Bankovnictví

Investiční bankéři jsou bohatí, ale často na zhroucení

23. únor 2015 četba na 6 minut

Ačkoliv mnoho pracovníků bank dostává tučné prémie, často vyhledávají pomoc psychologů. Jejich pracovní nasazení v některých případech vede dokonce až k sebevraždě.

Začátek roku by měl být pro bankéře obdobím štěstí a spokojenosti. V případě, pokud klademe rovnítko mezi peníze a pocit štěstí. Hlavně pro zaměstnance mezinárodních investičních bank, které během ledna a února vyplácejí bonusy za uplynulý rok. Díky bonusům mohou jejich roční příjmy být až dvojnásobné. S výplatou bonusových částek tradičně začínají americké instituce Goldman Sachs, Bank of America Merrill Lynch, na začátku února pak například Deutsche Bank nebo Barclays. Po Londýně, New Yorku ani Frankfurtu nad Mohanem, kde sídlí mnoho mezinárodních bankovních domů, ale veselí manažeři bank v oblecích šitých na míru příliš nechodí. Naopak ordinace psychiatrů – například v Londýně – jsou přetížených bankéřů plné.

Popovídejte si a uvidíte!

Pokud navštívíte londýnskou ordinaci Tonyho Urwina a hodinku si s ním budete povídat, nakonec třeba zjistíte, že částky s šesti nulami na konci z vás dělají nešťastné neurotiky. Urwin je psycholog a ředitel pobočky kliniky „Priory Wellbeing Centre" v londýnské City. Renomovaná psychiatrická klinika je známá především jako místo, které vyhledávají celebrity ze světa showbyznysu. Jako modelka Kate Moss, zpěvák Eric Clapton nebo herec Johnny Depp.

Klinika se po průzkumu trhu rozhodla otevřít novou pobočku právě v ráji bankovních institucí, v londýnské City. „Roste zde určitě potřeba po našich službách," potvrdil pro Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) Tony Urwin. A dodal, že v průzkumu, který si klinika udělala v City, uvedlo 78 % dotázaných, že by pomoc psychiatra vyhledalo.

I samotná reakce lidí po otevření pobočky předčila očekávání. Stovky chronicky vystresovaných klientů, kteří pracují v bankách a finančních institucích, vyhledali kliniku a požádali o odbornou pomoc. A v období na začátku roku patří k nejčastějším pacientům právě bankéři, finanční poradci či právníci.
Nová pobočka kliniky „Priory Wellbeing Centre" v City zaměstnává 15 terapeutů. Chodby jsou vyzdobené velkoformátovými fotografiemi s rozkvetlými loukami a snímky jižních středomořských krajin.

Ze střechy rovnou na chodník

Stresem přetížení lidé ne vždy „varovné signály" svého těla vyslyší. V roce 2013 skočil ze střechy banky jeden manažer JP Morgan, na začátku roku 2014 se ve svém londýnském bytě oběsil bývalý topmanažer Deutsche Bank, připomíná německý deník.Na konci roku 2011 si kvůli vyčerpání vzal 6 týdnů volno António Horta-Osória, výkonný ředitel britské banky Lloyds. V roce 2013 se vzdal funkce kvůli akutnímu vyčerpání a stresu Hector Sants, top manažer banky Barclays. Zoufalí pacienti trpí nespavostí, často nespí několik dnů za sebou, jak zpětně přiznal manažer António Horta-Osória. Nespal nepřetržitě pět nocí i v době, kdy byl na nemocenské dovolené.

Drogy, hazardní hry

Vystresovaní manažeři jsou často také závislí na alkoholu, drogách, hazardních hrách, prášcích. Jejich problémem často je, že se nedokážou nikomu svěřit, ani manželce, ze strachu, že přijdou o lukrativní místo. „Pracovní prostředí je extrémně konkurenční, a pokud mají problémy v práci, dělají si velké starosti," vysvětluje Urwin. Top manažeři bank podle něj žijí „ve zlaté kleci, kde běží jako křeček o život a nakonec se zhroutí".

Navíc situace v bankách je stále více stresující než v době před pádem banky Lehman Brothers v roce 2008. „Neznám v branži obchodování s dluhopisy ani jeden tým, který má stále tolik zaměstnanců jako před třemi lety," řekl FAZ jeden z bankovních poradců. Všudypřítomný stres se za posledních pár let ještě zvýšil a lidé tráví v kancelářích více času než dříve.

120 hodin v kanceláři týdně

Profesorka managementu Alexandra Michelová spočítala, že za posledních devět let investiční bankéři z institucí na newyorské Wall Street průměrně tráví v práci 120 hodin týdně. A podle jejího průzkumu mnoho oslovených lidí z bank tvrdilo: Teď mám následujících několik let jako prioritu práci a potom možná přijde zdraví. To už často bývá pozdě.

Podle jejího průzkumu první zdravotní potíže přicházejí po čtyřech letech pracovního přetížení. Po šesti letech 60 procent lidí stále ignoruje zdravotní potíže, které jim tělo signalizuje – chronické bolesti zad, cukrovku, srdeční choroby a zvýšení úrovně jaterních enzymů v důsledku vyšší konzumace medikamentů.

Práce pro velkou matku

Jeden z respondentů popsal své pocity zaměstnance pro velkou banku jako práci pro matku, která se o něj 24 hodin stará. Nosí mu i večer zdarma jídlo, může v rámci budovy jít do posilovny. Funguje tam nonstop prádelna a čistírna obleků a k ruce má sekretářku, která vše zařídí. Nejraději by pracovní prostředí vůbec neopouštěl. „Bylo to jako psychoexperiment, během kterého se nepřetržitě svítí," uvedl.

Banky jedou na vlně

Navzdory negativním důsledkům pracovního vytížení lidí z oblasti bankovnictví a financí se bankám jako institucím v globálním měřítku daří nadmíru dobře. Podle časopisu The Banker se zisky bank v roce 2013 celosvětově meziročně zvýšily o 23 procent na 920 miliard dolarů. Což je prvně od vypuknutí finanční krize, kdy celosvětové bankovní příjmy převýšily předkrizovou úroveň 786 miliard dolarů v roce 2007.