Strojírenství

I malá firma může být světovou jedničkou

11. květen 2015 četba na 17 minut

Foto: redakce

Turnovský CRYTUR je firma s již 70letou historií, i když její novodobá stopa je kratší. Zaměřuje se na výrobu umělých krystalů, které ji v určitém segmentu řadí mezi světovou jedničku na trhu. „Živíme se lasery, elektronovou mikroskopií, různými optickými prvky," říká v exkluzivním rozhovoru Jindřich Houžvička, jednatel firmy.

Turnovská společnost CRYTUR je jedním z drobných klenotů českého výzkumu, o kterém se však příliš neví. Firma zabývající se výrobou umělých krystalů totiž veškerou produkci směřuje do zahraničí. „Ani nemáme webové stránky v češtině, protože to pro nás nemá žádný význam," říká v rozhovoru pro Dotyk BYZNYS majitel a jednatel firmy Jindřich Houžvička.

Do firmy nastoupil před 12 lety a postupně ji převzal od předchozích společníků, mimo jiné i od svého otce. CRYTUR je a chce být světovým lídrem ve specifických oblastech výroby umělých krystalů, které se používají například při kontrole kvality mikročipů nebo výkonných laserech. Díky velkým investicím do výzkumu a šikovným lidem firma roste a loni vykázala obrat přes 160 milionů korun. Nyní míří do další oblasti, která by mohla firmu zase posunout – výroby malých monokrystalů pro světelné LED diody. „Pevně věřím, že se monokrystaly v malé formě stanou brzy velmi úspěšným produktem. Řešení máme opatentováno po celém světě a doufáme, že se s tím uchytíme."

I když je vaše firma velmi novátorská, má poměrně dlouhou historii a tradici. Snažíte se na ni nějak navázat?

V Turnově se od pradávna říkalo, že když pasáček hodí po stádu krav kamenem, ten kámen má větší hodnotu než stádo krav. Ale ono to už dávno není úplně pravda. V roce 1935 se naši předchůdci sdružili a založili Výzkumnou stanici pro ověřování pravosti drahých kamenů, která, jak již jméno říká, ověřovala kvalitu kamenů, jejich přírodní původ. Tehdy se objevila spousta falzifikátů, které byly vyráběny uměle, a oni si jako správní zlatníci chtěli ověřit, že kameny jsou původní. V roce 1943 pak vznikl Výzkumný institut drahých kamenů. Skoro by se dalo říct, že další naši předchůdci přišli na to, že „falšováním" kamenů se dá vydělat víc, než ověřováním kvality, takže je od té doby vyrábíme uměle.

Firma se tedy zaměřila na umělé kameny?

Nejen. Na konci 80. let se ta firma jmenovala Monokrystaly Turnov a měla 700 zaměstnanců. Vyráběla dálkoměry nebo průzory do tanků a podobné speciality. Po revoluci s rozpadem trhu zůstaly jen některé technologie. V roce 1991 došlo k privatizaci, ale protože firma byla pro stát strategická, nešla do kuponové privatizace, ale byla privatizována firmou Preciosa. Ta ji o sedm let později prodala. V roce 1998 byla firma de facto restartována. Začínali jsme s 35 lidmi a to, co přežilo, jsou krystaly.

Začínali jste s 35 lidmi, nyní už jich je více?

Teď máme 120 lidí, náš loňský obrat činil 160 milionů korun. Jsme nezávislá firma, vyrábíme technické kameny, které jsou často mnohonásobně dražší, než jsou šperkařské kameny. I když v podstatě jde o stejný druh materiálu jako ty přírodní, technické kameny obsahují jen minimum defektů.

Naše kameny jsou perfektní

K čemu se vaše kameny používají?

Naše krystaly krásně „samy" svítí, například na slunci nebo pod výbojkou. To je způsobeno tím, že krystal převádí jakékoli energetičtější částice na světlo. A pomocí tohoto dokážete detekovat spoustu věcí. Takže my se živíme lasery, elektronovou mikroskopií, různými optickými prvky a podobně.

Když to srovnáme s tím přírodním kamenem, o kolik vaše umělé kameny převádí světlo lépe?

Nedá se to dost dobře srovnávat. Přírodní kámen není dokonalý, často stejná struktura v přírodě ani neexistuje. On by nefungoval, protože má spoustu defektů, a právě proto si ho lidé cení. Některé přírodní kameny by trochu mohly fungovat, ale velmi mizerně. Naopak technický kámen je perfektní.

Popište mi tedy nějak váš perfektní krystal. Jak vzniká?

