Makroekonomika

Konec ekonomického zázraku? Zájem o čínské zboží ve světě klesá

16. listopad 2016 četba na 5 minut

Foto: Shutterstock

Ztrácí čínská exportní smršť na síle? Výsledky tamního zahraničního obchodu naznačují, že s ekonomikou nejlidnatější země světa není něco v pořádku. Čínský export v meziročním srovnání klesá již od března loňského roku. Výjimkou nejsou ani poslední oznámená čísla.

Na první pohled vše vypadá v pořádku. Čínská vláda dál vypouští do světa optimistické zprávy o téměř sedmiprocentním růstu tamní ekonomiky. Růst je však stále více tažen masivním zadlužováním a veřejnými výdaji. Naopak dřívější motor čínského hospodářství – vývoz zboží – se zadrhl.

Hodnota exportu z Číny v říjnu klesla meziročně o 7,3 procenta. Dopady tohoto útlumu je možné pozorovat už i v Česku. Jak lze vyčíst z detailních údajů Českého statistického úřadu, výše dodávek z Číny do tuzemska v září klesla meziročně o dosud nevídaných 20 procent na 40,5 miliardy korun.

Konec levné pracovní síly

Číňané doplácejí na fakt, že vzhledem ke svižnému růstu mezd přestávají být levným výrobcem oblečení, bot a hraček. Zároveň se jim však nedaří proniknout do „první technologické ligy" a zařadit se mezi hlavní vývozce osobních aut, mikročipů či jaderných reaktorů.

V případě tradičnějších položek začíná Čína ztrácet. Na trhu s oděvy prohrává s levnějšími výrobními závody umístěnými v Bangladéši, Vietnamu, Kambodži a dalších „nízkonákladových" státech. Tamní pracovní síla je totiž až čtyřikrát levnější.

Jeden z mnoha čínských oděvních závodů zaměřených na vývoz na evropské trhy. Možná i tyto dělnice jednou ztratí práci v důsledku stěhování výroby do levnějších zemí.Jeden z mnoha čínských oděvních závodů zaměřených na vývoz na evropské trhy. Možná i tyto dělnice jednou ztratí práci v důsledku stěhování výroby do levnějších zemí.Autor: Shutterstock

Oděvní řetězce, jako jsou C&A, Zara či H&M, proto postupně přesouvají výrobu z Číny jinam. Investoři si dokonce vyhlédli i dosud izolovanou Barmu, která dnes nabízí nejlevnější pracovní sílu vůbec. Barmská asociace výrobců oděvů počítá s nárůstem exportu z loňských 1,5 miliardy dolarů na 12 miliard v roce 2020.

V minulých letech se odehrálo masivní stěhování výroby sportovní obuvi z Číny do Vietnamu, kterého se „zúčastnily" i značky Adidas, Nike a Puma. Kromě úspory v nákladech byl tento krok motivován i dohodou o Transpacifickém partnerství (TPP), která slibovala snazší dodávky z Vietnamu na severoamerický trh (nyní však nově zvolený prezident Donald Trump hrozí vypovězením TPP - pozn. red.).

Klesající konkurenceschopnost na světovém trhu má dopad na kurz čínské měny. Jüan v polovině listopadu oslabil na 6,85 za dolar, což představuje osmileté minimum. Podle předpovědi analytiků banky Barclays kurz klesne do příštího podzimu na 7,15 jüanu za dolar.

Čínská dominance: mobily a počítače

Současně existují výrobky Made in China, které si pořizují jen ti nejodvážnější. Konkrétně to jsou osobní auta. Původem čínské značky se na evropském trhu neprosadily, ani Svaz dovozců automobilů neeviduje jejich prodej na českém trhu. Třeba i jízdní kola zatím pocházejí z Číny jen výjimečně.

V případě jiných položek pak úspěch čínských výrobců limitují bezpečnostní rizika. Bezpečnostní informační služba (BIS) předloni vyjádřila podezření, že čínské technologické firmy Huawei a ZTE pracují podle pokynů tamní zpravodajské služby. Americká vláda před dvěma roky zakázala společnosti Huawei podílet se na výstavbě datové infrastruktury kvůli podezření ze špionáže.

Hlavní položky čínského vývozu do Česka

Údaje za leden až září 2016

Autor: ČSÚ

Mezi hlavní položky čínského vývozu dnes patří počítače a mobilní telefony. Tady lze hovořit přímo o nezdravé závislosti. Na hodnotě dovozu mobilních telefonů do Česka mají Číňané v letošním roce dvoutřetinový podíl, v případě počítačů se jedná o 56 procent. Z dovezených monitorů pocházejí z Číny dokonce tři čtvrtiny.

Mezi hlavní položky čínského vývozu dnes patří počítače a mobilní telefony.

Přesun výroby do jiné země se však zdá být nereálný. Čína totiž doslova sedí na vzácných surovinách a omezuje jejich vývoz do světa. Neznámější je případ prvků vzácných zemin, u kterých jsou Číňané téměř monopolním producentem. Právě cer, lantan, neodym a další vzácné prvky jsou dnes nezbytné k výrobě počítačů a mobilů.

Status (ne)tržní ekonomiky

Tam, kde to nejde po dobrém, se Číňané snaží uspět s pomocí cenového dumpingu. Zřejmě nejvíce se v této souvislosti hovoří o exportu oceli, který poškozuje evropské hutní podniky. Evropské komisi došla v říjnu trpělivost a na vybrané položky z Číny uvalila clo ve výši od 13,2 do 73,7 procenta.

Spory o dumpingové dovozy komplikují čínské úsilí získat od Světové obchodní organizace status tržní ekonomiky. Udělení či neudělení statusu v současnosti patří mezi nejcitlivější témata v Evropské unii, staví proti sobě různé země i zájmové skupiny. Zatím se zdá pravděpodobnější, že Čína na vytoužené potvrzení tržního statusu nedosáhne.

Více k tématu závislosti na dovozu z Číny přinese nové číslo magazínu Dotyk, které vyjde ve čtvrtek.