České zastoupení Microsoftu, IBM Česká republika a Řízení letového provozu ČR. Tato trojice vede žebříček nejlépe platících zaměstnavatelů v tuzemsku. Průměrný měsíční hrubý příjem zaměstnanců – po započtení odměn – zde loni vysoko přesáhl hranici 100 tisíc korun.

Takový je výsledek studie portálu Dotyk.cz, který se zaměřil na platové podmínky ve velkých podnicích. Ve srovnání se objevuje celkem 183 společností, z nichž většina má více než 500 zaměstnanců. Průměrný plat v nich se pohybuje v širokém rozpětí od 14 do 178 tisíc korun za měsíc.

Přetahovaná o ajťáky

V čele žebříčku nejlépe platících podniků jsou hlavně firmy z oboru informačních technologií. „Ajťáci jsou dnes doslova přeplácení. Nástupní plat se v jejich případě pohybuje okolo 50 tisíc a za několik let se dostanou na úroveň okolo 100 tisíc korun," poznamenal analytik portálu Jobs.cz Tomáš Dombrovský.

Na více než stotisícový plat dosáhnou vedle IT také mnozí zaměstnanci poradenských společností, finančních institucí a ve farmaceutickém odvětví. „Důvodem této vysoké odměny je zpravidla zkušenost, znalost a také vzácnost takového odborníka na trhu," uvedla Andrea Linhartová Palánová, která se v poradenské firmě PwC ČR zaměřuje na řízení lidských zdrojů.

Jedná se přitom o mzdy běžných zaměstnanců těchto firem, nikoliv o příjmy top manažerů. Tam, kde to bylo možné, použil Dotyk.cz do žebříčku data za zaměstnance bez nejvyššího vedení firmy. Průměr je tudíž o vysoké příjmy ředitelů očištěn.

Nelichotivé poslední místo obsadil obchodní řetězec Hruška, jehož zaměstnanci loni brali v průměru 14 194 korun měsíčně. Jedná se o síť prodejen potravin, pokrývající hlavně území severní Moravy. Taková výše mezd je výjimečně nízká – žádná jiná společnost s průměrem pod 19 tisíc korun se již v přehledu neobjevuje.

Interaktivní přehled – obor zvolte v horní liště

Lakomé firmy Andreje Babiše

Výsledky mzdového přehledu indikují, že existuje rozdíl v odměňování mezi podniky pod zahraniční kontrolou a těmi s domácím majitelem. Nadprůměrně vysoké mzdy okolo 40 tisíc korun lze v průmyslu nalézt prakticky jen v první skupině. Příkladem může být Škoda Auto, Bosch Diesel, Linde Gas či Plzeňský Prazdroj.

Naopak na konci oborových žebříčků se zpravidla objevují podniky ovládané domácím kapitálem. Například v automobilovém průmyslu platí nejhůře Brano, které vlastní průmyslník Pavel Juříček. Druhý od konce je výrobce autobusů SOR Libchavy, který patří do holdingu EP Industries miliardáře Daniela Křetínského.

Výrazně podprůměrné jsou také mzdy v podnicích, jež náležejí do holdingu Agrofert vlastněného současným ministrem financí Andrejem Babišem. Právě Babišovy podniky Vodňanská drůbež, Olma a Penam uzavírají žebříček mezd v potravinářství. Taktéž jeho společnosti Fatra a Synthesia „kazí průměr" v chemickém průmyslu.

Pravidlo o spořivých domácích byznysmenech však neplatí absolutně. Například v oboru stavebnictví výší mezd vedou podniky Metrostav a Subterra, za kterými stojí český a slovenský kapitál. Nejhůře zde ze sledovaných velkých firem platí Swietelsky stavební s rakouským majitelem.

Na pokraji mzdové války

Je téměř jisté, že žebříček mezd za rok 2016 bude vypadat příznivěji než ten loňský. Na trhu práce zuří boj o nedostatkové profese a mzdy jdou prudce nahoru. „V meziročním srovnání pozorujeme nárůst nástupních mezd o 15 až 20 procent," uvedl analytik portálu Jobs.cz Tomáš Dombrovský.

Podniky se dnes začínají přetahovat dokonce už i o skladníky a řidiče, jak ukazuje rostoucí počet reklam ve velkých městech se zvýrazněnou cifrou nástupní mzdy. V současné situaci si tak stále častěji vybírají lidé svého zaměstnavatele než naopak.

Více k tématu mezd v českých podnicích přinese ve čtvrtek večer Týdeník Dotyk.