Krystal vzniká tak, že v peci roztavená hmota oxidů se pomaličku táhne až do přibližné velikosti krystalu, který se pak nechá vychladnout. Pak se to nařeže a vyleští do tvaru, který je technicky žádoucí. Není to nějaký diamantový výbrus, ale zpravidla je to destička, na kterou dopadne záření. Třeba lékařský rentgen, jehož součástí je náš krystal, umožňuje zjednodušeně řečeno dosáhnout velmi vysokého rozlišení.

Když chcete zkoumat nějakou složitou součástku křídla letadla a zjistíte, že tam máte nějaký defekt, chcete zjistit, co to je. A právě díky krystalu můžete vidět ta jednotlivá uhlíkatá vlákna a najít chybu. I proto se naše krystaly využívají při kontrole výrobních procesů.

CRYTUR ale nedělá jen krystaly. Vyrábíte celé jednotky, takže vaše výroba není jen o krystalech, je to i strojírenství?

Náš klíčový prvek, kterým se v podstatě dneska živíme, není jenom krystal, ale celý složitý výrobek, skládající se ze spousty dílů, například detekční jednotka pro elektronové mikroskopy. Je spousta firem, které pěstují krystaly a pak i spousta firem, které dělají strojařinu a optiku. My to máme vše pod jednou střechou. A k tomu spoustu vývoje.

Ověřujeme kvalitu mikročipů

Kam jde vaše produkce? Většina jde do zahraničí? Nebo i něco z vaší produkce končí v Česku?

Všechno jde do zahraničí. To, co zůstává v Česku, jde primárně do brněnských firem TESCAN a FEI, ale i jejich produkce jde na vývoz. My ani nemáme webové stránky v češtině, protože to pro nás nemá žádný význam. Právě elektronová mikroskopie, kde obě zmíněné firmy excelují, je pro nás klíčová oblast. Na krystaly pro tohle odvětví máme v podstatě monopol a naše řešení používají všichni světoví hráči.

Velká část naší produkce končí u detekce kvality čipů. Náš boom tak částečně souvisí s tím, že dneska chce každý mít mobilní telefon a v průměru ho každé dva roky vymění. A naše výrobky se používají právě k ověřování kvality všech těch mikročipů.

Jak silná je vaše pozice na trhu?

V tomhle směru jsme světová jednička ve velmi specifické oblasti. Nezajímá nás něco, co se vyrábí masově, ale speciality – něco, co se vyrábí v objemu 100 kusů ročně. Všechno to jsou unikátní produkty.

Budoucnost v LED diodách

Do nějaké oblasti masovější produkce nejdete kvůli větší konkurenci?
V zásadě ano, ale nyní tam jdeme, když se chceme zaměřit na LED diody. Asi jste zaregistroval, že když svítí LED dioda, je to taková nepříjemná bílá barva. Ta je dána tím, že tam chybí primárně červená část spektra, která je v normální žárovce nebo ve slunečním světle. Tu ošklivou bílou tvoří dohromady modré a žluté světlo. A to žluté světlo je ten náš krystal, resp. je ze stejného materiálu jako naše krystaly.

Krystaly pro využití v diodách se v současnosti ve světě nevyrábějí. Firmy místo nich používají prášky, které se připraví chemickou syntézou. Ale když chcete jít s výkonem světla nahoru, např. u pouličních osvětlení, nebo v automobilových světlometech, narážíte na problém s vysokou teplotou. A v momentě, kdy tam máte prášek, musíte ho spojit nějakým lepidlem, což je organika, která se při vysoké teplotě rozpadne.

Mohly by tedy krystaly být řešením pro osvětlení?

Věřím, že to bude relativně brzy velmi úspěšný produkt. Monokrystal je podle mě řešením do budoucna. Problém se zvyšováním výkonu světel a tepla, které tam působí, musí řešit i další výrobci. Takže dnes komunikujeme s řadou výrobců LED světel hlavně pro automobilový průmysl. A pevně věřím, že se monokrystaly v malé formě stanou brzy velmi úspěšným produktem. Tohle máme opatentováno po celém světě a doufáme, že se s tím uchytíme.

Pokud se vám podaří s někým dohodnout, budete na to mít kapacity?

Museli bychom tuhle část výroby přestěhovat někam jinam, protože to nejde dohromady s tím typem výroby, který máme nyní. Budeme potřebovat i jiný typ lidí. Dnes jsou naši lidé spojeni s tím, že musí fungovat více než stoprocentně, bez nějakého zaváhání. Takže na ně netlačíme, aby pracovali co nejrychleji, ale co nejspolehlivěji. Zatímco když jdete do masové výroby, tak samozřejmě cena hraje větší roli. Ten největší problém, který máme, nejsou peníze, ani nápady, ale technicky vzdělaní lidé. Kde sehnat šikovné lidi a poskládat tým, aby to fungovalo?

