Bankovnictví

Jak vyprat peníze z drog? Přes směnárnu

8. únor 2016 četba na 5 minut

Foto: redakce

Peníze z drog a nelegální těžby zlata v Kolumbii pomáhají vyprat směnárny, které dávají běžným Kolumbijcům až desetiprocentní slevu oproti oficiálnímu kurzu dolaru k místnímu pesu.

Z Kolumbie se stává stále oblíbenější turistický cíl mnoha cestovatelů. V zemi ustalo otevřené násilí a vláda míří k dohodě s povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) a jejímu odzbrojení. Jejich aktivity jsou přitom financovány především z nelegálního obchodu s narkotiky.

Záplava nelegálních dolarů

Ačkoliv to vypadá, že se moc narkomafie v zemi daří potlačovat, nelegální peníze v zemi prostupují celou ekonomiku. Plocha půdy, kde se pěstuje koka, stoupla podle zprávy OSN v roce 2014 meziročně o 44 procent. Kromě nelegálního obchodu s kokainem v zemi kvete i nelegální těžba zlata, která se podle ministra obrany Luise Carlose Villegase svým objemem blíží k úrovni výnosů obchodu s narkotiky.

Až 80 procent vytěženého zlata v zemi pochází z ilegální těžby, uvedl server Mining.com. Podle kolumbijské vlády to činí asi 2,5 miliardy dolarů. Celý nelegální těžební průmysl vytváří fakticky paralelní ekonomiku. Jihoamerickou ekonomiku zaplavilo mnoho dolarů, které potřebují „vyprat". A k tomuto účelu mafie využívá směnárny.

Výměna peněz na ulici před bankou

Řadoví Kolumbijci mohou směnit kolumbijské pesos za americké dolarové bankovky výhodnějším kurzem, než by jim nabídla oficiální banka. „Směnárníci dostávají dolary od ilegálních skupin, narkomafie i jiných kriminálních skupin. Nepožadují od nich patřičné dokumenty," postěžoval si agentuře Bloomberg vládní úředník, který má na starosti dohled nad obchodníky s cizími měnami. Drzost černých směnárníků je dokonce taková, že proměňují pesos za dolary kolemjdoucím přímo před budovou centrální banky v Bogotě.

Alberto Boada z bankovní rady tvrdí, že takovouto činnost by měli potírat daňoví úředníci, samotné banky s tím jen těžko mohou něco dělat.

Mafie směnárny potřebuje

Podle Juana Ortegy, který vedl vládní úřad pro daně a cla DIAN, jsou pro byznys s narkotiky stejně důležité směnárny jako dodavatelé chemikálií pro výrobu kokainu z lístků koky. Skutečnost, že směnárny nabízejí výhodnější kurz až o deset procent, než je ten oficiální, naznačuje, že na trhu je dostatek dolarových bankovek, které potřebují zlegalizovat.

Představu o tom, o kolik peněz se může jednat, ilustruje Ortegův postřeh z let 2010 až 2014, kdy agenturu DIAN vedl. Speciálně vycvičený pes na odhalování hotovosti na mezinárodním letišti v Bogotě denně zadržel až tři lidi, kteří u sebe měli 150 až 300 tisíc dolarů. Bohužel ve službě vydržel necelé dva týdny, než jej někdo otrávil. Ortega je přesvědčen, že to byl někdo ze zkorumpovaných policistů nebo agentů DIAN.

Byt jako zástava

Bývalý vyšetřovatel agentury DIAN popsal byznys čištění peněz, na kterém jsou překupníci drog závislí, následovně: Ten, co nabídne tuto službu, má na starosti soustředit dolary z prodeje drog mimo Kolumbii a pak je vyměnit za kolumbijské pesos. Účtuje si komisi mezi deseti až dvaceti procenty. „Ručí se nemovitostmi. Takže pokud je zabavena hotovost ve výši tří milionů dolarů, tak se dluh vyrovná bytem v hodnotě tři miliony dolarů," uvedl bývalý vyšetřovatel.

Mafie mu začala vyhrožovat zabitím a mezi směnárníky kolovaly jeho fotografie, takže nemohl pokračovat ve své práci. Kromě toho mnoho z nich bylo varováno předem úředníky podplacenými mafií, než měl přijít zátah na pracovníky směnáren.

Osm stovek firem na seznamu

Konečnou fází legalizace peněz je využití v podnikání přes restaurace, hotely, stavební firmy, noční kluby. Jen americké ministerstvo financí má na svém sankčním seznamu 800 kolumbijských firem, kterým zmrazilo jejich aktiva na území USA a se kterými nesmějí americké firmy obchodovat. „Je to kolumbijská zvláštnost. Normálně by měl být kurz ve směnárně méně výhodný, ale v Kolumbii to je součást ilegální ekonomiky," postěžoval si na současnou praxi jeden z úředníků centrální banky.

Proč se na mne usmálo štěstí?

Že tento byznys dobře funguje, je dáno také tím, že si Kolumbijci nadále kupují dolary na ulici se slevou, i když vědí, že tím podporují obchodníky s drogami. „Proč se zrovna na mě usmálo štěstí, že jsem dostal tak výhodný kurz? I méně vzdělaní lidé než jsem já, by si tuto otázku měli klást co nejčastěji," doplnil Ortega. Pokud se nezmění přístup Kolumbijců k nelegálním činnostem, mafie svůj vliv v zemi neztratí.