Makroekonomika

Kde se žije nejlépe? Ukazatel SEDA vám to řekne lépe než HDP

23. srpen 2016 četba na 5 minut
Ilustrační foto - ekonomický růst, graf, peníze, kalkulačka

Ilustrační foto - ekonomický růst, graf, peníze, kalkulačka

Foto: Shutterstock

Hrubý domácí produkt je považován za jeden z nejprůkaznějších indikátorů stavu ekonomiky. Zároveň je ale i dost možná nejkontroverznějším. Přitom právě to, jak se výkonnost hospodářství promítá do života lidí, by mělo být základním ekonomickým hodnoticím kritériem.

Asi nejznámnější a nejrozšířenější ekonomický indokátor – hrubý domácí produkt (HDP) – dává sice dobrou představu o hodnotě vyrobeného zboží a poskytnutých služeb, o profitu spotřebitelů z výkonnosti ekonomiky toho ovšem tolik neříká.

Přitom právě to, jak se výkonnost hospodářství promítá do života lidí, by mělo být základním ekonomickým hodnoticím kritériem.

Alternativy existují

Většina ekonomů přiznává, že HDP má výpovědní limity, přesto se stále jedná o nejrozšířenější ekonomický ukazatel. Přitom alternativy již existují.

Podle konzultační společnosti Boston Consulting Group by se více pozornosti mělo věnovat například ukazateli SEDA (Sustainable Economic Development Assessment) hodnotícímu udržitelnost hospodářského rozvoje.

Metrika SEDA zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jak se hospodářský růst přenáší do blahobytu občanů dané země. Ukazatel SEDA hodnotí 160 zemí podle tří hlavních kritérií: výkonu ekonomiky, udržitelnosti a investic.

Tyto základní tři faktory jsou pak rozděleny do 10 dimenzí. V potaz bere mimo jiné stav infrastruktury, zdravotnictví nebo vzdělávacího systému. A HDP je pouze jedním z mnoha faktorů, jež celkový výsledek ovlivňují.

Parametry zvažované zkoumáním udržitelného hospodářského rozvoje (SEDA)Parametry zvažované zkoumáním udržitelného hospodářského rozvoje (SEDA)Autor: Boston Consulting Group

Porovnáváním, jak si jednotlivé země či regiony vedou v 10 oblastech, SEDA tedy také zohledňuje, které země se zlepšují (nebo také zhoršují). Jak vlastně využívají bohatství a ekonomický růst ve prospěch zlepšování životních podmínek pro své obyvatele. Index tak neměří jen aktuální úroveň blahobytu, ale i jaký pokrok v tomto směru země zaznamenaly (na obrázku níže je vidět srovnání mezi lety 2006 a 2014).

Index SEDA také sleduje vývoj úrovně blahobytu v čase - v tomto případě od roku 2006 do roku 2014.Index SEDA také sleduje vývoj úrovně blahobytu v čase – v tomto případě od roku 2006 do roku 2014.Autor: Boston Consulting Group

Jsme v první pětadvacítce

Letos se v žebříčku sestavovaném na základě metriky SEDA stejně jako v loňském roce na nejvyšší příčce umístilo Norsko, druhé je Nizozemsko a třetí Finsko. Česká republika skončila mezi více než 160 hodnocenými zeměmi na 25. místě, za ní se na dalších příčkách umístily Spojené arabské emiráty, Katar, Španělsko, Portugalsko a Polsko.

Země, které nejlépe přetvoří ekonomický růst v blahobyt (za rok 2015) 

Pořadí Země
1. Norsko
2. Nizozemsko
3. Finsko
4. Německo
5. Rakousko
6. Dánsko
7. Švýcarsko
8. Island
9. Belgie
10. Švédsko

Německo skončilo v letošním žebříčku na čtvrté příčce, Velká Británie byla 17. a Spojené státy 19. Na opačné straně skončily Středoafrická republika, Čad a Demokratická republika Kongo.

Výhodou hodnocení SEDA oproti HDP je navíc to, že neinformuje jen o aktuálním stavu zemí, ale také o jejich pokroku, a to jak celkovém, tak v jednotlivých kategoriích.

Z hlediska celkového pokroku se v letošním žebříčku na nejvyšších příčkách umístily Etiopie, Čína, Rwanda, Mongolsko a Katar, na opačném konci žebříčku pak skončily Francie, Španělsko, Finsko, Brunej a Maďarsko.

Výsledek zkoumání udržitelného hospodářského rozvoje - srovnání podle zemí a regionů (SEDA, 2016)

Ani SEDA neposkytuje dokonalé ekonomické hodnocení. Jak ale připouští stále více ekonomů, orientovat se pouze podle HDP je přinejmenším zavádějící.

Indikátor SEDA tak může být dalším ukazatelem, který je dobré zohledňovat při posuzování stavu jednotlivých zemí nebo celých regionů.

Blahobyt nade vše

A jaké je tedy tajemství pro „přetavení" ekonomického výkonu do skutečného blahobytu?

Zaprvé je třeba říci, že politika nastavená vládou může přinést velké rozdíly. Autoři studie poznamenávají, že země jako Srbsko, Chorvatsko nebo Rumunsko – přistoupivší do EU, resp. kandidátská země na členství v EU v případě Srbska – jsou příklady zemí, které zaznamenaly v posledních 10 letech prudký ekonomický vzestup. Hlavní vliv, který tomu přikládají, přišel s členstvím v EU, resp. kroky pro to, aby se tak stalo.

„Je jasný důkaz, že politika a standardy EU vedou ke skutečnému zlepšení v kritických oblastech souvisejících s blahobytem," uvádí studie. 

Když se přestaneme zaměřovat výhradně na HDP jako měřítko úspěšnosti dané země, bude svět vypadat úplně jinak.

Bylo zjištěno, že jedním z nejdůležitějších důsledků při zajišťování ekonomického růstu je pozitivní dopad na lidské životy, přístup k finančním službám zvláště.

Ale možná nejdůležitějším poučením z této studie je bod zdůrazněný jedním z autorů v článku pro britský list The Independent: „Když se přestaneme zaměřovat výhradně na HDP jako měřítko úspěšnosti dané země, bude svět vypadat úplně jinak."

Některé z největších světových hospodářských mocností se tak mají možná hodně co učit od svých menších sousedů.

Článek původně vyšel na webu Světového ekonomického fóra.