Investice

Holandská pohádka o daňovém ráji končí. Investoři se stěhují jinam

30. červen 2016 četba na 5 minut
Komlex kancelářských budov na amsterdamské Strawinskylaan, kde mají své sídlo stovky firem.

Komlex kancelářských budov na amsterdamské Strawinskylaan, kde mají své sídlo stovky firem.

Foto: WTC Amsterdam

Skupina KKCG Karla Komárka, Škoda Auto, AAA Auto nebo částečně též RWE se stahují z Nizozemska. Své aktivity na českém území ovládají přímo nebo z jiných daňových rájů. Nizozemsko přestává být kvůli nárůstu daní a byrokracie atraktivní.

Osvobození přijatých dividend od zdanění, férové podnikatelské prostředí, rychlé soudy i výhodné smlouvy o ochraně investic téměř po celém světě. To jsou hlavní důvody, proč se v minulých letech Nizozemsko stalo vyhledávaným „daňovým rájem" pro podnikatele i mezinárodní koncerny.

V posledních měsících však přichází změna. Rovinaté království na pobřeží Severního moře rychle ztrácí na atraktivitě. Investoři se odsud stahují. Příkladem může být miliardář Karel Komárek, který v květnu přestěhoval sídlo mateřského podniku svého holdingu KKCG z Nizozemska a Kypru do Švýcarska.

Ze země pod štíty Alp chce Komárkova firemní skupina expandovat na trh Spojených států amerických i do dalších zemí. „Nové holdingové uspořádání bude využívat tradiční stabilitu švýcarského podnikatelského prostředí a usnadní skupině vstup na kapitálové trhy," uvádí se v oznámení KKCG o přesunu sídla.

Podobně uvažují také velké zahraniční koncerny. Tak třeba německé RWE vlastní od dubna svou českou dceřinou firmu RWE Supply & Trading CZ přímo z Německa, nikoli prostřednictvím firmy registrované v Nizozemsku. Jedná se o součást příprav na plánované rozdělení koncernu na „fosilní" RWE a „moderní" značku Innogy.

Přesun vlastnictví firmy se základním kapitálem 29,2 miliardy korun významně zahýbe se statistikami o zahraničních investicích v Česku. Za posledních 12 měsíců došlo podle statistik firmy Bisnode k poklesu objemu nizozemských investic v tuzemsku o 54 miliard korun. Podobně vysoký pokles se objevuje i ve statistikách České národní banky za loňský rok.

Není těžké najít další společnosti, jež v minulých letech a měsících změnily vlastnickou strukturu. Přímého vlastníka se sídlem v Nizozemsku už nad sebou – na rozdíl od minulosti – nemá Škoda Auto, řetězec autobazarů AAA Auto ani výrobce autoskel AGC Flat Glass Czech.

Byrokratické peklo místo ráje

Co se odehrálo, že země tulipánů ztrácí atraktivitu pro mezinárodní koncerny i tuzemské miliardáře? „V Nizozemsku narostla byrokratická zátěž a zvyšují se náklady na správu firem z této země," upozornila Petra Štěpánová z analytické firmy Bisnode.

Čeští byznysmeni si v neformálních rozhovorech stěžují třeba na vysoké zdanění, jež Nizozemci uvalili na registraci a vlastnictví osobních aut.

„Celá řada českých podnikatelů, kteří si založili holdingové společnosti v zahraničí, zjistila, že se nejedná o úplně nejlevnější záležitost. Náklady na provoz, vedení účetnictví či administrativní agendu nejsou zanedbatelné a vyplatí se pouze při určitém objemu obchodní činnosti," dodává k tomu Boris Gnoth, ředitel transakčního poradenství ve společnosti Mazars.

Gnoth zmínil také zvyšující se rozsah výměny informací mezi daňovými správami různých států v rámci Evropské unie. Spoléhat na anonymní prostředí v nizozemském Amsterdamu či v kyperské Nicosii se dnes už nevyplatí.

Svou roli zde hraje také tažení Evropské unie proti nerovným podmínkám ve zdanění firem. Například loni v říjnu Evropská komise odsoudila individuální daňové úlevy, jež Nizozemci poskytli koncernu Starbucks, a prohlásila je za nepovolenou státní podporu soukromé společnosti.

Němci střídají Holanďany

Podle aktuálních čísel firmy Bisnode stále platí, že nizozemské (i když většinou jen formálně nizozemské) společnosti patří k nejaktivnějším investorům v Česku. Mají pod svou kontrolou 4160 tuzemských podniků s registrovaným základním kapitálem 175,5 miliardy korun, což představuje 17,2 procenta celkového kapitálu.

Meziroční pokles o 54 miliard korun však způsobil, že zmíněná země ztratila pozici největšího investora v Česku. Na první místo se letos propracovaly německé podniky s objemem investic za 241 miliard korun.

Navzdory zmíněnému poklesu lze stále najít spoustu společností ovládaných z Nizozemska. Příkladem může být lídr telekomunačního trhu O2 Czech Republic, dodavatel energií Bohemia Energy, softwarové firmy AVG a Avast, developer Sekyra Group či výrobce lihovin Rudolf Jelínek.

Prostřednictvím nizozemské „schránky" dále vlastní své české dceřiné firmy také velké zahraniční koncerny, namátkou třeba Generali, Continental, Foxconn, Deutsche Telekom a Vodafone.