Digitální televize O2 TV získává na popularitě. Množství domácností, které využívají tuto službu, je na hranici dvou set tisíc. A další uživatele zaznamenává O2 u mobilní aplikace, která podle Jindřicha Fremutha, ředitele divize Rezidentních zákazníků ve společnosti O2 Czech Republic, registruje přes 350 tisíc stažení. „Zákazníci jsou nadšeni. Je znát, že jsme si dali hodně práce s obsahem, který nabízíme. A ten je hlavně, co se týká fotbalu, dominantní," dodává k tomu Fremuth, čímž vysvětluje i nárůst diváků díky „unikátním" funkcím nového kanálu O2 Sport. Televize O2 TV však podle Fremutha nemá být spjata jen se sportem. „ Chceme ukázat, že naše platforma je pro kohokoliv a každý divák si najde svůj obsah, na jakémkoli zařízení."

Jaké jsou zatím reakce na nový kanál O2 Sport? Předpokládám, že minimálně u mužské části populace pozitivní...

Musím říci, že publicita je obrovská. A nejenom ta vyvolaná reklamní kampaní, kterou jsme spustili. Obecně to získalo velký přirozený PR efekt. Z mého pohledu to také hodně rozhýbalo vody i v profesionální rovině. O to, co to vlastně děláme a proč to děláme, se začaly zajímat i ostatní stanice. To beru jako postranní benefit, který přinesl trochu „nový vítr" do celého televizního byznysu. Lidé se teď mnohem více začínají věnovat tématu nelineární televize. Kladou si otázky typu: co dál? Co může být s mým obsahem? Jak ho dál mohu využívat?

Vrátím-li se k reakci zákazníků, tak ti jsou samozřejmě nadšeni. Je znát, že jsme si dali hodně práce s obsahem, který nabízíme. A ten je hlavně, co se týká fotbalu, dominantní. Lidé také začali více vnímat funkce naší televize, které se právě na O2 Sportu dají dobře využít. I když například pohledy z více kamer – tedy možnost sledovat zápas z různých kamer na hřišti – jsou méně využitelnou funkcí než třeba zpětné zhlédnutí nebo pauza či restart. Ale chápu, že právě pro sportovní fanoušky je právě tohle hravá a interaktivní volba.

A reakce lidí z branže jsou tedy jaké? Nevnímají vás více jako konkurenci?

Na začátku jsme se setkávali spíše s otazníky i s obavami z toho, že zde opravdu roste nová konkurence. Vyrojila se spousta spekulací kolem toho, do jakého digitálního obsahu půjdeme. A když odezněla tahle prvotní vlna, vše přešlo do mnohem pragmatičtější a kooperační roviny. Do přemýšlení typu „co z toho mohu získat já". Proto teď zahajujeme více debat s dalšími poskytovateli obsahu, což ale byl i jeden z našich cílů. Zda by náhodou nebyl jejich obsah využitelnější na naší IP platformě zajímavějším způsobem, než se využívá dnes.

Čekáme masivní růst uživatelů

Máte už nějaká čísla?

Máme, ale nerad bych je nyní ještě zveřejňoval. Jsou totiž ovlivněna i tím, že postupně převádíme stávající bázi starých uživatelů do nových programových balíčků. Konkrétně O2 Sport nebude součástí staré nabídky, ale pouze nových balíčků M, L a XL. A tuhle bázi migrujeme postupně, čímž dochází i k postupnému náběhu uživatelů.

A jak migrace konkrétně probíhá?

Chceme, aby naše nabídka byla transparentní, přehledná, a proto jsme ji co nejvíce zjednodušili. Z téměř padesáti různých tarifů s různými cenami teď budou pouhé tři. Stávající zákazníky informujeme o tom, že staré balíčky zavíráme a zavedeme jim nové. Podle toho, co dnes mají, jim vybereme optimální variantu, aby byla co nejblíže jejich předchozí nabídce. Mají i možnost si to změnit, kdykoli chtějí. Zákazník, který se změnou nesouhlasí, má samozřejmě právo od smlouvy odstoupit. Opravdový masivní růst ale čekáme teď v předvánočním období.

A jaké tedy máte číselné cíle?

Pro nás i pro celý trh jde o natolik novou službu, že jakékoli cíle – střednědobé či dlouhodobé – jsou víceméně jen ambice. Řekli jsme si, že stavíme masový produkt, který je využitelný ve většině domácností, určitě není pro každou. Začali jsme O2 Sportem, s nímž jsme chtěli získat jistou publicitu. Ale součástí kampaně je celá šíře obsahu, který máme. Tedy i filmy, dokumenty, zpravodajství. A zároveň ukazujeme i funkce, které daná služba umožňuje. Chceme ukázat, že naše platforma je pro kohokoliv, ale sportovními fanoušky jsme to chtěli „vykopnout".

