Investice

Írán vyhlíží investory. Ti otálejí

8. červen 2016 četba na 9 minut

Foto: red

Íránská ekonomika čeká na investice západních společností. I když se v lednu podařilo uzavřít dohodu o kontrole nad jaderným programem, restrikce Spojených států nadále trvají a evropské firmy mají problém přesvědčit banky, aby jejich obchody financovaly. Ekonomický rozvoj země blokuje i regionální protivník ze Saúdské Arábie.


Ještě v lednu světoví politici nešetřili úsměvy, když se podařilo dohodnout s Íránem na kontrole jejich jaderného programu. Spojené státy zrušily ekonomické sankce, aby je o den později opět zavedly kvůli programu balistických střel, jež také mohou nést jaderné hlavice. Zmrazená aktiva íránských subjektů jen v USA mají hodnotu 55 miliard dolarů a jsou i nadále nedostupná. Respektive, uvolnil se jen zlomek z celkového objemu. Tři miliardy dolarů, uvedla agentura Bloomberg.

100 mld. USD

Takový byl odhad zmrazených íránských aktiv po celém světě před dohodou o nukleárním programu. Zdroj: reuters.com

425 mld. USD
byla hodnota íránského HDP v roce 2014. O rok dříve to bylo 511 mld. USD. Zdroj: tradingeconomics.com


1/3

Takovou část ekonomiky Íránu by mohly ovládat íránské revoluční gardy podle odhadu časopisu Foreign Affairs z roku 2013. Zdroj: foreignaffairs.com

58 %
Takový podíl manažerů firem sídlících v Londýně, které chtějí investovat v Íránu, neví, jak by ochránili své investice. Zdroj: clydeco.com


Na americké straně stále převažují kritické hlasy směrem k islámské regionální mocnosti, která je zároveň hlavním rivalem Saúdské Arábie. K tomu přistupuje obava ostatních bank, asijských a evropských, půjčovat zemi, která je i nadále „na kordy" s největší ekonomikou světa.

Protiíránská fobie

The Financial Times (FT) upozornily, že v USA působící lobbistická skupina United Against Nuclear Iran (UANI) odrazuje případné investory od obchodů s Teheránem. A na postoj Washingtonu si stěžoval i nejvyšší duchovní Ajatolláh Alí Chameneí, který na konci dubna obvinil Spojené státy, že zemi znemožňují přístup na globální bankovní trh.
„Na papíře Američané píší, že banky mohou spolupracovat s Íránem, ale v praxi podporují protiíránskou fobii, že jsme státní sponzor terorismu," prohlásil duchovní vůdce země.

Sankce platí

I když oficiálně USA nestojí v cestě ekonomickému rozvoji země, sankce Bílého domu nadále platí. „Stále platí zákaz pro občany Spojených států investovat v Íránu, dovážet nebo vyvážet do země většinu zboží a služeb, nebo se podílet na obchodních a finančních jednáních s většinou íránských osob a firem," vysvětlil v americkém Senátu Adam Szubin z amerického ministerstva financí, jenž má na starosti boj s financováním teroristů.
Dodal, že Írán má i nadále zablokovaný přístup na americký trh. Szubin tak přesvědčoval senátory, že je Obamova administrativa velmi kritická vůči Teheránu kvůli zkouškám balistických raket, porušování lidských práv v islámské zemi a financování teroristických skupin napojených na íránské revoluční gardy, které tvoří paralelní armádu (mají chránit islámskou revoluci) a ovládají až třetinu ekonomiky přes různé firmy.

V zásadě podporujeme zahraniční subjekty, aby obchodovaly s Íránem. A přitom stále hrozíme sankcemi.

Někteří američtí zákonodárci nerozumí tomu, proč se má Íránu ekonomicky pomoci, pokud zároveň platí americké obchodní sankce. „Jak to je? V zásadě podporujeme zahraniční subjekty, aby obchodovaly s Íránem, a přitom stále hrozíme sankcemi kvůli možnému jednání s revolučními gardami," ptal se demokratický senátor Bob Menendez, který byl proti jaderné dohodě s teheránským režimem. Senátorka Elisabeth Warrenová uvedla, že ekonomické reformy by zemi umožnily získat zahraniční investice, ale režim prezidenta Hasana Rúháního musí plnit dohody. Měla tím na mysli především raketový program a financování terorismu.

