Přes dva roky pracovali vědci z Indian Institute of Technology v Hajdarábádu (IIT-H) na využití nanotechnologií, aby vyvinuli dámské hygienické vložky, jež budou bezpečnější v tom smyslu, že budou výrazně více absorbovat tekutinu. Podle vědců by to mělo být mezi 30 až 60 procenty více než při použití dosavadních materiálů.

Nanovlákna versus mikrovlákna

Průměr nanovláken na bázi celulózy je až dvěstěkrát menší než průměr mikrovláken umělého hedvábí a viskózy, která se používají pro běžné dámské vložky. Při použití nanovláken se dosáhne také větší hladkosti materiálů, takže výsledný produkt může být také tenčí a měkčí. Díky větší absorpci by se pak nemusely tak často měnit.

Moc drahé

To by podle serveru Quartz mohlo způsobit velký průlom v miliardové zemi, kde miliony žen tyto hygienické prostředky vůbec nepoužívají kvůli finanční nedostupnosti, zejména v zemědělských chudých oblastech. Často musí ženám postačit jen pruh látky, který není sterilní. Až 68 procent žen v zemědělských oblastech Indie si hygienické vložky nemůže dovolit kupovat. Průzkum provedla společnost pro výzkum trhu AC Nielsen v roce 2011.

Každý měsíc bez školy

Podle indického serveru wonderwoman.in dospívající dívky v Indii zameškají ročně až 50 dnů školní docházky kvůli tomu, že během menstruace zůstávají doma, protože nemají vhodné hygienické prostředky. Z 355 milionů indických žen v reprodukčním věku používá hygienické vložky jen 12 procent. „Tento údaj je abnormální oproti zemím, jako je Čína, kde většina žen vložky používá," dodal server.

Z 355 milionů indických žen v reprodukčním věku používá hygienické vložky jen 12 procent.

68 %

Tolik žen na venkově v Indii nepoužívá hygienické vložky během menstruace. Zdroj: wonderwoman.intoday.in

Vedoucí projektu Chandra Shekhar Sharma z IIT-H chce zavedené zvyky v indické společnosti změnit. „Naším cílem je vyrábět hygienické vložky s větší absorpční kapacitou, takže i v podmínkách nevhodných pro výměnu by měly být dostačující. Pro celý menstruační cyklus, který trvá několik dní, by se jednalo o značnou úsporu," vysvětlil Sharma.

Naším cílem je vyrábět hygienické vložky s větší absorpční kapacitou, takže i v podmínkách nevhodných pro výměnu by měly být dostačující.

Nanovlákna pro lepší kondomy

Nejen ženy by mohly mít z nanovláken prospěch. Vědci v Austrálii zkoušejí využít nanovlákna celulózy z trávy rodu Spinifex. Tyto pouštní trávy rostou v suchých oblastech Afriky, na Blízkém východě, na Novém Zélandu, ale zejména v Austrálii. Pouštní tráva obsahuje jemná vlákna celulózy, která pomáhají udržet v rostlině vodu. Nanovlákna by se mohla využívat při výrobě odolnějšího latexu, například pro výrobu tenčích kondomů, nebo pro výrobu chirurgických rukavic.

Jak odbourat superabsorbenty?

Využití nanovláken by mělo také odbourat používání superabsorpčních polymerů (SAP), které mohou v krajních případech ohrožovat zdraví. V 80. letech bylo omezeno používání SAP v tampónech, protože mohly způsobovat toxický šok tím, že nebyly pravidelně vyměňovány.
„Běžné vložky mohou způsobovat vyrážku a podráždění kůže, protože mohou obsahovat některé chemické látky, které ve vlhkém prostředí nereagují správně," doplnil k výzkumu Shital Yadav, který na projektu participoval.

Menší a ekologičtější

Hygienické vložky z nanovláken by podle něj obsahovaly menší množství chemických látek, na které jsou některé ženy citlivé. To by zaručilo jejích větší bezpečnost a snížilo případná zdravotní rizika.
Nová technologie je také šetrnější k životnímu prostředí. Využívání SAP, nejen u dámských vložek ale zejména v dětských plenách, zatěžuje planetu tím, že se tyto látky rozkládají 500 až 800 let, uvedl irský server down2earthmaterial.ie.

500 až 800 let

Tak dlouho trvá, než se rozloží dětské pleny a dámské vložky. Zdroj: down2earthmaterials.ie

„Úplně bychom eliminovali využívání těchto superabsorbentů," zdůraznil Sharma. Podle něj si však ženy na nový bezpečnější produkt budou muset alespoň dva roky počkat, než se dostane do volného prodeje.