Vlastní obsah: (Zatím) jen sport

Dříve jste obsah v podstatě jen přebírali, nyní ho i v rámci O2 TV produkujete – mám na mysli sportovní události. Plánujete jít i do dalších oblastí, případně třeba formou nějakých spoluprací?

Člověk by neměl nikdy říkat slovo nikdy, ale v tuhle chvíli nepracujeme na žádném dalším vlastním kanále, ani vlastním obsahu. Nicméně, co se týká spoluvytváření, tak ano, pokud tím myslíme, že se sejdeme s poskytovatelem obsahu, což může být distributor filmů, nebo i nějaká televize. A říci: vy máte obsah, máte ho víc, než jste schopni na lineární televizi odvysílat, a my máme nelineární televizní platformu, kam se vejde mnohem víc.

Pojďme to dát dohromady a udělat jinou zákaznickou zkušenost. Naše role je být spíše agregátem a distributorem obsahu, než tvůrcem. Protože snažit se produkovat na vlastní pěst širokou paletu nejrůznějších žánrů, to je neproveditelné. Je naivní si myslet, že to lze v českém prostředí udělat a ani to není naše ambice.

Nelineární TV mění trh

Internetová a nelineární televize zcela mění trh nejen u nás. Jak je na tom Česko v porovnání se světem? Nejde o malý trh?

Rozhodně ano a určitě platí, že svým způsobem je to u nás trochu zpožděné. Ale na druhou stranu se to často zjednodušuje a podle mě i nesprávně. Odlišujme OTT služby (pozn. red. – zkratka z over the top – audiovizuální obsah distribuován přes internet) vyloženě jako webové videopůjčovny, které fungují i v tabletu nebo smartphonu. Tam je západní svět velmi vepředu. A odlišujme toto od IPTV prostředí (pozn. red. – služby digitální televize šířeny prostřednictvím IP protokolu přes počítačové sítě), což je třeba právě O2 TV. Ze srovnání nabídky v Evropě nám vyšlo, že O2 TV je jedna z nejpokročilejších, takže tady neplatí, že bychom byli nějak pozadu. Pozadu jsme v rozšíření tzv. video on-demand (VoD) služeb. Ale vývoj těchto služeb je nezadržitelný. A je i naší úlohou – pokud jsme největší operátor a největší poskytovatel IPTV v zemi – abychom penetraci dokázali podpořit a urychlit.

Záleží i na naší vlastní schopnosti, jak rychle dokážeme lidem vysvětlit výhody. To je nejdůležitější faktor celého rozvoje IPTV – dokud si člověk neosahá, nevyzkouší, neuvidí, tak nedocení, co vlastně dostává. Oceníte to, až když přijdete těsně před osmou večer domů, vámi sledované zprávy už proběhly, ale vy dvěma zmáčknutími máte tyto zprávy od začátku. A to jsou momenty, kdy si řeknete – to je ono. Nebo máte malé dítě a pustíte mu pohádku v angličtině či francouzštině, protože platforma umožňuje více jazykových stop.

Je-li Česko díky O2 TV v Evropě na špici, kdo další s námi je tahounem této platformy?

IPTV platformy jsou nějak rozvinuté v každé zemi, ale nenašli jsme moc operátorů, kteří by podobně jako my nabízeli všechny funkce. Zpětné zhlédnutí je běžné, méně obvyklá je videotéka (VoD), výjimečně je v nabídce mozaika (pozn. výběr z více souběžně vysílaných přenosů – např. Liga mistrů) nebo pohled z více kamer. Britský SkySports nabízí něco podobného. A mimochodem relativně pokročilá platforma je také v Jižní Koreji.

Neznamená provoz nadstandardních funkcí také vyšší náklady na provoz? I proto, že počet lidí, kteří to ocení, bude přeci jen relativně malý?

Popsal bych to na konkrétním případě. Když vezmete kamery, kterými přenášíme zápas fotbalové Synot ligy, tak kamery tam jsou a naše režie jen produkuje výsledný přenos. Ale kamery tam jsou tak jako tak, takže není problém pak nabídnout i stream z těch, které naše produkce sice má k dispozici, ale střídá je po svém. Konečná volba je na zákazníkovi. Určité vyšší náklady tam jsou, ale nejsou nijak zásadní. Co se týká mozaiky, to znamená, že Liga mistrů hraje ve stejný čas osm zápasů, tak abychom jich všech osm mohli nabídnout, jsou i zde trochu vyšší technické náklady – abychom streamy osmi zápasů byli schopni zpracovat a dát do platformy.

Ale řekl bych, že ve výsledku je to s náklady naopak, protože lépe využíváme zakoupená vysílací práva. Pokud bychom to dělali jako standardní lineární televize, vybereme si jeden zápas a ze zbytku uděláme sestřih. My sice zaplatíme o něco více, ale využijeme vše a zajistíme i vyšší sledovanost. Z mého pohledu jde o efektivnější a chytřejší nakládání s videoobsahem.