Pokuty pro banky

Problém mají zahraniční firmy s financováním velkých projektů. Ministr zahraničí John Kerry v Londýně zástupcům neamerických bank slíbil, že nebudou penalizovány, pokud se zapojí do obchodů s Teheránem. Bankéři zatím vyčkávají. Mají totiž na paměti, že v minulosti museli zaplatit pokuty Spojeným státům za porušování ekonomických sankcí.
Dohromady se jednalo o 15 miliard dolarů. BNP Paribas zaplatila 8,9 miliardy dolarů v červenci 2014 za porušení amerických sankcí vůči Súdánu, Kubě a Íránu. Podobně německá Commerzbank zaplatila pokutu 1,45 miliardy dolarů za financování projektů v Súdánu a Íránu.

Manažeři se bojí

Stejně rozpolcené jsou i firmy, které již mají rozjednané obchody s téměř 80 milionovou zemí. Navíc podle právní kanceláře Clyde&Co celých 58 procent manažerů globálních firem se sídlem v Londýně, kteří by měli zájem obchodovat s Íránem, neví, jak by měli ochránit své investice v zemi, která je pod sankcemi USA. Až třetina manažerů má problém s tím, že by s bankou museli jednat o finanční transakci s Íránem. „Pokud se třetina byznysmenů, kteří chtějí obchodovat s Íránem, tolik bojí sankcí, že o tom nechtějí mluvit ani se svojí bankou, je to problém," komentoval průzkum John Whittaker z Clyde&Co.

Pokud se třetina byznysmenů, kteří chtějí obchodovat s Íránem, bojí sankcí natolik, že o tom nechtějí mluvit ani se svojí bankou, je to problém.

Přitom evropské firmy měly být na čele pelotonu závodu o investice do bývalé Persie. Teherán již oznámil zájem o 118 dopravních letadel Airbus v hodnotě 27 miliard dolarů. A příslušná dohoda byla na konci ledna podepsána v Paříži. Německý koncern Siemens v březnu podepsal předběžnou dohodu o výstavbě železnice v hodnotě 2,3 miliardy dolarů. A italská firma Belleli má dohody v energetické oblasti za 5 miliard dolarů. Do obchodu s íránským režimem by se mohl zapojit i americký výrobce letadel Boeing, musí ale získat speciální povolení od americké vlády.

Riziko podpory teroristů

Whittaker doplnil, že mnoho firem se může dostat do problémů, pokud by se zapletly – i nechtěně – do obchodů se subjekty, které jsou na seznamu teroristických organizací nejen v USA, ale i Velké Británie a zemí EU. Další komplikaci pro íránskou ekonomiku představuje geopolitická pozice země. Zejména sunnitská Saúdská Arábie nechce, aby se její šíitský rival ekonomicky vzmátořil. „Soutěž o to, zda bude Írán v regionu izolován nebo akceptován jako standardní regionální hráč, může trvat několik dalších let," míní Paul Pillar, profesor z Georgetown Univerzity. Podle něj možná Saúdové nakonec strategii s izolací Teheránu nevyhrají, ale mají silné spojence mnoha politiků v USA, kteří byli zastánci tvrdého postoje proti Íránské islámské republice a proti jaderné dohodě.

Ropa – mocenský nástroj

Naposledy Saúdové fakticky potopili dohodu o zmrazení produkce ropy, když žádali, že na omezení produkce se musí podílet i Írán, který s tím nesouhlasí. Podle Bloombergu si přímo v Dubaji íránští obchodníci stěžují na stoupající nevraživost vůči nim. „Saúdové používají formální i neformální mechanismy a překážky, aby zahraniční firmy nezačaly podnikat v Íránu," vysvětlil Henry Smith z dubajské pobočky konzultační firmy Control Risks. Protiíránskou politiku zastává i královská rodina v absolutní monarchii. „Ropná politika je jedním z instrumentů. Dalším je zabránění íránským investicím v regionu. Pod králem Salmanem (u vlády je od roku 2015 – pozn. red.) se jedná o jednoznačnou politiku, o tom není pochyb," komentoval regionální ekonomickou válku Mustafa Alani, šéf sekce pro bezpečnost a obranu institutu Gulf Research Center.

Český byznys v Íránu

Počátkem roku podepsaly dohody o obchodní spolupráci s íránskými partnery firma Zetor Motors, jež produkuje traktory a společnost Energo-Pro, která vyrábí vodní turbíny. Kontrakt má hodnotu 15 milionů eur. Íránská strana má zájem i o komponenty pro jaderné elektrárny, zvyšující jejich výkon a bezpečnost. Uvedl to na začátku května při návštěvě ČR íránský viceprezident Alí Akbar Sálehí. Dalším sektorem, který chce vláda islámské země rozvíjet, jsou obnovitelné zdroje, zejména solární energetika. O vstup na místní trh projevila zájem i Škoda Auto. Zatím ale firmy čekají na způsob financování. Například ČSOB tvrdí, že dokáže zprostředkovat platby do Teheránu s místními bankami.