Švýcarsko, Německo a další země hovoří o tom, jak je důležitá daňová transparentnost. Tedy kdo, kde a v jaké výši platí daně. Švýcarské úřady nedávno oznámily, že budou zveřejňovat jména zahraničních klientů švýcarských bank, kteří se snaží obejít daňové povinnosti. Takoví lidé si ve Švýcarsku zřídí bankovní konto a spoléhají, že na ně nepřijde daňový úřad domovské země. Tomu by mělo odzvonit. Podle dohody uzavřené na konci května mezi Švýcarskem a Evropskou unií bude od roku 2018 platit dohoda, že si daňové úřady budou vzájemně tyto informace vyměňovat automaticky. De facto to tedy znamená konec švýcarského bankovního tajemství.

Členské státy EU budou každoročně dostávat údaje o účtech svých daňových poplatníků u švýcarských bank. Informace budou zahrnovat například jméno, adresu, datum narození a stav konta.

Nová éra transparentnosti

„Dohoda ohlašuje novou éru daňové transparentnosti a spolupráce mezi EU a Švýcarskem," komentoval výsledek dohody uzavřené na konci května eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. „Je to další úder namířený proti daňovým podvodníkům a další krok ke spravedlivějšímu zdanění v Evropě," dodal Pierre Moscovici.

Porušení bankovního tajemství?

V současné době, jak připomněl německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), již švýcarské úřady poskytnou na vyžádání informace o zahraničních klientech švýcarských bank. Jedná se tedy již nyní o porušení bankovního tajemství, na kterém si švýcarské bankovní instituce vždy tolik zakládaly? V Německu se dokonce hovoří o „internetovém pranýři". A německý europoslanec za zelené Sven Giegold tvrdí, že se jedná o porušování občanských práv.

Nic se nezměnilo

Ve Švýcarsku nicméně tomuto pobouření a rozčilení mnohých Němců nerozumí. „Tato praxe je běžná už od roku 2010," řekl FAZ mluvčí švýcarské daňové správy. A prý se klienti švýcarských bank proti tomuto postupu dosud neohrazovali. Švýcaři nezaznamenali žádné negativní reakce. Naopak komentář švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung (NZZ) se podivuje nad reakcí ministra financí německé spolkové země Severní Porýní – Vestfálsko Norberta Waltera-Borjanse z SPD, který uvedl, že na rozdíl od Švýcarska v Německu stále ještě platí daňové tajemství a presumpce neviny a nikoliv opačně.

V poslední době byl medializován případ dvou francouzských fotbalistů Patricka Vieiry a Clauda Makeleleho, na jejichž účty se vyptávaly francouzské daňové orgány v roce 2014. Oba fotbalisté měli účty u švýcarské banky UBS.

Jen pomáháme

Švýcarská daňová správa se brání, že nikoho nepranýřuje, ale snaží se pomoci. „Naší praxí není kohokoliv pranýřovat," brání se kritice mluvčí švýcarských finančních úředníků. Podle něj jde o nedorozumění, protože se jedná hlavně o pomoc vyšetřovatelům v dané evropské zemi. Pokud místní úřady v zemi EU vyšetřují daňové podvody, mohou si vyžádat data od příslušných úřadů ve Švýcarsku. A praxe je taková, že pokud občan jiného státu EU nemá ve Švýcarsku adresu, kam by mohly úřady poslat oznámení o poskytnutí dat, jméno a datum narození dotčeného zveřejní v úředním věstníku a také na internetu.

„Švýcarské daňové orgány nesmí odesílat tyto zprávy na adresy v zahraničí," uvedl mluvčí švýcarského ministerstva financí. Jedná se především o bývalé klienty tamních bank, ti stávající mohou být kontaktování svoji bankou, doplňuje FAZ.

Vedou Chorvati

Švýcarské úřady jsou v posledních letech přímo zamořeny žádostmi třetích států o vzájemnou pomoc. V roce 2014 bylo do Bernu posláno takových žádostí 2791, vypočítává německý deník FAZ. Což bylo dvakrát tolik, než o rok dříve. V roce 2011 to bylo pak „jen" 370 žádostí. Většina žádostí pochází z Chorvatska, Francie a Indie. Německo je na čtvrtém místě. Důvodem růstu počtu žádostí je, že Švýcarsko uzavírá stále více smluv o zamezení dvojího zdanění a také kvůli dohodě zemí OECD o výměně daňových informací.

Švýcarsko již podepsalo 60 takových smluv a 44 z nich vstoupilo v platnost. A jak poukazuje FAZ, švýcarské banky používají „strategii bílých peněz". Tím se snaží zabránit žalobám od nespokojených klientů v případě náhrady škody. Všichni klienti tak berou na vědomí, že mohou být jejich údaje poskytnuty daňovým orgánům, pokud si to vyžádají.

Tlak na podvodníky

„S uspokojením mohu konstatovat, že se tlak na daňové podvodníky stupňuje a bude i nadále růst," pozitivně hodnotí kroky švýcarské strany předseda německé daňové unie DSTG (Deutsche Steuergewerkschaft) Thomas Eigenthaler, i když se to mnoha politikům nezamlouvá. Na první pohled se zdá, že se jedná o masivní zásah do citlivých dat klientů bank, tento postup se dotýká jen nepatrného zlomku klientů švýcarských kont, zdůraznil mluvčí švýcarské daňové správy. Od roku 2010 bylo na internetu skutečně zveřejněno jen 180 jmen vlastníků bankovních kont.