Obsahu je nadbytek

Platí to i jinde než ve sportu?

Když půjdete za tvůrci obsahu, většina z nich vám řekne, že mají více obsahu, než jsou schopni vysílat. Buď proto, že to neumí technicky, nebo proto, že nejsou schopni tento videoobsah monetizovat. Je otázka, na kolik je kvalitní, ale obecně množství obsahu není problém. Když se bavíme i se zahraničními poskytovateli obsahu – některými televizemi – všichni se shodují, že mají více obsahu, než dávají na své kanály. A jsou ochotni se s námi bavit, za jakých podmínek bychom byli schopni tenhle obsah navíc využít.

Jak se vůbec daří penetrovat trh službami, jako je VOD? Přeci jen Češi nejsou zvyklí za věci na internetu platit. Neměla by být lepší výchova?

Mám na to několik hypotéz. Za prvé, co se týče obecně placené televize (pay-TV), hlavní věc, která ovlivnila trh v Česku – kdy zhruba do roku 2011 počet lidí využívající pay-TV stoupal a pak začal klesat – byla digitalizace televizního vysílání a nástup DBTV. Začaly vznikat volně dostupné kanály v terestrickém vysílání, víceméně zadarmo, které zákazníci získali nákupem set-top boxu, později smart-TV. V ten moment se začala produkovat řada nových, z mého pohledu zbytečných kanálů, které řadu zákazníků demotivovaly, aby si pořídili kvalitní placenou televizi.

Přitom největší sledovanost má jen pár kanálů a s přibyvšími kanály se v zásadě v průběhu let celková sledovanost ani nezměnila, jen se více ředí. Určitý zlom přišel na trhu placené televize v průběhu posledního roku a půl, kdy počet stoupl o necelých 30 tisíc lidí, což je taženo O2 TV. A tahle křivka vzhůru nejen u nás bude podle mě pokračovat ze dvou důvodů. Za prvé: standardní televize nenabídne nelineární funkce, které zákazníci budou chtít. Druhá věc: řada těch volně dostupných kanálů má nekvalitní obsah a není dlouhodobě profitabilní a udržitelná.

U nás dosahuje penetrace placené televize zhruba 30 procent, jinde více než dvojnásobek. Budeme v tomto směru svět dohánět? A jak rychle?

Na Slovensku či v Maďarsku dosahuje přes 70 procent. Česko je v tomto směru zemí s jednou z nejnižších penetrací v Evropě. Ale ta rozhodně poroste, zákazníci budou mít důvod za to platit. Na druhou stranu poskytovatelé obsahu nebudou chtít ani nebudou schopni dávat videoobsah zadarmo. Například to, že Liga mistrů byla ještě do loňské sezony na volně dostupné televizi, je v Evropě skoro unikátní.

Do budoucna půjde o to, jak šikovně nastavit monetizační model, aby se investice do nákupu práv vrátila, ale zároveň byl spokojený i zákazník. Pokud je pro uživatele složité získat dobrý placený obsah a naopak jednoduché získat pirátský obsah, je situace, jaká je. Ale myslím, že brzy se to začne měnit. Například u nás si stáhnete aplikaci, pár kliky službu aktivujete a jste stále ve smartphonu či tabletu, aniž byste někam museli chodit.

Jak hodně jsou dle vašich průzkumů ochotní lidé utratit?

Je to relativní. Co je hodně peněz? O2 TV stojí v nejnižším balíčku 299 korun měsíčně – je to hodně? Je to víc než nula, ale kolik třeba stojí krabička cigaret? 80–90 korun, a za jak dlouho vykouří člověk čtyři krabičky? Je tedy extrémně relativní, co je hodně peněz, ale jednoznačně si myslím, že budoucnost neleží v tom, že zahltíme zákazníka nabídkou 200 či 300 kanálů jako v USA a budeme za to chtít 100 dolarů. Pointa je v tom, že časem budou zákazníci sledovat 50 kanálů, které je zajímají a zaplatí za to kolem 30 dolarů.

Jsme konkurencí sami sobě

Budeme-li se bavit o televizním trhu pay-TV u nás, kdo je pro vás na trhu největší konkurence? UPC, nebo jiné služby?

UPC je největší hráč na trhu s placenou televizí, ale podle mě největší konkurencí jsme my sami sobě. Respektive naše schopnost, jak ukázat lidem, proč se vyplatí za televizi platit. Jinými slovy, když je 30 procent trhu současná penetrace placené televize, můžete hrát dvě hry. Buď se rvát o těch 30 procent, nebo budu hrát o těch zbývajících 70. Nehledě k tomu, že když se podíváte na trh s placenými televizemi, je to trochu jako „od Aše k Tatrám". Počítají se sem i balíčky, které stojí 30–40 korun měsíčně a nenabízejí nic jiného než free-to-air kanály. Není to o konkurenci mezi placenými televizemi, ale o tom, jak se postavíme k těm 70 procentům lidí, kteří zatím pay-TV nemají.

