Psal se leden 1995 a britskému makléři Nicku Leesonovi z investiční banky Barings Bank, který byl považován za vycházející hvězdu oboru, se udělalo hodně nevolno. Na tom by ještě nebylo nic podezřelého. Když ale zhruba za měsíc zničehonic nepřišel do práce, nebyl k sehnání a kolegové na jeho stole našli lísteček s výmluvným „I'm sorry" (v překladu „omlouvám se"), jeho nadřízení se podívali na účty, které Leeson spravoval. A při pohledu na ně se muselo udělat nevolno celému managementu banky. Kvůli Leesonovi byla 26. února téhož roku donucena vyhlásit bankrot.

Jak ale mohl jediný makléř „položit" nejstarší investiční dům na britských ostrovech s 233letou historií, mezi jejíž klienty patřila i samotná královna?

Vycházející hvězda

V roce 1992 se Nick Leeson stal manažerem oddělení budoucích investic. Tato divize obchodovala s finančními deriváty především na singapurské burze SIMEX (zkratka Singapore International Monetary Exchange). Leeson byl zodpovědný jednak za samotné obchodování na parketu burzy, tak i za zúčtování realizovaných transakcí. A zpočátku se mu dařilo. V roce 1993 tu dokázal vydělat 10 milionů liber, což tehdy představovalo zhruba desetinu celkového zisku Barings, uvádí britská BBC.

Leeson tak byl velmi rychle považován za vycházející hvězdu investičního bankovnictví, vysloužil si roční bonus 130 tisíc liber a samozřejmě se začal těšit důvěře svých nadřízených. Jeho investiční chuť rostla, ale další rok už pro něj tak příznivý nebyl.

Účet číslo 88888

Nick Leeson měl ze své pozice i neomezený přístup k účtu číslo 88888, který v bance sloužil pro krytí ztrát způsobených chybami začínajících makléřů. Leeson na něm začal poprvé neoprávněně operovat právě v roce 1994, kdy jeho podřízená prodělala 20 tisíc liber.

Neuposlechla totiž tehdy příkaz klienta a místo nákupu prodala futures kontrakty (= dohoda dvou stran o směně určitého množství nějakého aktiva v předem určené kvalitě, za předem stanovenou cenu k předem stanovenému budoucímu datu dodání). Leesona ale opustilo štěstí i u dalších transakcí, chybné obchody se začaly množit a ztráta na účtu se postupně vyhoupla až na stovky milionů liber. Vzhledem k tomu, že ho nadřízení téměř nekontrolovali (a Leeson je proto později označil za „naprosto neschopné blbce"), dostal prostor ještě k jednomu, tentokrát už osudovému obchodu.

Poslední ránou zemětřesení v Kóbe

Mladý makléř se snažil ze ztrát dostat riskantními transakcemi s dluhopisy japonské vlády a zejména sázkou na růst hodnoty hlavního indexu japonské burzy Nikkei 225, který měl podle něho růst nad 19 000 bodů, kolem které se tehdy pohyboval. Jeho logika byla víceméně správná – japonská ekonomika se tehdy probouzela, což se mělo odrazit v růstu burzy. Jenže se staly dvě věci, které rozhodly o tom, že ztráta účtu 88888 se znásobila. Tou první bylo, a šlo o největší vlastní chybu Leesona, že na růst japonského indexu nakoupil futures kontrakty za více než tři miliardy dolarů bez jakéhokoliv zajištění proti opačnému vývoji na trhu. Což se bohužel stalo a na konci roku ztráta účtu přesáhla půl miliardy liber.

Druhou událost ale Leeson ovlivnit nemohl, a podle odborníků tak měl zároveň i obrovskou smůlu. V lednu 1995 totiž japonské Kóbe zasáhlo ničivé zemětřesení a index Nikkei se během jediného dne propadl o více než 7 procent. Leeson stále věřil v obrat, a tak ještě přikupoval kontrakty, propad byl ale dlouhodobý. Pokračoval až do června 1995, kdy hodnota indexu klesla až pod 15 000 bodů. To už ale Barings fakticky neexistovala. Leeson si tedy v únoru sbalil v Singapuru věci a přes Kuala Lumpur se dostal na ostrov Borneo, kde se ukrýval. Manažeři banky zjistili, že něco není v nepořádku, až 23. února. Tehdy už banka prodělávala na japonských obchodech 830 milionů liber, tedy více, než měla v aktivech.

Další den proto vedení oznámilo centrální bance Bank of England (BoE), že se finanční ústav dostal do platební neschopnosti. A 26. února poslalo londýnskou banku Barings do insolventního řízení. Později ji za jednu libru převzala holandská skupina ING.

Vězení, rakovina a kniha

Nick Leeson, když se o provalení podvodu dočetl v malajsijských novinách, se rozhodl vrátit zpátky do Británie. Při přestupu na německém letišti ve Frankfurtu nad Mohanem ho ale zadržela policie, která ho vrátila zpět do Singapuru, kde byl později odsouzen. V prosinci 1995 dostal šest a půl roku nepodmíněného vězení, díky dobrému chování si ale odseděl jen čtyři. „Nepovažuji se za zločince," uvedl u soudu. Podle něj z transakcí neměl osobní prospěch, snažil se jen maskovat ztráty.

Po návratu z vězení lékaři Leesonovi diagnostikovali rakovinu tlustého střeva. Navzdory předpovědím lékařů ji překonal. Rozešel se ale se svou manželkou a v současné době žije v ústraní v Irsku, kde byl manažerem fotbalového klubu Galway United Football Club. Další nezanedbatelné příjmy mu zajistila i jeho autobiografická kniha Ničemný obchodník a autorská práva k filmu Makléř (v anglickém originále Rogue trader) natočeného dle knižní předlohy. Ničemného makléře ztvárnil v hlavní roli herec Ewan McGregor.