Melinda Gatesová je nejmocnější filantropkou světa. Dlouhodobě obhajuje postavení žen ve světě a snaží se jejich nerovné postavení zlepšit. Zřídila kancelář – oddělenou od Nadace Billa a Melindy Gatesových –, kde se zabývá ochranou žen před sexismem, vyrovnáním platů a také větším zastoupením žen ve vedoucích funkcích.

„Jsme na začátku investic do analýzy dat," řekla na podzim časopisu Forbes. „Nemohu přesvědčovat vlády po celém světě, aby se zabývaly otázkami nerovnosti žen, pokud nemám dostatečnou analýzu dat. Myslím, že v technologickém sektoru muži tento problém nevidí a přitom o spoustě peněz rozhodují právě oni."

Podnikání Afroameričanek

Gatesová se hodlá zaměřit i na opomíjené téma v americké společnosti, a tím je podnikání Američanek, které nejsou bělošského původu. Project Diane zkoumal podíl rizikového kapitálu, směřujícího do začínajících firem Afroameričanek. Ty získaly jen 0,2 procenta z veškerého objemu investic do startupové scény za posledních pět let.

Začínající firmy Afroameričanek získaly jen 0,2 procenta z veškerého objemu investic do startupové scény za posledních pět let.

Počet firem černých podnikatelek přitom rostl od roku 1997 o 322 procent na 1,5 milionu podniků a ročně generují příjmy v hodnotě 44 miliard dolarů. „Věděli jsme, že to je špatné, ale nikdo to zatím nespočítal," uvedla Kathryn Finneyová z Project Diane. Ze 60 tisíc amerických startupů jen 88 z nich vede Afroameričanka, dodala ke svému zjištění Finneyová.

Tento fenomén chce Melinda Gatesová změnit. „Čísla ohledně Afro- a Latinoameričanů jsou v této zemi otřesná," tvrdí.

Prostupnost trhu práce

Zásadním problémem jak něco změnit, je podle ní umožnit ženám snadněji vstupovat na trh práce – a zejména na ten technologický, ve kterém je nejvíce peněz. Sama jako počítačová inženýrka o tom něco ví.

Gatesová si tento fenomén paradoxně uvědomila, když se zabývala problémem uplatnění žen ve třetím světě. Pokud se ale podívala na Ameriku, položila si otázku, jaký pokrok v tom udělaly samotné Spojené státy. „Musíme mít dobrou politiku návratu do práce po rodičovské dovolené. Jak na federální, státní, tak i na podnikové úrovni," zdůraznila.

Jen na výzkum genderové nerovnosti chtějí manželé Gatesovi věnovat 80 milionů dolarů během tří let. Dostupnost dat pro všechny zájemce by mělo umožnit něco s nerovností dělat. „Data, data a zase data. Všude potřebujete dostupná data. Musí být transparentní, aby je měl každý, kdo se o daný problém zajímá, musí to být veřejný statek. Děláme to na úrovni globálních zdravotních problémů. A musíme to dělat i v oblasti zaměstnávání žen," vysvětlila Gatesová pro server backchannel.com.

Deset nejmocnějších žen světa

  • Angela Merkelová, německá kancléřka
  • Hillary Clintonová, neúspěšná prezidentská kandidátka*
  • Janet Yellenová, guvernérka americké centrální banky Fed
  • Melinda Gatesová, filantropka, Nadace Billa a Melindy Gatesových
  • Mary Barrová, ředitelka automobilky General Motors
  • Christine Lagardeová, ředitelka MMF
  • Sheryl Sandbergová, provozní ředitelka firmy Facebook
  • Susan Wojcicki, ředitelka YouTube
  • Meg Whitmanová, ředitelka Hewlett-Packard
  • Ana Patricia Botín, předsedkyně dozorčí rady Banco Santander

Bílí jsou bohatší než černí

Příjmová nerovnost se ve Spojených státech v posledních letech prohlubuje. Příjmy bílých amerických rodin jsou až o 50 procent vyšší než rodin Američanů s jinou barvou pleti. USA se stále nevymanily z rasové segregace, která se na politické úrovni začala řešit v 60. letech minulého století, ale ekonomicky přetrvává. Americký trh práce i bydlení je stále rozdělen na trh pro bílé a ty ostatní.

Dvaapadesátiletá Gatesová věnovala na dobročinné projekty v roce 2015 4,2 miliardy dolarů a celkem od roku 2000 dali společně s manželem Billem do své nadace 37 miliard dolarů. „Inspirovala svým postojem mnoho dalších lidí, aby efektivně pomáhali," zdůvodnil časopis Forbes, proč matku tří dětí zařadil na čtvrté místo globálního žebříčku nejmocnějších žen.