Bavili jsme se o obsahu, ale spousta lidí vlastně nezná vůbec „hardware". Vědí lidé vůbec, jak se k takhle zajímavému obsahu dostat?

Je to extrémně důležitá věc a musím říci, že v minulosti jsme ji podceňovali. Když se zeptáte obyčejného člověka: Co je O2 TV?, zjistíte, že neví. Někdo řekne, že to je internetová televize, jiný zase řekl, že jde o televizi, kterou má v rámci internetu od O2. A těch různých odpovědí dostanete celou řadu. I proto jsme si řekli, že musíme vše maximálně zjednodušit, což byl i jeden z důvodů proč jsme začali jednoznačně asociovat O2 TV s touhle malou černou krabičkou (ukazuje set-top-box), což je to jediné, co potřebujete. A tu můžete napojit na běžnou televizi a funguje vám to. Stávalo se nám u zákazníků, že někteří říkali: „Ale mně by to nešlo na moji televizi."

V momentě, kdy jsme jim totiž ukázali všechny funkce na tabletu, bylo to výborné, ale ten samý zákazník nepochopil, že to samé dokážeme dostat i do jejich televizoru. Až když jsme propojili krabičku s televizí, jednou klikli a vše naběhlo, ten zákazník najednou chápal, že třeba zprávy si je schopen přetočit. A nyní se soustředíme na to, maximálně asociovat O2 TV s tímto set-top-boxem. Všude zákazníkům dávat příklady a předvádět jim funkce. Vysvětlit jim, že mají svoji nahrávku u nás, ale přetáčejí si ji oni. Tohle je naprosto klíčové pro přístup k uživateli, kvůli tomu jsme upravili veškeré prodejní kanály a péči o zákazníka.

Dat extrémně přibývá

Zatím jsme se bavili o tom front-endu, vztahu se zákazníkem. Jak hodně jste ale museli posilovat v back-endu, tedy zázemí služby? Protože s růstem trhu bude určitě i výrazně narůstat datový tok...

Investujeme do platformy – ať už hardwaru či softwaru – potřebujete mít servery, na nichž vše běží, software, který to řídí, spravuje a ovládá. Kontinuálně rozvíjíme a vylepšujeme aplikace v koncových zařízeních a zároveň spravujeme servery, odkud se obsah dostává k zákazníkovi. Druhou stránkou jsou ale pak síťové investice, což je de facto záležitost CETINu. (Pozn. red., nedávno oddělená část od O2 do samostatné firmy, která spravuje datovou akomunikační síť v Česku.)

Znamená oddělení O2 a CETINu, že přijdou velké investice do infrastruktury? Jsou nějaké etapy, jak budou investice probíhat?

V prvé řadě musím říci, že to je víc otázka přímo na CETIN, ale za nás to je tak, že s nimi máme uzavřenou velkoobchodní smlouvu a nakupujeme si kapacitu sítě – jednotlivé přípojky či porty a podobně. Sami pak provozujeme všechny back-endové systémy, tu IT vrstvu nad tím. Takže rozvoj sítě je čistě v jejich režii, my jsme jen zákazník, který něco poptává.

Neděláme produkt pro „bednu"

Jak myslíte, že v Česku bude úspěšný Netflix, který sází hodně na vlastní obsah? Je reálné, že by došlo i k propojení Netflixu a O2 TV?

Webovou televizi Netflix určitě nevnímám jako konkurenci. My se ale soustředíme na relevantní obsah pro českého zákazníka a z tohoto titulu, ať už obsahově, či technologicky, nevnímáme Netflix jako hrozbu. Zákazníci velmi oceňují lokální obsah v lokálním jazyce, nebo s dobrým dabingem. I přesto, že zde roste generace, která má daleko nižší jazykové bariéry.

Budeme se ještě dívat na televizi jako doposud?

Ta otázka je obecnější – jak vůbec bude audiovizuální obsah v budoucnu konzumován. To je extrémně zajímavé, protože když se zeptáte dnešních teenagerů, řada z nich už nevnímá, že se jdou dívat na televizi způsobem, že si sednou v obýváku do sedačky, vezmou ovladač a zapnou tu obří věc před sebou. Ale sáhnou po tabletu, po chytrém telefonu, občas se podívají na televizi, což je zcela jiný uživatelský vzorec. A proto když budujeme O2 TV, neděláme produkt pro tu velkou krabici, ale produkt, který musí fungovat na čemkoli.