Čím to je, že tenhle nový segment, který rozvíjíte a hledáte partnery, je výrazně levnější, než specifické věci?

Máme novou metodu růstu krystalů, která nám dovolí vypěstovat krystaly větší, než konkurenci. A čím větší, tím levnější. Krystal, který váží zhruba 10 kilo a má průměr zhruba 150 mm a délku 200 mm, rozřežete. Na každou diodu jde tenký čtvereček, který má rozměry 1 x 1 mm. Tzn., že z každého krystalu pak budeme mít až miliony čtverečků i když každý z nich bude stát pár haléřů. A my nyní dokážeme tuhle záležitost relativně levně vyrobit. Samozřejmě otázkou je, kdy se někdo pokusí udělat to samé.

Konkurence nás sleduje

Máte na mysli Čínu?

Loni v létě jsme s tím přišli poprvé na veletrhu a rovnou tam se objevila čínská konkurence, která se na nás přijela podívat. Nelenili, sedli na letadlo a letěli do Čech. V segmentu LED diod budeme ale cílit jen na relativně úzkou oblast, hlavně na automobilová světla, pouliční osvětlení, nebo osvětlovací techniku třeba do divadel a tak podobně. A i tahle úzká část segmentu je obrovská, že budeme spokojení, i kdybychom z toho měli jen malé drobky.

Jaký je váš největší krystal, který umíte vypěstovat? Má to nějaké hranice?

Největší je 150 na 200 mm. Největší krystaly, které se vyrábějí, jsou safírové krystaly. Safír je jednoduchá látka, je to oxid hlinitý, tedy jedna látka, jednoduchá komponenta. My vyrábíme více komponent dohromady a čím více, tím je to složitější, protože musíte výrobně zajistit, aby vše bylo perfektně homogenní. Nicméně safírové krystaly, které se také používají pro LED diody, se vyrábějí až půltunové. Což v porovnání s našimi patnáctikilovými, které dokážeme vypěstovat, je relativně málo, ale zase ten náš se skládá ze tří komponent a nabízí vyšší kvalitu.

Vaše loňské tržby se pohybovaly kolem 160 milionů korun. Jak velký je celý trh s krystaly?

Je to velmi obtížně porovnatelné. My vyrábíme velmi specifické produkty. Když se budeme bavit o něčem, čemu se říká scintilátory – krystaly obecně pro jiné aplikace – často je to něco jiného, než kde se pohybujeme my. Tyto krystaly máte třeba v lékařství v pozitronové tomografii, kde jde o krystaly pospojované spolu, které zachytí částici, která projde vaším tělem.

A to je jen jedna z velkých podoblastí. Další jsou třeba krystaly pro kontroly na letištích, zase to je oblast, do níž my nejdeme. Hodnota celého segmentu se pohybuje někde kolem jedné miliardy dolarů. Oblast, v níž my se pohybujeme, je jen velmi úzká. Zbytek trhu je sice velmi veliký, ale už se tam pohybují buď firmy čínské s relativně levným zbožím, nebo to je parketa pro firmy typu GE nebo Phillips či Siemens, které mají velkou tržní sílu.

Budete rozjíždět krystaly pro LED diody, ale co dál z pohledu perspektivy růstu a dalšího vývoje?

Jsou dvě metody, jak můžete růst. Jedna je takový klasický cross­elling, že dodáváte nějaký výrobek – krystal – a k němu začnete přibalovat spoustu dalších věcí. To znamená místo krystalu dodáte celou jednotku. Krystal stojí násobně méně než celá jednotka. To je ten rozdíl. A druhý způsob, jak můžete růst, je hledat nové díry na trhu, něco úplně nového, ale na to zase potřebujete ty šikovné lidi, potřebujete vědce. A je docela problém sehnat vědce v téhle republice, který je zároveň schopen přemýslet komerčně.

Nové lidi potřebujeme

A u toho stávajícího byznysu, který dělá těch vašich cca 120 lidí. Je to postačující počet pro současnou produkci, anebo tím, že se rozvíjíte a hledáte díry na trhu, potřebujete stále nové lidi? Dochází u vás k nějaké přirozené obnově?

