Tři z pěti Němců se bojí toho, že budou na „stará kolena" ohroženi chudobou. Konkrétně 57 procent dotázaných (ti, kteří starobní důchod nepobírají) odpovědělo na dotaz, zda se cítí dostatečně zabezpečeni na dobu, kdy odejdou do penze, záporně.

Výzkum televize ARD ukazuje, že také v Německu, podobně jako v jiných stárnoucích evropských populacích, se musí s důchodovým systémem něco udělat.

Navíc respondenti jsou značně skeptičtí v souvislosti s tím, že by se o jejich finanční situaci měla postarat spolková vláda v Berlíně. Více než dvě třetiny dotázaných nevěří (67 procent), že je stát dokáže ve vyšším věku finančně zaopatřit.

4,25 %

O tolik se zvýšil starobní důchod v západních zemích Německa od července 2016. Zdroj: FAZ

5,95 %

O tolik se zvýšil starobní důchod ve východních zemích Německa od července 2016. Zdroj: FAZ

Spor o penze

Výzkum se objevil v době, kdy se mezi německými politiky vede spor o to, jakým způsobem důchodový systém v osmdesátimilionové zemi reformovat.
Ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahles (SPD) hovoří o posílení státem vyplácených penzí, naopak konzervativnější ministři z CDU tvrdí, že je třeba posílit osobní odpovědnost lidí a kapitálové spoření na penzi.
Ministr financí Wolfgang Schäuble také řekl, že se musí věk odchodu do důchodu prodloužit na 67 let, jinak systém nemůže dlouhodobě fungovat.

Více než dvě třetiny Němců nevěří tomu, že je stát dokáže ve vyšším věku finančně zaopatřit.

Podle průzkumu mezi profesory ekonomie, který provedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) a mnichovský institut Ifo, dokonce většina z nich je pro to, aby se věk odchodu do důchodu zvýšil na 70 let. Přitom dvě třetiny akademiků se domnívá, že je současný důchodový systém třeba reformovat.

Kontroverzní téma

Hrozba chudoby je pro samotné Němce, kteří budou v následujících dvaceti letech odcházet do důchodu, velmi kontroverzním tématem. Deník FAZ napsal, že mnoho sociálních organizací v Německu je přesvědčeno, že do roku 2030 porostou penze rychleji než míra inflace, a příjmy důchodců by v největší evropské ekonomice měly reálně růst.

20,8 milionu

Tolik lidí v Německu pobíralo starobní důchod. Stav k 1. 7. 2015.
Zdroj: deutsche-rentenversicherung.de

Přitom Němci ve věku 17 až 27 let jsou skeptičtější k tomu, že jim státní důchod bude stačit. Dvě třetiny této tzv. „generace Y" státu v tomto ohledu nedůvěřuje, ale má pochybnosti i o smyslu vlastního spoření na důchod.

„Větší část mladých lidí je optimistická, pokud myslí na svou vlastní budoucnost. Ale generace Y stále více pochybuje o soukromém spoření na důchod. Jen 35 procent mladých lidí ve věku 17 až 27 let pravidelně šetří na starobní důchod. Překvapuje tu absence smyslu pro realitu mladých lidí, přestože si uvědomují, že současné podmínky důchodového systému jim přiměřenou kvalitu života ve stáří nezabezpečí," zhodnotil výsledky průzkumu Klaus Hurrelmann, který se v institutu TNS Infratest zaměřuje na postoje mladých lidí.

Mnoho sociálních organizací v Německu je přesvědčeno, že do roku 2030 porostou penze rychleji než míra inflace.

Mladí mají problém

Profesor ekonomie Christian Traxler z berlínské Hertie School of Governance doplnil, že se v Německu stále neetablovalo kapitálové spoření na důchod a u mladých je to ještě markantnější. Přitom Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě k penzijnímu spoření uvedla, že by nejvyspělejší státy světa měly podporovat spoření v penzijních fondech. Penzijní fondy 34 členských států OECD v roce 2014 spravovaly majetek v hodnotě 25 bilionů dolarů.

Znepokojující nečinnost

Ředitel společnosti MetallRente Haribert Karch hovoří o tom, že 15 let po zavedení důchodové reformy v Německu se mezigenerační spravedlnost neposílila, ale naopak se oslabila.

„Mladší generace se díky důchodové politice dostává stále do obtížnější situace. Výdaje vlády na důchody jsou společně s Polskem, Španělskem a Slovinskem v horní třetině zemí OECD. Přitom při poměru k předchozímu aktivnímu příjmu je ale Německo na dolním konci těchto zemí. Místo mezigenerační spravedlnosti tu nastupuje nejistota," uvedl Karch na stránkách metallrente.de.

Předvolební téma

Z důchodové reformy se navíc v Německu stává citlivé předvolební téma. Příští rok se konají volby do spolkového sněmu a kromě integrace uprchlíků do německé společnosti se bude hovořit také o budoucnosti německých důchodů.

O další směřování důchodové reformy se budou přít zejména politici SPD a CDU, kteří nyní sedí v jedné vládě. Ti se pak společně bojí nástupu nové strany Alternativa pro Německo (AfD), která kromě zpřísnění imigrační politiky začíná hrát i s kartou důchodů.

Na starobní důchody bude vydáno 111 miliard eur, což je skutečně obrovská suma peněz.

Vyšší daně

Politici CDU/CSU upozorňují na to, že pokud bude chtít stát udržet současný poměr důchodů ke mzdám, budou se muset zvýšit daně.

Přitom kancléřka Angela Merkelová nechce o důchodech do voleb mluvit, současný systém považuje za stabilizovaný do roku 2029 a o případných změnách se může jednat později.

Šéf státní kasy Schäuble již varoval před tím, aby vládní strany neslibovaly občanům něco, co nemohou splnit. Nerealistické sliby jsou pak vodou na mlýn populistům.

Sto miliard na důchody

Pokud se podíváme na čísla, z německého rozpočtu jde na starobní důchody největší díl peněz. Pro tento rok počítá německý rozpočet s výdaji ve výši 316,9 miliard eur a na důchody pak jde třetina.

„Na starobní důchody bude vydáno 111 miliard eur, což je skutečně obrovská suma peněz," komentoval fiskální situaci německého rozpočtu prezident německého účetního dvora Kay Scheller.
Podle něj má německý rozpočet stále méně peněz na investiční účely.

Ačkoliv Scheller nechce vstupovat do politické debaty, jedna věc je evidentní. Struktura německého rozpočtu se musí do budoucna změnit.