horníky a těžařskými společnostmi je v zájmu všech," tvrdí Robert Seninga, prezident družstva. Podle něj dohoda zajišťuje větší ekonomickou stabilitu místní komunitě, ale také fyzickou bezpečnost lidem z tohoto koutu Afriky.

Demokratická republika Kongo, v letech 1971 až 1997 známá pod názvem Zair, je druhou největší zemí Afriky. Zdroj: Bloomberg

Kongo oficiálně vytěžilo v loňském roce 992 tun coltanu, což je o čtvrtinu méně než o rok dříve. Přitom čtyři pětiny produkce pocházejí právě z oblasti Rubaya, připomenul Mwangachuchu.

Africká země má 17procentní podíl na světové produkci tantalu, uvádí americká vládní agentura Geological Survey. Šéf SMB je přesvědčen, že v oblasti Rubaya se nachází největší zásoby tohoto kovu v Africe.

Financování zbraní pro rebely

V roce 2010 se produkce coltanu v Kongu fakticky zastavila kvůli přijetí zákona Dodd-Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act, který znemožnil využívat drahé kovy z Konga firmám, jež jsou kotovány na newyorské burze. Protože tyto příjmy jsou následně použity na financování ozbrojených konfliktů v Africe.

O dva roky se ale Rubaya stala první zónou, která byla v Kongu prohlášena za „bezkonfliktní". To znamená, že příjmy z těžby nekončí v rukou ozbrojených rebelů.

Vytěžená ruda, resp. kovy z ní se tak mohou dostat na trh a tedy i k technologickým gigantům. Apple, Samsung i Huawei tvrdí, že kupují jen kovy, jež mají jasný původ těžby.

Bez hotovosti to nejde

Úkolem Mwangachuchy je nyní v tomto byznyse udržet likviditu, která zajistí dostatek hotovosti pro výplatu kopáčům. Podle něj banky v Kongu nejsou ochotny poskytnout potřebné finance na projekt. Například na vybudování hydroelektrárny, která by zásobovala doly i místní komunitu.

Další těžkostí je i to, že cena tantalu od roku 2013 padá dolů. A marže firmy se výrazně snižují. Zatím ji udržují nad vodou minimální náklady na těžbu, která se provádí primitivními metodami s pomocí lopat a krumpáčů.

Vývoj ceny tantaluZdroj: Bloomberg

Polovina produkce se pašuje

Od prosince 2012 cena tantalu propadla o 54 procent na necelých 60 dolarů za libru, vyplývá z dat Roskill Information Services. Pád ceny zase přispívá k tomu, že se část rudy začíná pašovat do Rwandy. Dělníci hledají lepší ceny na černém trhu.

Objem pašovaného tantalu šéf SMB odhadl až na 50 procent produkce firmy. Obchodníci ve Rwandě měsíčně vykoupí až 75 tun přímo od překupníků. Seninga upozornil, že zdržení plateb dělníkům o měsíc až dva povede k tomu, že kontrolu nad doly opět převezmou překupníci. „Jsou připraveni okamžitě platit hotově za našimi zády," povzdechl si šéf hornického družstva.

Jsou připraveni okamžitě platit hotově za našimi zády.

Mwangachucha je přesvědčen, že větší mechanizace těžby by zajistila stálejší příjem pro dělníky. A tím by omezila pašování horniny. Mechanická těžba by rovněž zvýšila produkci až o polovinu.

Seninga naopak míní, že je třeba investovat i do jiných aktivit, než je těžba. Třeba do zemědělství a služeb. „Víme, že ložiska nevydrží věčně," uvažuje pragmaticky Seninga.