Maloobchod

IKEA má obsesi: balení výrobků

26. červenec 2016 četba na 4 minuty

Foto: redakce

Švédský nábytkářský gigant má pro příštích roky ambiciózní růstové plány. Chce otevřít nové pobočky, a to i na zcela nových trzích, a zároveň pokračovat ve snižování nákladů. Zejména inovativními způsoby balení.

Za šest let tržby ve výši až 50 miliard eur. Takový je plán švédského výrobce nábytku IKEA, který má jen v Česku čtyři obrovské obchodní domy (dva v Praze a po jednom v Brně a Ostravě). Číslo je to ambiciózní. 

V loňském finančním roce, který skončil 31. srpna, IKEA utržila necelých 30 miliard eur, takže v roce 2020 by mělo proti tomuto stavu jít až o 75procentní nárůst.

Ročně by si tak IKEA měla na obratu polepšit v průměru o desetinu. Jenže loni tržby vzrostly meziročně pouze o 3 procenta.

Jasný cíl

Nejhodnotnější nábytkářská značka světa je ale odhodlaná jít za svým cílem. Růst chce podpořit expanzí na nové trhy (zejména v Indii), posílením on-line prodejů a také novými a hlavně levnějšími produkty. Svou mantru tak stále vidí ve snižování nákladů.

„Odstraňujeme náklady z našeho hodnotového řetězce, které ničemu nepřispívají," řekl pro Wall Street Journal šéf skupiny Peter Agnefjäll ve švédském šestnáctitisícovém Älmhultu, kde IKEA otevřela svůj vůbec první obchod.

Obalová obsese

„V IKEA nenávidíme vzduch," zopakoval ředitel nábytkářského koncernu, který je dle serveru Statista.com aktuálně čtvrtou nejhodnotnější maloobchodní značkou světa. Že je toto tvrzení myšleno vážně, je vidět na krocích firmy IKEA už od jejího vzniku v roce 1943. Švédská firma totiž velmi často mění nejenom design svých produktů, ale přichází s inovativními řešeními, jak je vyrobit a rozložit tak, aby zabíraly co nejméně místa a zároveň byly co nejlehčí.

Jak upozornil The Wall Street Journal, například v roce 2011 snížila IKEA cenu svého jídelního stolu Bjursta v Evropě o 80 eur na 199 euro. Mohla si to dovolit díky tomu, že nohy stolu začala vyrábět duté, čímž snížila váhu (a tím náklady na přepravu) i množství materiálu potřebného k produkci jednoho stolu.

Dalším příkladem je oblíbená lampa Textur, u níž IKEA v roce 2012 radikálně snížila počet komponent, ze kterých se skládá. Namísto původních 30 jich je nyní jen osm. Tento krok snížil hmotnost lampy o celých 28 procent a na jednu paletu se jich tak nyní může naskladnit 128 místo předchozích osmdesáti. Výsledek? Díky úspoře nákladů cena lampy poklesla o 34 procent.

IKEA také od základu změnila výrobu své otočné kancelářské židle s označením Jules. Ta dříve nevzhledně a neefektivně vykukovala z přepravních krabic, nyní je úhledně složena tak, že zabere jen nutné minimum prostoru. Švédský gigant ji totiž začal skládat z několika kusů.

Tento krok IKEA ročně na nákladech ušetřil 1,2 milionu eura. A takto bychom mohli pokračovat dál.

Hledání kompromisu

IKEA sice na jedné straně snižuje náklady a cenu, a dělá tak svůj nábytek atraktivnější pro zákazníky, na druhou stranu jim zabírá čím dál více času, který tráví nad sestavováním produktů. 

„Měli jsme výrobky, které jsme v podstatě zničili kvůli ústupkům," uvedl manažer divize balení Allan Dickner. „Je to vždy o kompromisu," dodal vzápětí. IKEA tedy od samého začátku procesu výroby produktu myslí na to, jak se bude skládat, balit a kolik místa ve finální podobě zabere. Podle Dicknera to mají designéři firmy už v sobě „zakódované".

Samozřejmě jim v tom dnes pomáhají i moderní technologie, které vypočítávají optimální rozměry i tvary plánovaného kusu nábytku. Tím se chce švédský koncern vyvarovat budoucí změny designu výrobku či dokonce jeho stažení z trhu. 

Vězte tedy, že IKEA vás nenechává sestavit nábytek jen kvůli tomu, že to pro vás bude zážitek ve formě hry a ještě uspokojíte svou touhu po kutilství. Vidí za tím hlavně byznys, který je vždy nejpodstatnější.