Energetika

Leoš Tomíček (Rosatom): Nabízíme českému průmyslu zakázky za miliardy korun

13. září 2016 četba na 7 minut
Senior Viceprezident podniku Rusatom Overseas Leoš Tomíček.

Senior Viceprezident podniku Rusatom Overseas Leoš Tomíček.

Foto: Rosatom

Ruský jaderný holding Rosatom se stále více zajímá o dodávky reaktorů do zemí Evropské unie. Nabírá proto do svých služeb zahraniční manažery. Jedním z prvních – a dodnes nejvýše postaveným – je Čech, konkrétně Senior Vicepresident dceřiné společnosti Rusatom Overseas Leoš Tomíček. Manažer, který dříve pracoval na vedoucích postech v podnicích Škoda Praha, Al Invest Břidličná a později v ruských společnostech Rusal a Inter RAO JES, nyní dojednává nové zakázky řadě evropských zemí. Do jeho agendy tak spadají i jednání o účasti v novém jaderném tendru v Česku a také účast českého průmyslu na stavbách v zahraničí. „První pilotní projekt rozsáhlejší spolupráce chystáme v případě jaderné elektrárny v Jordánsku," uvedl Tomíček v rozhovoru pro Dotyk.cz. Touto zakázkou chce „rozehřát" české podniky před zvažovanou výstavbou nového bloku v Dukovanech.

Česká vláda má na konci roku rozhodnout, jaký investiční model zvolí pro zvažované nové jaderné bloky. Je podle vás reálné, abychom v Česku následovali maďarskou cestu a vyřešili stavbu nových jaderných bloků s pomocí mezivládní dohody – například s Ruskem?
Můžu říci, že tento model je v našem portfoliu nejčastější a máme s ním nejvíc zkušeností. Jsme připraveni k jednání o takovém modelu s Českou republikou. Jediný problém může nastat v politické oblasti. Jaderné elektrárny se dnes staví na 80 až 100 let. My si myslíme, že by rozhodování o těchto investicích neměla ovlivňovat politická konjunktura.

Zdá se, že podobně jako ve zrušeném temelínském tendru bude i v případném novém tendru platit, že největší slabinou Rosatomu jsou politické faktory a hlavní výhodou zájem o dodávky od českých firem…
Ano, stále platí, že máme zájem o české dodavatele. Zveme je do tendrů, ve kterých hledáme dodavatele pro elektrárny v Rusku i jinde ve světě. V současnosti již odebíráme například armatury od firem Arako a MSA, čerpadla od Sigmy Group, kabely z Kabelovny Kabex nebo elektropohony ze ZPA Pečky. Taková spolupráce je oboustranně výhodná a máme s ní velmi dobré zkušenosti. Nyní máme zájem spolupráci ještě rozšířit a vytvořit celý dodavatelský řetězec.

O jak rozsáhlou spolupráci by se jednalo?
Naše odhady se pohybují od 500 milionů eur výše na každý blok typu VVER-1200, to závisí na mnoha faktorech. Může to být třeba celá strojovna včetně turbogenerátoru, jejíž dodávku by zajistila společnost Doosan Škoda Power. Český průmysl též vyniká v elektrotechnice, v dodávce čerpadel, tlakových nádob, vysokotlakých potrubí, čistíren vody a mohl bych ještě pokračovat.

Na kterém konkrétním projektu by české firmy mohly získat tak rozsáhlé zakázky?
První pilotní projekt chystáme v případě jaderné elektrárny v Jordánsku, kterou připravujeme pro výstavbu v následujících letech. Jednání o možné spolupráci již probíhají. Chceme na této zakázce vytvořit model a české podniky „rozehřát" před plánovanou stavbou nových bloků v Dukovanech a Temelíně. Taková spolupráce by však znamenala spoluúčast na financování výstavby, například zapojením České exportní banky a pojišťovny EGAP. Podmínkou tedy je, že uvidíme na české straně podporu a zájem takové financování nabídnout.