Máme velmi mladou firmu, já jsem jeden z nejstarších. Jak ta firma zhruba posledních 7 až 10 let roste, jsou u nás lidé, kteří tehdy k nám přišli po škole a nyní v podstatě firmu vedou. Zatím proto žádnou přirozenou obnovu ani nepotřebujeme. Spíše nastane problém za deset, dvacet let, kdy všichni budou stejně staří. A letos máme kromě těch LED diod další dva programy, které věřím, že navýší tržby zase znatelným způsobem, že budeme potřebovat dalších 20–30 lidí na to, abychom novou výrobu pokryli.

Pokud by se ty LED diody rozeběhly, kolik na to budete potřebovat lidí?

V tuhle chvíli ani netuším, kdy to opravdu rozjedeme. Trh je obrovský a prosadit se na něm je těžké. Máme zákazníky, s nimiž jednáme, jejichž jména ale v tuto chvíli samozřejmě neprozradím. Máme plány, ale jejich úspěch paradoxně nesouvisí jen s námi, protože pro nás je to komponenta, již dodáváme někomu dalšímu a i jeho komerční úspěch souvisí s tím, zda my uspějeme

Pokud by se to rozjelo, znamenalo by to postavení dalšího provozu, který by se soustředil jen na diody. Ten by byl zde v Česku, nebo byste případně „šli" za odběratelem, partnerem?

V této oblasti je růst v jihovýchodní Asii. Na jedné straně je vždy lepší si technologii „držet pod pokličkou", než ji odvézt. Ale zase na druhou stranu být třeba v té jihovýchodní Asii je daleko jednodušší, protože ta oblast je daleko dynamičtější než je Evropa.

 Jihovýchodní Asie znamená Čína?

Nejen Čína, ale třeba i Tchaj-wan, nebo Jižní Korea. Poslední jmenovaná je z mého pohledu zajímavý partner, na rozdíl od Číny má lepší právní prostředí. I ten Tchaj-wan je asi lepší. Na druhou stranu pro nás je Čína v některých oblastech větší zákazník než Německo.

Provinční univerzity jsou problém

Jak se vám daří lidi, kteří umějí něco specifického, udržet?

Musíme se snažit, ale hraje v tom řada věcí. Za prvé lidé u nás za sebou vidí výsledek, ten člověk přišel po vysoké škole a dostal se k něčemu, kde je dnes odborník. Druhá věc jsou samozřejmě peníze. I když, jak říkám – peníze nejsou motivující prostředek, ty jsou pouze demotivující. Ale lidi prostě musíte odpovídajícím způsobem zaplatit, přičemž zase je lepší navázat plat přímo na výkon, aby lidé nesli podíl na tom, co vytvoří.

A když byste se na to podíval optikou lidí, kteří k vám přicházejí? Musíte je ještě hodně učit?

Vždy je musíte vychovávat, i když si je přímo vyberete na vysoké škole. Bohužel v českém školství jsou obrovské rozdíly. Provinční univerzity – nic ve zlém – jsou problém, tamní lidi často nemá cenu zvát na pohovor. Jestliže chcete vědce na světové úrovni, opravdu potřebujete kvalitní lidi. A to produkuje jenom pár škol v České republice.

Vaše monokrystaly byly v rámci kosmických programů. Kam dále máte namířeno?

To jsme dělali dříve, ale dnes se tomu už nevěnujeme. Jde o historické věci, kterým se ale už nedokážeme dneska věnovat. Navíc je to oblast, která vyžaduje jisté vazby. Teď míříme spíše třeba do CERNu. V téhle oblasti probíhá spousta aktivit. Dojde k přestavbě detektorů, které tam jsou, což vidím jako velkou obchodní příležitost. A konkurentů v Evropě zas tolik nemáme, kteří by byli schopní něco takového dodávat. Když se budete bavit o objemu trhu kolem velkých výzkumných center, jako je CERN, už je to tak velký objem, že je zajímavý i pro ostatní hráče na trhu. I za předpokladu postavení celé výroby.

A to by stálo kolik?

Postavit takovou výrobu – možná ani nejde tak o peníze, jako o čas a vytrénování lidí. Ono to chvilku trvá. Když se stane chyba, ztratíte třeba měsíc. A to je strašně drahé, a nestihnete to včas. Musíte investovat spoustu energie do výzkumu a příprav, než si můžete troufnout nabídnout takové specializované řešení.

A jak vidíte budoucnost, za nějakých 5, 10 let – z hlediska materiálů a výroby?

Ten posun je už nyní znatelný, materiály se trvale lepší. Kdo chvilku přestává investovat do vývoje, je „mrtvý".