Svět startupů

Kdo bude makat pro „kanady a maskáče"? Bundeswehr loví v kavárně

1. listopad 2016 četba na 5 minut
Práce pro Bundeswehr startupové firmy odrazuje.

Práce pro Bundeswehr startupové firmy odrazuje.

Foto: Sergey Kohl / Shutterstock.com

Kybernetické útoky, analýza dat z dronů, internetová propaganda. Německá armáda si uvědomuje, že do svého vývoje musí zapojit startupové firmy, jež potřebují finance. Kdo z mladých technologických podnikatelů by ale chtěl dělat pro vojáky v maskáčích a kanadách?

Nasazování německých jednotek do bojových akcí je pro spolkovou armádu (Bundeswehr) v pravém slova smyslu výzvou. Výzbroj je často zastaralá a poruchová, uvedl už před rokem týdeník Wirtschaftswoche (WiWo). Nyní se armáda snaží technologický náskok soukromého sektoru dohnat tím, že oslovuje technologické startupové firmy. Zejména proto, že ohrožení pro stát může přijít ve formě kybernetických útoků, ataku vedeného drony nebo internetové propagandy.

Místo určení: berlínská kavárna

Schůzky se konají v co-workingové berlínské kavárně St. Oberholtz. Ta je známá hlavně tím, že ji využívají startupisté, kteří nemají peníze a hledají investora. Pracovní schůzky za armádu vede Gundbert Scherf, šéf pro vyzbrojování a kybernetickou bezpečnost na ministerstvu obrany. Dříve pracoval pro poradenskou firmu McKinsey, jež pro německou armádu sloužila jako poradce pro vyzbrojování. U mladých lidí je přitom armáda považována za byrokratický kolos, který nevzbuzuje příliš sympatií.

U mladých lidí je armáda považována za byrokratický kolos, který nevzbuzuje příliš sympatií.

Scherf si na rychlopohovor pozval tucet startupistů do berlínské kavárny a říkal věci, které se dají očekávat. Že německá armáda musí být rychlejší a více inovativní. Potřebuje ochranu před kybernetickými útoky.

Chce mít software, který dokáže lépe využívat data pořízená z armádních dronů. Chce umět lépe analyzovat internetové viry a zlepšit komunikaci. Uniformované IT odborníky by měly v budoucnu nahradit přímo startupové firmy. „Scherf ví, co chtějí startupové firmy. A také to, že Bundeswehr se jim musí přiblížit, nikoliv naopak," napsal WiWo.

Miliarda na výzkum

Armádní manažer proto také zmínil, že německé ministerstvo obrany už nyní dává na výzkum a vývoj miliardu eur ročně. Ministryně obrany Ursula von der Leyden rovněž ví, že moderní armáda musí být jiná a musí se orientovat na digitální ekonomiku. První krok k tomu byl učiněn v berlínské kavárně plné hipsterů, míní německý týdeník. Jak se má ale mentálně sblížit startupista v teniskách se salutujícím důstojníkem v maskáčích a kanadách?

Navíc panují pochyby ohledně financování celého podniku. Zelený poslanec Tobias Lindner se ptá, jak zapojení startupových firem uspokojivě obhájit z rozpočtového hlediska. „Pan ministr financí by měl určitě námitky, pokud by se z Bundeswehru stal účastník rizikového kapitálu," řekl k nejasnostem ohledně financování mladých firem, jež za sebou nemají žádnou historii.

Bundeswehr je jako obrovský tanker, jehož kurz není možné rychle změnit dle potřeby.

Scherf namítá, že tradiční obnova zbraňových systémů trvá řadu let a než ji armáda do své výzbroje zavede, je už fakticky zastaralá, respektive se musí aktualizovat její aplikace a software. „Bundeswehr je jako obrovský tanker, jehož kurz není možné rychle změnit podle potřeby. Ale je možné vyslat okolo něj několik rychlých člunů se speciálními jednotkami," pomohl si připodobněním šéf vyzbrojování.

Big Data a špionáž

Jedním z pozvaných startupistů byl i Patrick Bunk, zakladatel firmy Ubermetrics Technologies. Firma pracuje na softwaru, jenž na základě analýzy dat předpovídá některé situace v dostatečném předstihu. Například stávky ve Francii či vojenský puč v Thajsku.
Ubermetrics připomíná analýzu veřejně dostupných dat, kterou americká firma Palantir původně nabídla americkým tajným službám. Jde o zpracování zpráv z otevřených zdrojů. Fakticky se jedná o formu legální špionáže.

„Pro startup jsou dohody s velkou organizací, jako je Bundeswehr, vlastně zapovězené," řekl Bunk. Armáda podle něj funguje na jiných principech než svobodný trh. Snaží se tlačit na firmy přes specifikace, které jsou výhodné jen pro ni, ne pro ostatní účastníky trhu. Zůstává tak otázkou, kolik startupistů se podaří přes kavárny německé armádě přesvědčit a „naverbovat" pro budoucí spolupráci.

Zastaralé stíhačky, poruchové vrtulníky

Při bojovém nasazení stíhaček Tornádo pro průzkumné lety nad Sýrií a Irákem vyšlo loni v listopadu najevo, že je nelze používat pro mise v noci, protože osvětlení kokpitu je příliš jasné a může ohrozit posádku.
Z 93 stíhaček jich bylo funkčních 66 a jen 29 schopné bojové mise. Což je 44 procent, upozornil WiWo. „Model letadla, jemuž je více než třicet let, už není starý, ale spíše zastaralý," napsal týdeník.
U transportních vrtulníků NH90 je poměr ještě horší. Jen 22 procent z nich bylo koncem roku 2015 schopno bojového nasazení. Vrtulníky měly problémy s explozemi motorů.

A bývalá německá chlouba – tanky? Tank Puma musel snížit rychlost ze 70 km/h na 50 km/h, protože hrozilo selhání brzd a neúměrné prodloužení brzdné dráhy.

Zdroj: wiwo.de