Energetika

Je to jen byznys, tvrdí šéf Gazpromu o novém plynovodu

18. červen 2016 četba na 2 minuty
Loď pokládající první potrubí Nord Streamu v srpnu 2010.

Loď pokládající první potrubí Nord Streamu v srpnu 2010.

Foto: Nord Stream AG

Žádná politika, ale obyčejný byznys! Předseda přestavenstva Gazpromu Alexej Miller se na Petrohradském ekonomickém fóru pokusil rozptýlit podezření evropských vlád, že výstavba dalších dvou potrubí baltského plynovodu Nord Stream má hlavně politickou motivaci a že jejím cílem je "vyhladovět" neposlušné Ukrajince.

Plynovod Nord Stream nejkratší a nejpřímější exportní trasa ze sibiřských nalezišť na klíčové trhy střední a západní Evropy, tvrdí šéf Gazpromu Alexej Miller. Ukrajinský plynový koridor je o dva tisíce kilometrů delší a také dražší. „Náklady na dopravu plynu do Německa budou prostřednictvím Nord Streamu 1,6krát nižší než ukrajinskou cestou," uvedl Miller.

Po plánovaném spuštění nových potrubí Nord Streamu v roce 2019 zůstane podle šéfa Gazpromu tranzit plynu přes Ukrajinu pouze v rozsahu 10 až 15 miliard metrů krychlových ročně. To bude stačit tak maximálně na pokrytí spotřeby Slovenska a Maďarska. Před nástupem krize v roce 2008 přitom přes ukrajinské území proudilo na západ až 130 miliard kubíků ruského plynu za rok, v posledních letech pak okolo 60 miliard.

Projekt Nord Stream 2 v současnosti názorově štěpí Evropskou unii na dva tábory. Hlavními zastánci výstavby jsou Němci a Rakušané. Jejich pozici to může jen vylepšit. Energetické koncerny E.ON, BASF a OMV navíc patří mezi akcionáře společnosti, která bude plynovod po dokončení vlastnit a provozovat.

Ostře proti jsou Poláci, Maďaři a Slováci, kteří přijdou o tranzitní poplatky za ruský plyn směřující dále na západ. Rusko-německé plynové bratrství však má řadu kritiků po celé Evropě a hlavně v Polsku je módní tuto spolupráci přirovnávat k paktu Molotov – Ribbentrop z roku 1939.

V ještě horší situaci je Ukrajina, která po přesměrování toku ruského plynu přijde o poplatky ve výši zhruba dvou miliard dolarů ročně. Pro zemi na pokraji ekonomického kolapsu to bude znamenat další těžkou ránu.