Český průmysl má historicky zkušenosti také s výrobou tlakových nádob reaktorů a parogenerátorů. Má ještě v této oblasti šanci?
České podniky by jistě zvládly tyto komponenty vyrobit i dnes, ale nedokážu si představit, že by to bylo ekonomicky výhodné. Každý o tom mluví jen do chvíle, než vezme papír, tužku a začne počítat. Investice do nových výrobních prostor a zařízení, do licencí a do lidských zdrojů jsou příliš vysoké na to, aby někdo vyrobil dva nebo čtyři tak komplikované komponenty a přitom byl konkurenceschopný. Každý zákazník přitom chce, aby cena byla co možná nejnižší.

Rosatom má dnes k dispozici moderní závod na výrobu tlakových nádob a parogenerátorů ve Volgodonsku. Zde probíhá sériová výroba těchto komponentů, která je velmi efektivní. Proto předpokládáme, že budeme tyto díly dodávat do našich elektráren po celém světě. Je to skutečně otázka ekonomické smysluplnosti.

Viceprezident podniku Rusatom Overseas Leoš Tomíček.Viceprezident podniku Rusatom Overseas Leoš TomíčekAutor: Rosatom

Představy, které u nás dodnes šíří Jan Světlík a další průmyslníci, už tedy nejsou reálné? Tedy že stačí zakoupit licenci a design reaktoru a že o vše ostatní se postarají české podniky?
Můžu vám kompetentně říci, že zkušenosti a kompetence v oblasti výstavby jaderných elektráren, které má dnes Rosatom, nemá bohužel v této zemi už nikdo. Manažeři a experti, kteří stavěli Dukovany a Temelín, jsou dnes většinou už v penzi. Takových expertů potřebujete stovky v každé oblasti. Design, systém řízení výstavby a výrobu klíčových komponentů reaktorovny bude muset zajistit Rosatom – nebo jiný zahraniční dodavatel. Jinak platí, že jsme ochotni lokalizovat skoro všechno, co bude technicky, cenově a kvalitativně konkurenceschopné.

Stále tedy platí vaše nabídka z minulého tendru, že 70 procent hodnoty dodávek pro nový jaderný blok v Temelíně či Dukovanech by zajistily české podniky?
Nemáme to dnes přesně spočítané, neumím vám říci, zda by to bylo 50, nebo 70 procent. Ale v dokumentaci do nové soutěže se zavážeme k tomu, že budeme vycházet českým dodavatelům v maximální možné míře vstříc. Úroveň přesného strojírenství a inženýringu je v Česku stále velmi vysoká a od dokončení Temelína neuběhlo tolik času. Mnoho firem je navíc zapojených do výstavby slovenské elektrárny Mochovce. Také s kvalitou dosavadních dodávek českých podniků na naše stavby v Rusku, Indii a dalších zemích jsme spokojeni.

Do prvního, zrušeného jaderného tendru v Česku jste šli v konsorciu s plzeňskou společností Škoda JS. Máte v plánu takové partnerství zopakovat i v nové soutěži?
Dnes je situace jiná než na konci minulého desetiletí, kdy jsme zakládali konsorcium. Jak se rozhodneme, to nedokážu v tuto chvíli říci. Uděláme to, co bude racionální pro dosažení maximální smysluplné lokalizace. Ale mohu říci, že si dokážu představit spíše partnerství s celou Aliancí české energetiky (loni založené sdružení zahrnující Škodu Praha, Škodu JS, Vítkovice, Doosan Škoda Power, ZAT a další významné firmy z oboru – pozn. red.) než se samotnou Škodou JS.

Jaderní nadšenci i odpůrci s napětím sledují vývoj okolo britské elektrárny Hinkley Point C, který hodně napoví ohledně šancí jaderné energetiky v Evropské unii. Terčem kritiky je mimo jiné vysoká výkupní cena – zhruba 115 eur za megawatthodinu. Zvládnou vaše elektrárny vyrábět proud levněji?
Naše bloky jsou výrazně levnější a ekonomicky efektivnější. Například v Maďarsku a Egyptě jsou naše nabídky nesrovnatelně výhodnější a podle toho, co jsem viděl, byla i naše nabídka ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína levnější oproti konkurenci. Maďaři si na propočtení návratnosti najali špičkové konzultanty, a ti jim potvrdili, že je tato investice návratná. Avšak je nutné si uvědomit, že v Maďarsku je situace v energetice odlišná. Tato země musí elektřinu dovážet a má vyšší cenu elektřiny, protože maďarský trh není na rozdíl od českého tak pevně propojený s Německem.