Krach tří největších islandských bank v roce 2008 – v důsledku globální finanční krize vyvolané pádem americké banky Lehman Brothers – zůstává dodnes ekonomickým mementem země. Obyvatelé Islandu a jeho politici jsou proto k současnému globálnímu finančnímu systému značně skeptičtí. Tehdejší ničivá „finanční lavina" s sebou na Islandu strhla i tamní banky s aktivy desetkrát přesahujícími hodnotu islandského HDP.

Od té doby se však dokázala islandská ekonomika oklepat a připravuje se na zrušení kontrol kapitálu, který plyne do a ze země ležící v severním Atlantiku, připomíná agentura Reuters. (Pozn.: podobně jako tak učinil nyní od dubna Kypr, který před dvěma lety čelil také velké bankovní krizi.) V současné době středopravá islandská vláda posuzuje revoluční návrh, který by měl zamezit podobnému scénáři z roku 2008, kdy investoři v panickém strachu z finanční ztráty vybrali peníze z islandských bank, a ekonomika se položila.

Konec zlovolným bankám

Návrh poslance Frosti Sigurjonssona z vládnoucí centristické Strany pokroku předpokládá, že komerční banky nebudou moci svévolně vytvářet elektronicky peníze v podobě dalších půjček, tuto pravomoc bude mít pouze centrální banka. „Klíčové je, že pravomoc vytvářet peníze bude oddělena od rozhodovací pravomoci, jak by měly být tyto nové peníze alokovány," uvedl v návrhu Sigurjonsson, který má podporu premiéra Sigmundura Davida Gunnlaugssona. Návrh s názvem Lepší monetární systém pro Island má projednat islandský parlament.

Cílem návrhu je, aby banky byly odděleny od možnosti tvorby peněz tím, že poskytují nekontrolovatelně půjčky. Měly by být jen prostředníkem mezi střadateli a dlužníky. Zůstala by jim „jen" funkce správce účtů a plateb a zprostředkovatele mezi střadateli a věřiteli.

Dvacet krizí za 150 let

Agentura AFP připomíná, že vystudovaný ekonom Sigurjonsson stál za programem spuštěným v květnu 2014, který umožnil finanční pomoc zadluženým Islanďanům, ti mohli splácet hypotéky uzavřené před rokem 2008 s indexací úroků podle inflace. Island se podle zprávy místních centrálních bankéřů dostal od roku 1875 do 20 různých finančních krizí, v průměru pak k finanční krizi došlo jednou za 15 let. Sigurjonsson tvrdí, že to bylo vinou nafouknutých úvěrových bublin komerčních bank během ekonomického růstu. „Nezdá se, že by z tohoto návrhu byly západní banky šťastné. Musí určitě přemýšlet, jak vymazat islandský národ z mapy," posměšně napsal Tyler Durden na serveru zerohedge.com.

Kromě Krugmana všichni jásají

Podle Durdena každý logicky uvažující člověk uzná, že se jedná o rozumný nápad. Z návrhu nemůže jásat snad jen ekonom Paul Krugman, ironicky připomíná Durden. Nositel Nobelovy ceny a sloupkař The New York Times Paul Krugman je od finanční krize velkým odpůrcem úsporných opatření.

Podle něj od roku 2010 zaváděná úsporná opatření nepodporují ekonomický růst, naopak. Jako ukázkový příklad uvádí ekonomickou situaci v Řecku.

Komu vyhovuje současný systém?

Současný systém půjček, který banky nafukují množstvím úvěrů, funguje, dokud všichni platí splátky. Pokud se začnou dlužníci dostávat do platební neschopnosti, celý systém kolabuje, připomíná na blogu The Washington Post Max Ehrenfreund.A vzápětí zároveň podotýká, že současný finanční globální systém je nestabilní. Pokud se zadlužení domácností přehoupne přes únosnou mez, banky nemají jak zasáhnout.

Pokud však peníze bude vytvářet jen centrální banka, může přitáhnout „finanční otěže" a další peníze do ekonomiky nenalévat. Podle Ehrenfreunda poslanec Sigurjonsson fakticky navrhuje, že vláda bude ovládat spořicí účty lidí. A žádná banka nebude moci poskytnout půjčku, pokud to nepovolí vláda, respektive centrální banka.

„Peníze budou v tomto systému jen přesouvány z místa na místo, místo toho, aby byly vynásobeny množstvím cyklů půjček a spoření. Centrální banka bude plně odpovědná za množství nově vytvořených peněz pro lidi, aby byly použity pro růst ekonomiky. V současném systému sdílí tuto odpovědnost centrální banka s ostatními bankami," shrnuje Ehrenfreund.

Komerční banky tvoří 97 procent peněz

Na„škodlivý vliv" komerčních bank upozornil mimo jiné již před rokem komentátor Financial Times (FT) Martin Wolf. Podle něj 97 % peněz ve Velké Británii vytvoří komerční banky jako vedlejší produkt při jejich půjčování. Jedná se ve skutečnosti o převoditelné soukromé dluhy. „Tisknout padělané bankovky je nelegální, ale vytváření vlastních peněz ilegální není," pozastavil se nad současným fungováním bankovního systému Wolf. Respektovaný komentátor islandskému návrhu určitě zatleská. Sám v dubnu 2014 uvedl, že problém nemůže být vyřešen okamžitě, ale je dobré znát tuto variantu, zvláště pokud víme, že se finanční krize opakují.