Uprchlíci

Jen doktoři ze Sýrie, nebo jen analfabeti? Realita kolem uprchlíků je složitější

21. listopad 2016 četba na 4 minuty
Uprchlíci na nádraží v Mnichově. Srpen 2015.

Uprchlíci na nádraží v Mnichově. Srpen 2015.

Foto: Jazzmany / Shutterstock.com

Vzdělání uprchlíků, kteří se chtějí usadit zejména v Německu, ukazuje, že ani jeden z extrémů, tedy že většina uprchlíků jsou vysokoškoláci, nebo naopak nevzdělaní dělníci, neodráží reálný stav.

Studie německého Institutu pro pracovní trh (IAB) a vládního Úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) ukazuje, že vzdělání imigrantů, kteří přišli do Německa, není tak katastrofické, jak mnozí odpůrci migrace do Evropy zdůrazňují.

Německé instituce se ptaly vzorku 2300 uprchlíků zejména ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, kde se aktuálně odehrávají ozbrojené konflikty. A výsledek překvapil i odborníky, kteří se kvalifikací uprchlíků zabývají.

Vzdělání není katastrofické

Téměř tři pětiny (58 procent) lidí starších 18 let mají za sebou v zemi původu školní docházku delší než deset let. U německé společnosti je to 88 procent populace, upozornila agentura DPA. Téměř třetina (31 procent) imigrantů studovala na vysoké škole, 19 procent vysokou školu dokončilo. Na druhou stranu devět procent z nich nemá žádné vzdělání.

Téměř třetina studovala na vysoké škole, 19 procent imigrantů vysokou školu dokončilo.

Mnoho z uprchlíků si navíc mohlo kvalifikaci vylepšit praxí. Tři čtvrtiny z dotazovaných (73 procent) měly před útěkem z rodné země práci – v průměru 6,4 roku.

Nalézt zaměstnání v největší evropské ekonomice není přitom pro uprchlíky snadné. „Tři roky po příjezdu do Německa má asi 30 procent uprchlíků práci. Po pěti letech to je asi polovina," uvedl pro Deutsche Welle profesor Herbert Brücker z IAB.

Kolik stojí útěk?

Zajímavé je také to, kolik uprchlíky jejich anabáze stála. Podle nich to je okolo 7 tisíc eur, což je asi 190 tisíc korun. A v průměru jim trvalo 49 dnů, než se do Německa dostali.

Studie se zabývala i tím, proč si uprchlíci vybírají zrovna Německo. Téměř tři čtvrtiny z nich uvedly, že to je kvůli dodržování lidských práv, na druhém místě byla kvalita vzdělávacího systému, na třetím pak pocit, že jsou v zemi vítaní. Teprve potom následovaly důvody jako sociální blahobyt a ekonomická situace Německa. Svou váhu pro rozhodování lidí má i to, že se v Německu usadili příbuzní, kamarádi, lidé ze stejné země.

Proč si uprchlíci vybírají Německo?

  • Dodržování lidských práv 73 %
  • Německý vzdělávací systém 43 %
  • Pocit, že jste vítáni 42 %
  • Sociální blahobyt 26 %
  • Ekonomická situace Německa 24 %
  • Německé azylové řízení 22 %
  • Žijí zde rodinní příslušníci 19 %
  • Žijí zde lidé z mé vlasti 14 %
  • Žijí zde moji známí 12 %
  • Náhoda 9 %
  • Jiné důvody 12 %

Zdroj: IAB-BAMF/Deutsche Welle

Respekt pro demokracii i práva žen

Studie se také zabývala zkoumáním hodnot uprchlíků. Ty se shodují s hodnotami německé populace. Tvrzení, že „člověk by měl mít demokratický systém", podpořilo 96 procent dotázaných. Princip rovnosti žen a mužů podporuje 92 procent z nich.

V jednom ukazateli však panuje rozdíl. A to u tvrzení, že pokud žena dlouhodobě vydělává více peněz než muž, vede to ve vztahu k problémům. S tím souhlasila téměř třetina uprchlíků (29 procent). Ve většinové německé společnosti s tímto výrokem souhlasí „jen" 18 procent dotázaných.

Podle studie je čtvrtina příchozích křesťanského vyznání, zbývající tři čtvrtiny pak muslimského.

Čtvrtina příchozích je křesťanského vyznání, zbývající tři čtvrtiny pak muslimského.

Spolková ministryně práce Andrea Nahlesová z SPD vyjádřila nad výsledky studie spokojenost. „Lidé, kteří k nám přicházejí, přicházejí také kvůli našim hodnotám, občanským právům a právům pro menšiny." Podle ní také mají vysokou akceptaci pro práva žen. „Doufám, že tyto poznatky přispějí k tomu, že diskuse v Německu o uprchlících bude pokračovat ve věcnější rovině," dodala.