Těžební průmysl

Levná ropa nutí státy zavádět daně

4. leden 2016 četba na 5 minut

Foto: redakce

Cena ropy výrazně ovlivňuje fiskální kondici států, které patří mezi světové exportéry této strategické suroviny. Některé země uvažují o zavedení daní. Najmarkantnější to je u zemí ležících okolo Perského zálivu. Na zdanění nejsou obyvatelé zemí bohatých na ropu zvyklí. Debata o zvýšení daní probíhá i v Rusku nebo na Aljašce. 

Neobvyklé, ale zřejmě nutné, alespoň tak se jeví opatření, které chystají některé země – budou zavádět daně. Cena ropy, která se celý minulý rok držela okolo padesáti dolarů za barel (na konci roku klesla poblíž 35 dolarů za barel), nutí některé státy, které jsou na příjmech z černého zlata závislé, uvažovat o buď zcela nových daních, nebo případně o jejich zvyšování, aby nahradily výpadek v rozpočtových příjmech.

Nové daně

Na propad příjmů z těžby ropy reagovaly země na Arabském poloostrově. Země sdružené do Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC – Gulf Cooperation Council) se dohodly na tom, že do tří let zavedou daň z přidané hodnoty. Týká se to Saúdské Arábie, Kataru, Kuvajtu, Ománu, Bahrajnu a Spojených arabských emirátů. V rámci regionu jde o koordinovaný postup. Ale také o něco nevídaného, tuto daň obyvatelé bohatých ropných zemí neznají. Jak připomenul server deníku thetimes.co.uk, lidé v těchto zemích nejsou na zdanění zvyklí a maximálně platí za mýtné na silnicích.

Složité období

Katarský emír Tamím ibn Hamal al-Sání prohlásil, že už není možné lidem v zemi nabízet vše zadarmo. Podobně Saúdská Arábie oznámila, že bude muset omezit své zahraniční investiční projekty, aby mohla konsolidovat své finance. Její finanční rezervy se od poloviny roku 2014, kdy začal propad cen ropy, zmenšily o 70 miliard dolarů. I proto musí země podle ekonomů zavést „bolestivé" reformy. „Rok 2016 bude pro Saúdy složitým obdobím," řekl pro Bloomberg analytik John Sfakianidis z investiční společnosti Ashmore Group se sídlem v Rijádu.

Podle ekonoma Abduláha El-Kuwaize, jenž byl náměstkem na ministerstvu financí Saúdské Arábie, země může těžkosti zvládnout. „Podobným problémům už jsme čelili v minulosti," řekl s tím, že propad cen ropy v roce 1998 byl pro Saúdskoarabské království mnohem horší. Tehdy se ceny ropy dostaly pod 10 dolarů za barel. 

Vyšší daně pro těžaře v Rusku

O změně daňového systému však uvažují i jinde. V Rusku se debatuje o zvýšení daní pro těžařské společnosti. Tamní ministr financí Anton Siluanov v září 2015 oznámil, že by těžařské společnosti v Rusku měly na daních ročně zaplatit až o 10 miliard dolarů (600 miliard rublů) více než v roce 2015. Podle Financial Times se režim Vladimira Putina snaží zajistit příjmy na zabezpečení vojenských výdajů v souvislosti s angažmá v Sýrii, ale také udržet výdaje na ruský sociální systém kvůli stabilitě ve společnosti.

Ruský rozpočet je na daních z ropy a plynu závislý ze 40 procent. Pro rok 2016 přitom Kreml počítá s tím, že se barel ropy bude prodávat za 50 dolarů, přičemž ale současná cena je o více než 10 dolarů níže. Vyšší zdanění ropného a plynárenského průmyslu Moskvou ale může odradit zahraniční investory. „Tento ad hoc přístup k výběru daní může být klíčovým faktorem pro investice do ropného průmyslu v Rusku," obávají se analytici ruské banky Sberbank Alex Fak a Valerij Nesterov.

Ruské ministerstvo financí v prosinci oznámilo, že exportní daň z tuny ropy pro leden meziměsíčně klesne o 17 procent na 73,3 dolarů za tunu a dostane se tak na 11leté minimum. V prosinci činila daň 88,4 dolarů za tunu vyvezené ropy.

Vyšší daň na čas

Agentura TASS před Vánoci uvedla, že by nové zdanění těžařských společností mělo platit jen pro rok 2017. Vladimir Putin zároveň podle Reuters prohlásil, že vyšší daně pro těžařské firmy mají mít omezenou platnost s tím, že by nebylo prozíravé „zabít husu, která snáší zlatá vejce". Uvažované zdanění by mělo činit 70 procent z „nadbytečného zisku", tedy zisku očištěného od všech nákladů, včetně nákladů na transport a vývozních cel.

Aljaška v nesnázích

Také ve Spojených státech padají návrhy na zvýšení daní. Týká se to především Aljašky, která je na příjmech z těžby ropy závislá. Její guvernér Bill Walker v prosinci hovořil o zavedení daně z příjmu pro fyzické osoby, která by se tak měla v nejsevernějším státě USA obnovit po 35 letech. Aljaška totiž nemá, na rozdíl od jiných těžařských států v USA, jako je Texas nebo Louisiana, jiný průmysl než těžební, připomenula televize CNBC. Zavedení daně z příjmů by mohlo místnímu rozpočtu přinést až 200 milionů dolarů ročně. V minulých letech 90 procent příjmů Aljašky plynulo z ropy, nyní to je 75 procent.

Nikdo na ropě nevydělává

Za fiskální rok 2015 (končící v červnu 2015) stát sousedící s Kanadou a Ruskem z daní za produkci ropy a plynu vybral 172 milionů dolarů, přitom o dva roky dříve to bylo 2,6 miliardy dolarů. „Nikdo na ropě nevydělává," komentoval pro AP složitou situaci těžařů na Aljašce Jerry Burnett z ministerstva financí Aljašky. Jak ale upozornil analytik Saxo Bank Ole S. Hansen, cena ropy by se mohla v druhé polovině roku 2016 kvůli nejisté geopolitické situaci na Blízkém východě vrátit na dohled ke stodolarové hranici.