Maloobchod

Italská představa supermarketu budoucnosti

11. duben 2016 četba na 6 minut

Foto: redakce

Vzpomínáte na doby, kdy pokladní v supermarketu zadávala ceny ručně, a využití čárových kódů bylo v úplných začátcích? Něco v dnešní době téměř nepředstavitelného bylo ještě nedávno standardem. Vzhledem k tomu, jak rychle se doba mění, Vás asi nepřekvapí, že ani další vize nakupování nejsou o nic méně zásadní. Projekt s názvem Future Food District, který byl poprvé k vidění na loňském Expu v Miláně, ukázal jednu z takových vizí.

Představte si prostor bez regálů a polic, plný potravin a velkých dotykových obrazovek. Ty vám poskytují kompletní informace o složení, nutričních hodnotách, alergenech, ale také doporučí vhodnou úpravu všeho, co vidíte. Ne, tohle není scéna z nákupního StarTreku, ale – minimálně podle Carla Rattiho ze SENSEable City Lab na MIT – budoucnost běžného nakupování v supermarketech.

Stravovací čtvrť budoucnosti

Trendy ve stravování se mění, spousta zákazníků se snaží preferovat lokální suroviny, nakupování na internetu včetně dovážky domů. Jak se ale situace změní do budoucna, jaký bude vztah mezi lidmi a jídlem v dalších letech? Právě na to se snaží Ratti ve spolupráci se svým designovým studiem a největším italským potravinovým řetězcem Coop odpovědět v projektu s názvem Future Food District, který byl poprvé k vidění na loňském Expu v Miláně.

Jde v podstatě o „stravovací čtvrť budoucnosti" složenou ze tří částí – domu s moderní kuchyní, náměstí určeného pro městské zemědělství a digitálního supermarketu, který tvoří nejvýraznější část komplexu.

Aby nakupování bylo zase osobní

I když se jedná o vizi do budoucna, Ratti se svým týmem na úplném začátku čerpal inspiraci z minulosti. Vycházel z toho, že v místech, kde docházelo ke směně, resp. prodeji zboží, spolu lidé komunikovali a měli k sobě osobnější přístup než dnes. Proto Ratti a spol. do supermarketu neumístili žádné regály ani police, stejně tak jako nebývaly dříve na tržištích.

Záměr byl jasný: dostat zákazníky do větší interakce, vytvořit nákupní pohodu a dost možná zvýšit i prodeje, protože jak známo, když člověk vidí, co do košíku dávají ostatní, minimálně se zamyslí nad tím, zda to nepotřebuje také.

Zboží podle čerstvosti a zpracování

Vzhledem k tomu, že tvůrci chtěli vyvinout větší povědomí o tom, co jíme, pojali odlišně i samotné rozmístění zboží. Vznikly tři sekce – super čerstvá, čerstvá a „suchá", ve kterých řazení zboží odpovídá přirozenému postupu ve výrobě – na začátku sekce je vždy výchozí surovina a na konci ta nejvíce zpracovaná (hroznové víno > láhve s vínem, mléko > sýr).

Čerstvé produkty navíc nejsou rozděleny podle toho, zda jde o ovoce, nebo zeleninu, ale podle barev. Snadno tak vedle sebe nalezete třeba hrušky, papriky a cibuli. Je dost možné, že v novém způsobu řazení byl, mimo snahy o dodržení přirozeného řetězce, skrytý ještě další záměr – dostat zákazníky do překvapivých situací a přimět je jinou formou uvažovat o tom, co vlastně (ne)potřebují. Ostatně do podobných situací se dostáváme už dnes, kdy řetězce běžně přemísťují zboží z jednoho konce obchodu na druhý a nechávají zákazníky „hledat" nákup tak, aby si ve výsledku odnesli i to, co nepotřebují.

Dotykem nezarmoutíš

Důležitou roli v supermarketu hrají také dotykové obrazovky připomínající zrcadla, které jsou rozmístěny nad všemi interaktivními stoly se zbožím. Obrazovky se rozsvítí až ve chvíli, kdy se zákazník přiblíží ke stolu a poté nabídnou širokou škálu informací o každém produktu (původ, alergeny, vhodný způsob úpravy, atd.).

Výběr si přitom každý může sám regulovat. Ratti tvrdí, že takto produkt lidem doslova říká svůj příběh, vzdělává je v tom, co jedí, a ulehčuje rozhodování. Dalo by se říci, že jde v podstatě o snahu lidi blíže seznámit s každým produktem, podobně jako třeba na farmářském trhu, akorát digitální a více sofistikovanou formou.

Tváře appky a ekologie

Na venkovní fasádu marketu byl pro změnu nainstalován největší plotter (zařízení určené k tvorbě čárové grafiky, např. kreslení map a technických výkresů) na světě, který barevně vykresluje obličeje vygenerované na základě výběru reálných návštěvníků supermarketu. Tímto způsobem se tvůrci snaží přenést pozitivní náladu ven, a nalákat tak další nakupující. Nakupování ulehčuje také volně dostupná mobilní aplikace – zákazník napíše své preference (vegetarián, malý obsah sacharidů, vegan, atd.) a aplikace poté vybere produkty z nabídky, které nejlépe splňují daná kritéria.

Na základě shromážděných dat z celého supermarketu je na velkou stěnu promítán seznam nejčastěji nakupovaných položek dne, který zákazníky může inspirovat při nákupu (neuškodí dodat, že na předních příčkách se právě na Expu již od rána drželo zejména pivo).

Tvůrci ale upozorňují i na zátěž, kterou vytváříme na životní prostředí díky množství jídla, které vyhazujeme. Proto v supermarketu nabízí potraviny v obalech, které vše uchovají v dobré kvalitě mnohem delší dobu. Z čehož by ve výsledku mělo těžit jak životní prostředí, tak i samotný zákazník.

Pompézní nápad s pompézním rozpočtem

I když projekt zatím sklízí převážně kladné ohlasy, má i své stinné stránky. Tou asi největší je rozpočet na realizaci samotného supermarketu. Částka za výstavbu ukázkového obchodu se vyšplhala na 15 milionů euro. V budoucnu by se přitom nemělo jednat o supermarket pro bohaté, ale běžný stánek řetězce. Představa, že se většího množství podobných obchodů dočkáme v blízké budoucnosti, proto zatím pokulhává. Vzhledem ke zrychlující se době a zvyšujícímu se trendu dovážky nákupu až domů, zůstává také otázkou, zda samotný zákazník bude chtít opět trávit více času v supermarketu.